Karlův most

Řekla bych, že dnes byla asi poslední slunečná sobota a tak jsem s dětmi vyrazila do přírody. Užít si posledních teplých paprsků, barevného listí a babího léta. Ano, tohle roční období mám nejraději. Příroda ukazuje jak úžasný malíř je a i přesto, že se chystá ke spánku, chce nás všechny ještě na malou chvilku potěšit. S úsměvem nastavuji tvář slunci a vnímám jeho teplo a cítím se hezky.

K tomu moji dva drahouškové po mě hází spousty listí a já jim to se smíchem oplácím. Sem tam cestou ukořistíme ještě nějakou tu zapomenutou švestku. Jsou sladké a plné šťávy, syn se snaží je pro mě ukořistit co nejvíc. Já postávám na kopci a kochám se výhledem. Mám tohle místo moc ráda a i ten osel co se na mne koukal mi přišel tak nějak hezký. Nechápu proč mu dali jméno Jurášek, většinou se na mě dívá jako by mě chtěl sníst. Chápu, že moc dobře ví že se ho bojím tak má navrch a když se rozběhl a já se lekla a nenápadně couvala, mám pocit jako by se mi smál. Dnešní den mi, ale nepokazil. Jako malé dítě jsem na něj vyplázla jazyk a za smíchu svých děti jsem šla dál.

Ukořistili jsme spoustu úžasných fotek, natrhali šípky a jiné různé blbůstky na dekorace a já si užívala a užívala a bylo mi krásně. Chyběla mi jen teplá dlaň, úsměv a oči plné touhy. Myslela jsem na tu krátkou společnou chvilku a představovala si jak spolu jdeme, listí nám šustí pod nohama a ty mě políbíš a pohladíš po tváři, tak jak to vždy děláváš.

A pak si vzpomenu jak jsi mi řekl : " Jsem tvůj Karlův most. "

Když jsi viděl jak se mračím, řekl jsi mi. No copak každá žena může říct, že ji patří Karlův most? To určitě nemůže a já nad tím pak trošku dumala a má romantická duše si to přebrala po svém.

Budeš tu pro mne do konce mých dnů, můžu se o tebe opřít a nebo zajezdit. Napadlo mě spoustu věcí, vždyť už mě znáš ...