Naducaný kozeny...

Šahrijáru mosely sme začínat letošní dovču akurát v Střední Evropě? Víš přeci, že já na ty státní ceremoniály moc nésu. Není jak doma u našeho trunu, vo ten se můžu ždycky spolehlivě vopřit a tak se cejtit nejlip.
Šahriár to rač nekomentoval a jen si pozdechl, zatimco si nazul svy zlatý panovnicky trepky s bambulkama na špičce. Šehina se chystala na recepcu u státníka přet velkym benáteckym zrcadlem. Nejsamprv si udělala voči a pusenu a vůbec celé vobličej a pak aji vostatni. Pak si voblikla slavnostni burku a zkoušela si ji rychle vyhnout, tak jak viděla v televizi, že mají v tý zemi při setkáni s statnikem ve zvyku. Nebylo to nic snadnyho, ale trocha cviku stačila, jakby to dělala deně. Kozeny se ji přitem ždycky parádně vyrysovaly a bradavky zazářily. Pevny briško, lesknouci se stehna a temnej stin klina byly v dokonaly harmonii. Šup a všecko bylo pod burkou. Šup a všecko bylo venku... Studenej zduch chladil a dráždil bradavky, až byly styčeny jak špunty vod šampáňa. Dokonce aji Šahriára to zaujalo: "Aby ho s tebe eště neklepla pepka, je už to přeci jenom starší pán..."
Šeherezáda si jeho komentářa nevšímala. Vybrala z líčení tu nejvýraznější rtěnku. Pevnou rukou dokončila svy líčení hnedky pod kozenama a až na břiško. Stála pak styčená a zálibně si v zrcadle prohlížela svy dílo. V mistech kde končil stín jejich kozen výrazně zářil nápis: etuls s'nituP nameZ "Su hotová, tak mužem na tu recepcu..."