Výlet

„Právě jsem se vrátil z hradu!“

Ne, nebojte se, nejedná se o revoluci ve znamení červených barev, nýbrž jen návrat z výletu do matičky Prahy. A proč, jsem tam vlastně byl ? Jak jinak, než kvůli ženským, přeci !

Někteří z Vás si tu naříkají, jak se nemohou seznámit, jinak než přes internet. Osobně mohu říct, že je to sice jeden z podpůrných nástrojů, nikoliv však úplná spása k vyřešení problému. Nehledě na to, že i k této činnosti potřebujete jistou praxi a slovní obratnost, aby jste zabodovali. Co se mě týče, nemám s tímto problém, ani zde, ani jinde, natož v realitě. A snad proto, se téměř nikdy necítím osamocen, jelikož pokaždé, když zapnu svou přítomnost, skoro okamžitě se najde kamarádka na pokec. Nevím, jak to dělám, ale prostě se to děje.

Zrovna nedávno, si mě na face přidala i nějaká amerikánka. Tedy přesněji řečeno, já ji vyhověl v žádosti. Moc jsem tomu šancí nedával, vzhledem k mé slabé angličtině a vida i překladač umí zázraky. Nu což, ženská z U.S. Army, se třeba může někdy hodit. Další přírůstek, který jsem získal obyčejným komentářem u článku, si se mnou začal aktivně psát. Ne moc, ani málo, přesně tak akorát. Zhruba po 14 dnech, přišla nabídka na setkání a tak jsem dnes vyrazil. A vezměte na to jed, že i když není hnedka kocour v troubě, stálo to za to.

Už jen ta cesta, lemovaná spousty něžných pohlaví, očních náznaků a nenápadných doteků byla velkým dobrodružstvím. Stačí tak málo a to jen ,,kdy, co, kde a jak správně říct,, toť celé magické tajemství seznamovací hry. A pak, máte kolem sebe tolik dam, že si ani nebudete vědět rady s výběrem favoritky, stejně tak, jako kolikrát já. Ale pšššt, je to jen, mezi námi !