Virtuální svět....

Krása bez dotyku... Pohledy bez ostychu... Je to zvláštní svět, ale pro plno lidí přijatelný útěk od reality.

---

V sobotu okolo půl třetí v noci sedíme s kamarádkou před barem na obrubníku a vychutnáváme si jointa. ,,Poznala jsem super chlapa´´ vybalí na mě Zuzka. Už zase, pomyslím si a tázavě zvedám obočí. ,,Nech toho, Kláro´´ šťouchne do mě a vyndává telefon. ,,Koukej. Je to slaďouš, viď?´´ No doprd*le kde ho zase vyhrabala, ptám se sama sebe. ,,Kdes k němu přišla?´´ Zuzka na mě hází svůj úsměv a povídá: ,,Na amaterech a je fajn´´ kření se. Někde v paměti se vybavuje o jakou stránku jde. ,,Reálně nebo virtuálně?´´ ptám se. ,,Zatím virtuálně´´ zní její odpověď. Úšklebku se neubráním ,,Si pako, co z toho máš?´´ Víš Klárko, je to o tom, že si zachováš nějakou anonymitu, soukromí, člověku můžeš napsat cokoliv, aniž by poznal tvé opravdové pocity....,,Zkus to´´ šklebí se na mě ,,Nó jasně, anonymita a soukromí? Vždyť první co tam na tebe bafne jsou kozy, frndy a pinďouři, díky nechci´´ při té představě sebou trhnu. ,,Zkus to a uvidíš, není to jak to vypadá´´ Je fakt ujetá ta holka pomyslím si a vracím se mezi ostatní.

---

O čtyři hodiny déle se převaluju na posteli a hlavu mám plnou myšlenek o tom co povídala, kouknu vedle sebe kde Zuzka spí. ,,Zuzi, spíš?´´ ,,Přemýšlíš o tom, že?´´ ptá se. Sakra ta mě má přečtenou ,,Jasně´´ zamumlám. Natahuje se pro telefon... ,,Co to doprd*le je!?! Tohle nemyslíš vážně, že ne!!!´´ Je normální? z nechutí je telefon podávám zpátky. ,,Dobrou.´´ ,, Kláro, není to jak si myslíš, tohle vše je je ve tvé režii, v tvé hlavě o tvé fantazii, jak si to uděláš tak to máš....je to rozptýlení od reality, únik do jiného světa...tvěho...´´ ,,Jasně´´ začnu se smát. ,,Ty vole, co je za únik od reality do virtuálního světa, který je takovýhle? ukážu na telefon. ,,A néé každý to bere jako virtuálno, jdi s tím někam.´´lehám si s vráskama na čele a myšlenkama do čeho se ta holka zase pouští.

---

Je čtvrtek, pár dní od toho co na mě Zuzka vše vybalila a pořád tu stránku nemůžu dostat z hlavy. Natahuju se pro své placaté jablko a zapínám ho. Tak jo do toho Kláro o nic nejde. Lustruju tento web, samozdřejmě anonymně :). Nad některýma fotkama nevydržím ani sekundu. Otřes a hnus. Na druhou stranu tu nacházím i fotky, které podtrhávají krásu mužského i ženského těla, dávají vyniknout přednostem. Hm hm...ta má pěkný prsa...ten ho má velkýho...toho bych chtěla...hmm ten by byl...:) Můj mozek pracuje na plné obrátky a v hlavě spousta myšlenek a otázek. Ve finále končím u blogů. Jsi blázen, Kláro!! říkám si pro sebe a po 6,5 hodinách odkládám počítač s přiblblým úsměvem na rtech. Uléhám s myšlenkou, že tohle prostě musím zkusit. :)

Klára***