Zvratky a hovna,kam se podíváš

Když, už nemám zrovna nic lepšího na práci nebo se mi jednoduše chce, jen zabít čas a nudu, otevřu si nejen tyto krásné modré stránky, ale prolétnu i jiné informační kanály, abych teda nějak zůstal tzv. v obraze. I když nakonec stejně zjistím, že vše je nutné brát s dostatečnou rezervou a nadhledem, přeci jen, jak se říká, že na každém šprochu najdeš pravdy trochu. A tedy, ať jste imunní, jak chcete, stejně Vás to přinutí, si jen tak malinko v duchu zauvažovat a vytvořit si nějaký svůj postoj, či úsudek k dané problematice.

A pominu-li těch několik blogů zde, kde se to poslední dobou specializací na hovna všeho druhu jen hemží, přičemž v nich zalíbení pravděpodobně našli samotní autoři, tak i někteří komentující, aniž by jim byla jasná fakta dostupná, je to pořád ještě čajíček. Ovšem přímo za skandální unikát, považuji rozsévače zla, kterých se tu, jak se dá vypozorovat, pohybuje mnoho a jsou většinou navlečeni v rouše fejkovém. Dokonce, bych si dovolil tvrdit, že to jsou takové na první pohled nenápadné a spící kobry. Ale běda, jak jim i nechtěně šlápnete na ocas, to Vám pak hned ukážou, tu svou tlamu plnou jedu. Nicméně, abych jen nekritizoval, přesto všechno z nich občas vypadne i zajímavé psaní, které stojí za to číst.

No vidíte a takový Paroubek, se momentálně taky koupe ve sračkách, jak jsem se právě dočetl. Manželská idylka mu po deseti letech končí. Petra sbalila kufry i děcko, práskla dveřmi a zdrhla tak rychle, jak možná přišla. Spekuluje se o mnohém, přehnaná žárlivost, nefunkční erekce, domácí násilí, dvacetiletý věkový rozdíl, nesouhlas s opětovnou politickou angažovaností a možná i nedostatek finanční hotovosti, kdo ví kde, je nakonec ten zakopaný pes. Mám dva známé páry 19/41 a 24/45 oba starší pánové shodně tvrdí: ,,chci žít teď a tady a vím, že to nebude věčně, možná 10 nebo 20 let,, vědí to a počítají s následky, přesto je v jejich jednání nikdy, nikdo a nic nezastaví. Ale každému, co jeho jest.

Pokud si říkáte, že tu ještě něco chybí, máte pravdu. Hledáte-li ty zvratky, musím Vám oznámit, že je mám na sobě. Určitě si kladete tu otázku, kdo mě asi mohl poblít. A já, Vám na ní klidně odpovím, ale velký bulvár nečekejte. Zkrátka a jednoduše, dělal jsem dnes opět nějaké servisní opravy na lůžkovém oddělení krajské nemocnice. Byly to spíše takové kóje o počtu jednoho pacienta. A právě v jedné z nich, ležela taková starší babizna (omluva autora, nic osobního), poměrně napěchovaná různými trubicemi. Co si ten čert všechno nevymyslí, protože zrovna, když jsem tam vlezl, tak se jí na potvoru zvedl kufr a zvratky lítaly kolem hlava nehlava. Když tam přiběhli doktoři a sestry, přišla druhá vlna a bylo dokonale vymalováno. Musím Vám říct, je to řehole, tohle povolání a rozhodně není, co závidět. Ale teď vážně, pohybuji se tam často a už jsem za tu dobu viděl mnoho lidí trpět bezmocně na lůžku. Nepřeju to sobě, nepřeju to nikomu, prožívat tyhle chvíle a už vůbec ne, samotné konce. Snad budu mít trochu štěstí a až se naplní můj čas, bude to tak rychlé, že si toho, ani nevšimnu...