Pro Mrchu

Doufám, že nejsem moc dotěrnej, kdyby jo, tak mi jí plácni tím hadrem, a ono mi to dojde. Tuším, že pod můj první deníček jsi mi napsala, že ses do mě zakoukala. Přiznám se, že jsem si nikdy nenašel čas abych si přečetl Tvoje starší blogy, ty nové jsem samozřejmě četl, ale ty staré až dnes. Teď jsem se zakoukal asi já do Tebe. Snad to opravdu jednou dopadne a budu mít možnost poznat Tě osobně. Probudila jsi moje hybernující básnické střevo, takže si za to vlastně můžeš sama.

Stojí Mrcha s mokrým hadrem pod bezmračnou oblohou, cherubíni slétli na zem, ale na Ni nemohou.

Ta už dávno peklu patří, a my všichni ještě dýl, zavedeme sestry, bratři, v pekle svůdnej modrej styl.

Z pekla zpátky cesta není, ale to mě nermoutí, než se v nebi klanět k zemi, lepší v pekle vládnouti.

Je ti dobře? To je fajn, šetři si to na potom a když není naťukej jen amateri tečka com.