bylo nebylo

Bylo nebylo, stalo se nestalo, byl jeden web, kde se scházeli lidé, kteří si chtěli povídat o všem možném, ukazovat si fotky a psát své zážitky. Říkejme mu třeba „Amateři“ scházeli se tam lidé různí a pro spoustu lidí z venku to určitě byly úchyláci. Také se řadím v tom případě mezi úchyláky, zajdu a popovídám si, napíšu některým ženám, že jim to moc sluší a že jsou krásné, nevím co je na tom až tak úchylného, ale je mi tu mezi těmi lidmi dobře. I tady jako v každé jiné lidské společnosti jsou lidé milí, přátelští, zákeřní a zlí, jsme prostě lidé. Rád čtu a píšu blogy a chci Vám vyprávět příběh, který se tady stal, jedné z nás, mám ji rád a mám rád její blogy, myslím, že mohu říci, že jsme přátelé. Jak jsem se již zmínil moc rád čtu její příběhy co jsou ze života a vždy krásně pohladí u srdíčka, a nebo bodnou až to zabolí, jindy mě nádherně vzruší, že mám problém vstát od stolu, aby to na mě nebylo vidět. Jednou napsala příběh ze života, byl čtivě napsaný, poučný a ve finále dost veselý a ještě se šťastným koncem, dá li se to tak říci. Po nějaké době se mi ona osoba svěřila, že jí ten její příběh přišel mailem, její příběh někdo vydával za svůj a četly jej snad tisíce lidí jen na kontě blogu se to neprojevilo, ten její příběh začal žít svým životem. Ona osoba to těžce nesla , někdo ji okradl někdo ji podvedl a to vždy zabolí, snažil jsem se ji konejšit, že se alespoň více lidí může pokochat jejím příběhem i když už nebudou vědět, že je její. Asi všichni chápete, že tu nejde o autorská práva ve smyslu financí , tak jako to na „amaterech“ bývá jde tu o princip o čest . Tím to vše neskončilo, po nějaké době se tento příběh ocitl na webu s církevní tematikou (skoro až k popukání, kdyby chudáci věřící tušili odkud k nim dorazil) Co mne však zarazilo je jiná věc, četl jsem příspěvky lidí na „amaterech“ a ty byly veskrze kladné, milé, veselé a přátelské. Diskuse na tamtom webu (záměrně nepíšu o jaký jde) byly některé veselé, kladné a milé, ale bylo tam naprosto v převaze příspěvky urážející, napadající autora či autorku (oni nevědí ) naházeli na ni i na její příběh tolik špíny, že mi to až moc mrzelo. Já ji znám je to veselá a čistá duše a oni, kteří netuší ve své nadutosti a ve jménu doby, která pozvolna odsouvá pojmy jako přátelství, úcta a pokora kamsi na druhou kolej. Urážejí člověka a to co stvořil. Nechci tu moralizovat toho jsem dalek, jen jsem chtěl napsat, že raději budu úchylák na „amaterech“ kde mám lidičky, kteří mi zpříjemní chvilku a rozsvítí svíci v mém srdíčku. Než být počestný návštěvník na webu kde pod rouškou slušnosti se skrývá zloba a zášť. Nebudu zdržovat jen Vám chci říct, že je mi tady s vámi hezky Vy mí úchyláci.