Oči

Stojím na křižovatce, ranní spěch do práce...
Najednou na druhé straně cesty prochází paní, naše oči se krátce potkají. A pak se to stane. V těch očích je všechno. Úsměv, slunce, teplo, jiskra, pohlazení, objetí.
Ten kontakt trvá asi tak jednu vteřinu, díky tomu mám ale krásný den, v hlavě se mi odehrává snad celovečerní film, jak by ta vteřina mohla pokračovat. Nebo seriál s mnoha díly a pokračováními, ale jedinou hlavní postavou.
Stává se vám to taky? Jediná vteřina předlohou pro mnoho krásných příběhů....