Každý můj blog by měl začínat větou, kde se objevuje slovo zvrhlost. To jsem prostě já...
Vzhledem k mé profesi, kde z jakéhosi vnitřního principu je v našem pracovním kolektivu více žen, než mužů, to přímo vybízí k nemravnostem v průběhu směny. Bohužel mám tak smutnou povahu, že se nedostanu od představy k realizaci. Většinou to bývá označeno nálepkou slušný kluk.
S kolegyní, s kterou nás toho hodně sbližuje, se známe již dobrých pár let. Vyprávěl jsem jí o těchto stránkách. A dokonce popisoval setkání se dvěma z Vás. Dá se říci, že jsem vzbudil její zájem. Momentálně je bez partnera, alespoň sexuálního, a dle svých slov se skrze mé vyprávění mohla realizovat ve svých představách.
Dá se říci, že bych tu zašukací zprávu mohl napsat. Ale už tolikrát jsem si rozbil ústa, že raději nebudu vypočítávat. A navíc to není někdo, s kým už se neuvidíte. Máme hezký přátelský vztah a tohle by vše rozbilo. Ale víte, chtíč je svině a když na Vás vyspuli zadeček v šatech těsně pod prdelku a má na sobě podkolenky...na druhou stranu vztah není možný a nedá se to zavést dál než do ložnice (pro rypaly) a zároveň ženy jsou taková stvoření, že většinou sex neberou jako zábavu, ale jako závazek.
Sním o tom, že až spolu jednou skončíme směnu a vše uzavřeme a ona si otevře skříňku a bude si brát věci, přejezdu jí rukou po zádech a po zadečku. Ona se otočí, otevře ústa, že chce něco říct. Já na ni hodím mrdavý oči a pritisknu ji ukazovák na rty. A olíznu ji tvář. Pak ji beze slova vezmu za ruku a zavedu jí do jediné místnosti, kde nejsou kamery. Cítím, jak se jí zrychlí dech. Drobná prsa se vztyčenými bradavkami létají pod blůzkou sem a tam jako pár zobáčků mladých ptáčat, která se chtějí co nejdříve dostat z hnízda.
Ale žádné dlouhé mazlení a předehry. Oba jsme tak dlouho neměli sex a nemáme na to celou noc, musíme jít domů.
Vím, že nebere antikoncepci, takže vytahují kondom. Usměje se podruhé a vezme mi ho. Roztrhne a vytáhne kroužek z obalu. V podbřišku mi to pulzuje, srdce mi bije jako zběsilé. Chytím ji za sukni, záběru vší silou a vyhrnul ji co nejvýš. Doslova z ní servu kalhotky. Dýchá rychle, mělce, chichota se. Ty rajdo, šeptám jí do ucha. Bydlím, že má skutečně blonďatého bobrika, což jsem vyvodil při jednom našem hovoru, na téma, co je ženám komfortnější.
Kleknu si, palci jí roztáhnu kačenku a chvíli jí lížu. Jezdí mi prsty ve vlasech a spokojeně vrní.
Když už to nemůžu vydržet, stoupnu si. Rozumí a rozepíná mi kalhoty. Věděla, jakou mám velikost bot. Ale stejně vypadala dost ohromeně. Přejela mi dlaní po bříšku penisu třikrát, podívala se mi do očí tázavě. Budeš něžný? Neublížíš mi?
Vlhce jsem ji políbil na ústa.
Nasadila mi prezervativ. Vyhrnula mi tričko, rukou přejela přes břišní svaly a po bicepsu. Pak se poslušně otočila zády, predklonila se, prohnula záda jako luk...a já do ní konečně pronikl.
Tak, ač se jedná o fikci, není vyloučena realizace. Zmíněné postavy stále udržují dobré vztahy, ale asi možná i kvůli vzájemnému respektu si navzájem vůči sobě nic tohoto typu nedovolíme. Blog je míněn jako oslava ženy, ženskosti, ale také dráždivé nedostupnosti a zároveň možnosti porušit pravidla.