Beautiful life

Na večírcích sváděli nehezké vdané paní, v zaplivaných hospodách souložili s jakýmkoli ženským pohlavím a opíjeli se. Alkohol a život je opájel. Často někdo zvracel během večera, noci nebo až druhý den z přemíry pití i sebe. Družné veseli dnů. Jeden krutý němý film za druhým, do kterého náhodně zabloudí nesrozumitelný lidský výkřik. Presťastne stádo dobytka, líně přežvykující a v náhodné chvíli, za hlasitého funění ve smrdutém bahně se oářící. Dobře takový je život. Potom vyšplhali na vysokou horu, plácali se na jejím vrcholu a pozorovali s nadějí spoustu jiných vrcholů kolem. Je zde mnoho lidí, smějí se, šťastní u svých báboviček z písku, na nejvyšší hoře světa. Nevěří na ještě vyšší hory, jsou pro ně zbytečnou ztrátou casu, vězením bez chlastu a orgazmu. Sešplhali dolů neúplní. Několik z nich zůstalo na vrcholu. Ostatní bloudili mezi horami, šplhali nahoru a dolů v mlčenlivosti, každý zůstával ve svém prostředí, na svém bájném vrcholu a přece se našlo pár zoufalců, kteří se znovu a znovu vydávali na cestu, procházejíce různými ději, které je vždy po nějaké době přivedly k přesycení a zvracení. Rostly nové hory s pustými vrcholy. Na jednom z nich jim hrdla sevřela tíseň. Kam až oko dohlédlo, táhla se rovina bez sebemensiho zvlnění. Někoho naplnil pocit štěstí, jiného pocit beznaděje. Za den, dva nebo za týden, či rok se vydaji znovu na cestu a znovu se před nimi objeví nové pohoří plné nebetyčných vrcholů