Někdy si myslívám,

že láska je mi vzdálená, nejím a nezpívám a třesou se mi kolena……… Pamajete? Já ano, ona byla ta láska opravdu vzdálená, ale opravdu se mi z ní třásla kolena. To jen tak dlouho, než jsme se potkali. Pak ta láska přešla ve frontální útok. Pár centimetrů si přidal, takže ne 182, které inzeroval, ale 174 a bylo to v pohodě. Ne, nejsem povrchní a nehledala jsem chlápka, který by mě obloudil svým luzným zjevem, ale chlápka, se kterým není nuda, který nemá hlavu jen na česání a se kterým je radost dýchat stejný vzduch a který, to je důležité, který mě baví. A světe div se, našla. Nebyli jsme jedno tělo-jedna duše. To opravdu ne. Ale společného toho bylo víc. Takže můžu doporučit- slevit z nároků a zamyslet se. Protože nemusíme oba sdílet lásku ke stejnému druhu umění, vůbec nemusíme milovat a mít v oblibě stejné umělce, stejné politiky a stejné strany, ale naladění na, aspoň, podobnou vlnovou délku, je děsně fajn. I když myšlení bolí, stejně to zkusme