TVRDÁ REALISTKA

Tohle nařčení slýchám docela často. No co na to říct? Nic, že život naučil.
Do dvaceti let - jste mladí, hlavu plnou snů a iluzí...moje představy lásky, milování je jedna romantická slaďárna, ze které by jeden dostal curkovku...Nevěra - bože hnus, nikdy...
Do třiceti let - biologické hodiny tikají TIK TAK TIK TAK...sakra kde je ten "PRAVÝ"?! Přeci není možné, jsem ho asik někde přehlédla. No budu muset dělat kompromisy, abych vůbec nějakého potomka počala. Hmmm není čas ztrácet čas nějakou romatikou...TIK TAK TIK...
Do čtyřiceti - hmm tak potomka mám...jo a vím,že žádný pravý nebo pravá neexistuje maximálně leda tak hřib...každičký den se točí kolem potomka...No a romantika? Hmm kéž bych dostala malý dáreček na narozeniny...NIC...kéž bych dostala maličkou kytičku k svátku...NIC...no tak dobře,alespoň malilinkatou kytičku jen tak?! Šlo by to?...NIC. Hmm nevěra...proč ne..nejsem přeci mrtvá na spodek...
Nad čtyřicet - Volá skorošvagrová, že dostala od bratra " ÚŽASNOU , VELKOU KYTICI" rovnou do práce...hlavou mi bleskne...pěkné,ale tohle se mi nemůže přeci stát...tohle se děje jiným a ve filmech...jedu k lékaři a najednou mi volá spolupracovnice,že mi přišla do práce nějaká kytice...já- "COŽE , MNĚ?" TO JE OMYL, MNĚ NE"..ale ano,opravdu byla pro mě...nádherná kytice žíhaných červených růží a v nich cedulka... JSEM RÁD,ŽE JSI...no doprdele...hubu jsem si mohla roztrhnout od úsměvu...ženské v práci zíraly co to mám za ctitele...sakra , že by přeci jenom romantika existovala a přihodila se i mé maličkosti? No každopádně romantické sračky,pardon filmy, knihy a podobné věci tomu odmítám dál. Nedělají mi nějako dobře na duši...Nevěra- ano a nejlépe asistovaná...