Restart

Je ráno a já sedím na zemi u hrnku kávy a rozhlížím se kolem sebe. Ještě si nemůžu pohodlně sednout ke stolu a tu kávu si vychutnat, ale vůbec mi to nevadí. Jsem na sebe pyšná! Ještě před pár dny jsem žila ve velkém stresu a depresích. O tom co se chystá věděly jen mé děti a pár nejbližších přátel.

A dnes jsem se probudila do druhého dne nového života v novém domově. Sice se všude ještě válí nevybalené krabice, neustále něco nemůžu najít a únava je velká, cítím se šťastně. Konečně jsem našla odvahu a sílu k tomu odejít a postavit se na vlastní nohy.

To světlo na konci tunelu, které ještě před pár týdny pomalu zhasínalo teď začíná zářit a přibližovat se. Takže teď nastává restart a nová kapitola mého, našeho života. Jsem snad poučena ze všech chyb co jsem udělala a už vím, že jedinný na koho se můžu a musím spolehnout jsem jen já sama.

A děkuji bohu za to jak užasné děti mám a jak velkou oporou pro mě jsou, rodině která celou tu situaci vzala s nadhledem a nabídla pomocnou ruku. A motoru, který mi poslední dny dodával sílu a měl svatou trpělivost s tím jak protivná jsem teď byla.

V težkém období se vždy ukáže jaké lidi kolem sebe máme. A já se ujistila v tom, že ty které kolem sebe mám jsou opravdový přátelé a patří jim velký dík.

A teď hurá do dalšího vybalovaní ať je ten náš nový byteček konečně uklizený.