Snění vs. realita

Sny a realita se vzájemně prolínají, ale přesto je mezi nimi hranice, a to velmi pevná a neprostupná, kterou můžeme projít jen z jedné strany, z té snové. Ale bude to jen dalším snovým únikem, nebude skutečný. Někteří mi říkají, že si mám na sny dát pozor, abych neměl zavřené oči v okamžiku, kdy kolem mne v té skutečnosti projde to, o čem sním - jiní zase že snít je krásné. Kde je pravda? Poslední dobou o tom přemýšlím nějak více a hledám odpověď. A mohou se tyhle dva světy prolnout a splynout v jeden? Zdá se to být nemožné. Ale existují přece i sny, které si člověk může splnit - splnitelné, jde jen o to, za nimi jít. Pak jsou ty, které jsou splnitelné, ale nikdy jich nedosáhneme, protože jim nevykročíme vstříc a necháme si je jen v tom našem snění. Ty, o kterých jsem naposled psal, splnitelné jsou, netvrdím, že jejich naplnění kolem mne prochází každý den, ale jednou možná... A já v té chvíli nechci snít, chci být v realitě, abych si ten sen mohl splnit. A tak budu snít jen, když kolem mne nikdo nebude, když budu sám a nebudu riskovat, že přivřu oči v nepravý okamžik. Budu-li mít štěstí, tak ten okamžik nepropásnu. Ten oheň uvnitř mě najednou přiživí skutečnost a já už nebudu o tom všem jen snít, ale všechno to prožiju. Ano, sny, o kterých mluvím jsou splnitelné a já si je splnit chci. Stačí mít jen kousek štěstí, věřím tomu. Jednou se přece jen dotknu hebké kůže té, která mi dokáže přinést úlevu, ucítím její vůni, políbím jí a dotknu se sladkých míst. A ona mi vše vrátí, konečky prstů se dotkne mé tváře a pak začne objevovat všechna tajemství mého těla a já zase toho jejího. Jak? To už je tajemství, to je ten sen, který jednou chci prožít. To je ta změna, která se ve mně udála a já si jí zatím nechám pro sebe, dokud nenajdu tu svou vysněnou, která bude skutečná a s níž si ty sny splním.

Ano, musíme znát hranici mezi realitou a snem, musíme být schopni tu hranici respektovat a vlastně nesmíme připustit, aby se ty dva světy prolnuly, protože to už by pak byl docela jiný svět a v tom by nám nebylo tak dobře - už by v něm nebyly sny, které si chceme plnit, a to by byla škoda, neměli bysme o co usilovat a ztratili bysme možnost poznat skutečnou cenu splněného snu. K realitě sny patří, u snů však realita není podstatná, pokud se umíme probudit a začít něco dělat proto, abysme dokázali aspoň část z nich opravdu prožít.

Chcete znát mé sny, vědět o čem sním, co uvnitř mě hoří a rozpaluje mne, vzrušuje a nutí hledat někoho a něco, co jsem předtím neměl a nezažil? Je to tajemství, ale výměnou za to Vaše Vám je taky prozradím. Nebojte se snů a nebojte si je plnit, jen nečekejte, že se Vám to povede hned po probuzení.