Večeře

Utíkám zas do výšky ,chci být sám jen unavit tělo a nemyslet na nic .Pár let jsem se téhle skále vyhýbal ,ale smutek mě k ní přilákal.Drápů se nahoru jen tak bez přípravy ani nevím jak a ocitáme se na známém místě .Asi po hodině a půl padám do jehličí a mechu .Odpočinu a koukám po známém místě kdysi tu byl malý polosuchý smrček teď ho nahradily dvě borovičky .
Položím se k nim a koukám na město pod sebou,vzpomínám jak jsem si se smrčkem povídal .Úsměv a zavírání oči ,slunce mě hřeje a usínám .Probouzí mě chlad a zabzučení komára.Zaženu ho a dívám se na město co svítí do tmy.Pokus o návrat hned vzdávám ,vlhká skála a tma mě hned vrátí do reality.Ted vím kde budu trávit noc.Sedám si k borovicím a v duchu si nadávám.
Zahnaný komár se vrací ,ale teď už není sám.Vím co bude následovat ,začíná hostina . Marně se snažím zahnat malé hladové tvory ,po pár plácnutí to vzdávám ,přetahuju triko přes obličej .Jsou jich snad tisíce jejich bzučení přehlušuje zvuk blízkého letiště ,trpím a plním jejich hladová těla .Záda se stala krvavou hostinou a malý tlustí komáři už ani neodletají jen se převalují a tráví moji krev .
Už si připadám jak mumie ,suchý a prázdný další komáři si musejí lámat sosáky o má žebra .Několika hodinové hody končí,svítá a já prchám.Našlapuji lehce ,,nechci budit ty malé tvory po tak bohaté večeři .Taky chtěli domů ale jejich plná břicha jim to nedovolila.
Nakonec mám radost že jsem chutnal ,ale příště .....