Poslední Zlato!

ZlatiX, vážně nebudeš chtět svuj dres vyvěšenej pod stropem v Síni slávy Amateru? Když si se zrušila, tak sem hnedky vyrazil za tebou. Mysel sem, že si rostáhnu karimatku na kraju tvý dědiny a budu se vopalovat. Měl sem připraveny takovy ty satenovy slipy, jaky měli soutěžící v kině Blaník v Monacu, dyž si tam byla za porotu. Čekal sem že hned přiběhneš, protože fotíš ráda všecky pamětihodnostě. Ale zrovna lilo a tak s teho nebylo nic. Popadl mně s teho děsnej smutek a tak sem se stavil v Lidlu v Bruntálu a koupil tam černy stringáče s krajkou, co by tě moc slušely a hasil si to dom, abych dojel co nejdřiv. Přijel sem k mlejnu a vodevřel vrata do stodoly. Vylez sem až nahoru a na úplně zadní kleštinu sem vobrácenou sekerou přibyl ty stringáče papířakama. A pak sem napsal na ten trám tesařskou tuškou ZlatkaX 2016. Pak sem slez a vod vrat se podíval nahoru a přectav se, že s teho zadku lezly dirou po suku, jak svatozář paprsky slunka, co se v tem okamžik nachvilu ukázalo a ten vějiř, jak loukotě kola samotnyho Hélia, dopadly až mejm nohám. A ten smutek se mně spadnul a já sem věděl, že sem udělal správnou věc, dyž sem tě zvěčnil aspoň u nás ve stodole!!!