Oslovit ženu? Buďte upřímní!

Léta pátrám po správné formulaci úvodního dopisu, kterým bych oslovil ženu a vzbudil její zájem pro další komunikaci (nejprve písemnou, verbální a pak i osobní).
Postupně jsem zavrhl všechny šroubované formulace, lingvistickou ekvilibristiku i "vygůglovaná" vědecká moudra a skončil u prosté, nefalešné upřímnosti.
Zde je tedy můj "poklad".

Ahoj,
zaujal mě Tvůj popisek. Pečlivě jsem si ho prostudoval a došel jsem k závěru, že někoho takového, jako jsi Ty, prostě musím poznat :)
Mohli bychom spolu zajít třeba na kafe.
Ale o víkendu ne, to jezdím vlakem na chalupu (mám tam včely a zahrádku) a v neděli chodím na ryby. Takže spíš ve všední den.
Teda mimo pondělí, to jsem ve své dílně (rád lepím modely lodí, takové ty v láhvi). A kromě úterka a středy, kdy chodím s kamarády na pivo. Mimochodem, víš, že se dá půllitr vypít pod 3 vteřiny? Já to zatím dávám jen za pět, ale zase jich za večer zvládnu klidně i patnáct (můj osobáček je dvacet sedm, ale kamarádi říkají, že to není pravda, že jsem posledních šest už jenom vybryndal - prostě závidí).
Zbývá nám tedy už jen čtvrtek a pátek (v pátek odjíždím na tu chalupu, takže teda čtvrtek).
Pozval bych Tě taky na oběd, ale co mě vyhodili před pěti lety z práce, tak mi vaří maminka. Ještěže spolu máme hezkej vztah, když už se mnou žena ani děti nemluví...
Jestli chceš, pošlu Ti svou fotku. Mám pěknou z vojny (fakt fešák) - tu maskáčovou bundu nosím dodnes. To byl tehdy aspoň materiál, to už se dnes prostě nedělá.
Taky bychom spolu mohli zajít na houby (brzy porostou) nebo na čekanou (letošáci už se nedrží bachyní, tak je v lese mnohem bezpečněji)...

Těším se na odpověď.
Dušan.