Příběh o pěti míčcích

Tak jsem to opět zkusila. Po mnoha letech jsem zašla do knihovny s úmyslem půjčit si knihu z oddělení beletrie. Již kolikrát jsem si říkala, že přečíst jednu knihu během měsíce není přece žádný úctyhodný výkon, vždyť přece knihu přečtu i za dva dny, pokud mne zcela polapí.

Můj první typ byl pan Vieweg, avšak konkrétní román nebyl v regále a ostatní mě nezaujaly. Pak mi padly do oka knihy, které jsem zahlédla v knihovničce mého táty. Jeho byt je malý, ale knihami přímo napěchovaný. A. mi říkala, že hodně a rád četl. Tak v tomhle po tátovi asi nejsem, za život jsem přečetla pár knih.

Vybrala jsem jednu z řady Nejlepší světové čtení. Vlastně asi hlavním důvodem mého nečtení je, že si nedokážu na čtení najít čas.

První, a snad ne poslední, ze čtyř titulů v knize jsem četla Deník od Jamese Pattersona. Docela zajímavý je v ní příběh o pěti míčcích, který matka popisuje v deníku svému malému synkovi.

"Představ si, že život je hra, při které žongluješ s pěti míčky. Ty míčky se jmenují práce, rodina, zdraví, přátelé a osobní rovnováha. A všechny udržuješ ve vzduchu. Jednoho dne ale ochopíš, že práce je míček gumový. Když ti spadne, odrazí se zpátky. Ostatní čtyři míčky - rodina, zdraví, přátelé a osobní rovnováha - ty jsou skleněné. Když některý z nich upustíš, je nenávratně pryč, rozlomí se a možná i roztříští. Jakmile ale hru s pěti míčky pochopíš, bude to začátek rovnováhy v tvém životě."