Chvíle...

Jen zavřela oči a hlavu mu položila na prsa.
Pohladil ji po vlasech a líbal ji do nich.
Mlčeli. Nebylo potřeba slov, protože každé by rušilo tu krátkou, poslední společnou chvíli.
Nadecha se a chtěla mu říct, že....ale nemohla. Tohle prostě nesmí.
Vzal její hlavu do dlaní a snažil se v očích vyčíst, co ji trápí. Nedovolila mu to.
Už v tuhle chvíli si chyběli...

Cíti, že mu utíká, že se mu snaží schovat.
Věděla, že někdy je lepší mlčet, že každé další slovo by mohlo všechno pokazit. Věděla, ale lhala by pak i sama sobě.
Škoda, že jí nemůže číst myšlenky.
Třeba jednou najde odvahu.
Ale tři tečky není přece konec věty? Tři tečky slibují další pokračování...

Tak zatím jen...
https://www.youtube.com/watch?v=2lx4vLeqL3U