Dílna

Mám volno a tak jsem od rána v dílně. Těšil jsem se na dnešek, můžu si vlézt do dílny, uvařit kafe, zapálit cigáro a vzít do ruky skicák, kreslit návrhy postelí a hraček pro milovníky BDSM. Prostě vypnout. Popustit fantazii. Přemýšlet o ničem a všem. V kamnech praskají odřezky dřeva a už cítím to příjemné teplo. Nažloutlé stránky plní soustava čar a vypadá to, že se to může i líbit. Fotím je telefonem a zasílám na určené maily. Jdu chvilku uklízet. Od začátku prosince se v dílně pořádně neuklízelo, protože ten předvánoční marathon zakázek byl šílený a až ted jsem dodělal nějaké poslední resty. Zaslechl jsem, jak pípnul telefon a tam zprava od zákaznice. Asi ji zlobí přítel nebo manžel a tak potřebuje pořádně dostat na zadek. Objednává si masivní lavici na výprask, tedy spíše trestnou kozu. Řešíme povrchovou úpravu dřeva a zasílám fotky se vzorníkem. Pokračuju v úklidu. Všude plno pilin, hoblin a tak vše jde do kamen. Příjemné teplo, které dopřejí jen kamna. Další zpráva s jejím číslem a žádá moje z důvodu dořešení detailů. Volám ji a na druhé straně se ozve ženský hlas, který je rázný. Představím se a nastane změna. Sametový hlas a řešíme detaily. Přichází dotaz na úpravu dřeva a vysvětluji možnosti atd. No, klasická ženská a nemůže se rozhodnout, ale s tím počítám. Nastane problém, ze si to nedokáže představit. Nabízím moznost se sejít a přivezu vzorník. Ptá se odkud jsem a po mé odpovědi se jen ozve krátká odmlka a následuje odpověď. Mam to kousek. Můžu se dnes zastavit? Souhlasím. Až dorazí do našeho města, tak ať zavolá a navedu jí. Co čert nechtěl. Uběhlo asi 40 minut a zvoní telefon. Zvednu ho a tam se ozve, že je tady a kam má přijet. Popíšu cestu a jdu před dílnu. Bude to rychlovka. Jdeme do dílny, rozkládám vzorník a jdu si uvařit druhý kafe. Ze slušnosti se zeptám, zda si dá taky. Překvapila. Prý ráda. Připravuju kávu a jen tak po očku jí sleduji. Ohmatává povrch, prohlíží, přejíždí prsty po drásaných vzorcích. A prohlíží si i věci okolo. Na stole jsou rozporcované okovy, pouta, svorky na bradavky a svěrák na prsa. Nejvíc jí zaujala asi kláda, protože i odhrnula kus látky, do které je zabalená. Kafe je hotové a podávám ji hrnek. Chce cukr. Cukr je nedostatkové zboží, ale je. Nabízím na posezení barovku a já si sedám na pracovní stůl. Jelikož občas rád provokuji, tak řeč jde přímo k věci. Co si představuje. Jakou strukturu a barvu. Kde a jak vázací body atd. Holka je trochu nesvá. Začíná mě ta hra bavit. Pokračuju. Přitvrdím. Vytahuju karabiny, různé typy řetězu a kotvicích ok. No a co se nestalo. Milé děvče se začíná červenat a přes tričko se jí rýsují bradavky. Je vidět, že jí to vzrušuje. Ovšem v jiném směru. Chce si zkusit okovy. Nasadím je na její ruce. Přitáhnu za řetěz až seskočí z barovky. Stojí jak opařená a duchem mimo. Dobře. Pohraju si s tebou. Pod stropem je masivní kovové oko. Vezmu karabinu, kus řetězu a pripoutam jí ruce k němu. Neodporuje, nebrání se, poslušně drží. Ted už jen stačí vzít rákosku a lehce plesknout přes její zadek v legínách. Neudělal jsem to. Odpoutal jsem jí a rozloučil se. Ta chvilka s ní měla neskutečnou sílu. Bylo vidět, že jí tahle role je mnohem blíž. Až si pojede pro kozu, tak jí třeba otestuje před manželem.