Jistota?!
,,Ahoj kotě, nezajdeme na oběd, když už jsme se potkali?´´ usmívá se Mára, kterého potkávám při svém lítání po městě. ,,Čau. Ani ne, já teď jdu z oběda. Promiň.´´snažím se zůstat ledově klidná. Zabodne do mě svůj temný pohled,,Hmm a kdo byl ten přede mnou?´´ ,,Zuzka´´usměju se. ,,Promiň, spěchám.´´ ,,Tak jindy.´´pousměje se. V bance mi pípne smska od Máry kde a v kolik mám být. Pousměju se a kroutím hlavou jak si mnou je jistý. A o hodinu později stejně poslušně cupitám za ním na hotelový pokoj.
,,Kotě musím se tě na něco zeptat´´promluví vážně. Tenhle jeho tón hlasu nemám ráda. ,,Tak se ptej.´´ ,,V pondělí odjíždím na služebku, tajně doufám, že můžu počítat s tvou společností?!´´ ,,Tak to nepůjde. Já dnes odlítám na dovolenou´´ otáčím se k oknu, nechci vidět jeho výraz. Prudce mě chytá za ruku a otáčí si mě k sobě. ,,A kdys mi to hodlala říct?´´ptá se naštvaně. ,,Au, pust mě, laskavě. Není to moje povinnost ti oznamovat kdy a kde budu.´´Usoudím, že tohle nemá cenu a odcházím. ,,Kláro, počkej prosím. Promiň.´´ ,,Nech mě!!!...Čau.´´s bouchnutím dvěří opouštím pokoj.
Ignoruju jeho sms zprávy a volání. Přece ho to jednou musí přestat bavit. Přešlo devátý den. Po návratu z dovolené mířím hned z letiště za Markem do práce.
,,Dobrej, je tam Marek, něco od něj potřebuju.´´culím se na jeho sekretářku. ,,Jistě, běžte dál, ale za 25 minut má poradu.´´usměje se tím nepřirozeným až křečovitým úsměvem. ,,Jasný, to bude rychlý.´´
Vcházím k Markovi do kanceláře a kráčím přímo k němu. ,,Klárko....´´roztahuje pusu do toho úžasného úsměvu. Když přijdu k němu chytám ho za kravatu a přitahuju si ho k sobě. ,,Podívej Marku, startuj si po své manželce a né po mě. A tak hnusně a hrubě jak si po mě sáhnul před třemi týdny, tak to bylo naposledy. Rozumíš?!!´´ Ztěžka polkne a kývne hlavou ,,Promiň kotě, moc mě to mrzí.´´ Pouštím jeho kravatu a rozepínám mu kalhoty. ,,Kotě ne, tady ne´´sýpe. ,,Tady jo, Marku!!´´ mračím se. Klesám na kolena, objevuje se přede mnou v celé své velikosti. Svírám mu ho v dlaních a pomalu jimi pohybuju nahoru a dolů...Marek zavírá oči a zaklání hlavu. Hmm, takhle se mi líbí, pomyslím si. Pomalu kroužím jazykem kolem jeho žaludu a pak si ho vkládám do úst. ,,Kláro!!´´ vydechne Marek, nehty mu silně zatnu do třísel a začínám zrychlovat, Slyším jak vzdychá i to jak mu buší srdce. ,,Jo, kotě....´´pronese prosebně a já přestávám. ,,Co...co to děláš?!´´ ,,Snad si nemyslíš, že tu jsem jen pro tvé potěšení?!!´´ stoupám si. ,,Tak tohle ne, kotě.´´chytne mě kolem boků a přitáhne si mě k sobě. Sáhne mi pod sukni a doslova ze mě serve kalhotky. Rukou mi přejede po kundičce. ,,Kláro, ty nikdy nezklameš. Opět si příjemně vlhká. Připravená.´´ usměje se. ,,Marku´´vzdychnu. Sedám si na stůl a své nohy mu ovinu kolem boků a přitáhnu si ho. Proniká do mě a já z jeho přírazů vnímám, že po mě touží víc a víc. Čím dál víc na mě nálehá a já jsem šílená chtíčem. Tiše vzdychnu a užívám si ten pocit, že ho mám opět v sobě. Začnu si diktovat svoje tempo a svou rychlost. se zavřenýma očima se usměje. ,,Miluju tvůj úsměv´´ zašeptám. ,,A já miluju tohle....´´skousne mou bradavku a silně přirazí. ,,Pokračuj...´´ Ta bolest jeho přírazů mě dohání na vrchol rozkoše a pak spolu padáme někam dolů.
Ještě zadýchaná se ohýbám pro své kalhotky. ,,Kotě tohle nedělej´´ směje se Marek a jemně mě štípe do zadku. Natáhnu si kalhotky, stáhnu sukni, Markovi věnuji letmý pohled a odcházím. ,,Ty si nezapomeň zapnout kalhoty až půjdeš na poradu.´´
,,Mějte se´´pozdravím sekretářku na rozloučenou. Nasedám do auta, Markovu zprávu zda jsem stále naštvaná ignoruji...Je si mnou až moc jistý...
Klára***
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.