Na náměstí :)

Můza se ozvala - no fakt - ale nic duchovního - normálně mi zavolala a nutno dodat, že mi tím udělala velikou radost. Horší už to bude s tím jak to bude působit na Vás, protože to (bohužel) znamená, že mi dodala chuť něco si tady zase nacvakat a mě, jakožto dobrosrdečného tvora, je Vás předem velice líto - no ale což - číst to nikoho nenutím tak se mě nesnažte otravovat tím, že mi budete donekonečna opakovat ať už se na to radši vykašlu a začnu třeba vyšívat - stejně si to udělám podle svého a konec konců jehlu s nití stejně už i teď do ruky občas vezmu.

Pár z Vás - i když to není asi úplně přesné vyjádření protože netuším jestli ten o kom chci mluvit bude zrovna tohle číst - takže spíše pár “nicků” a to co si myslíme (já a můza), že se za nimi schovává proklouzlo do našeho hovoru a to mě vedlo k velice lehkému zamyšlení (hlouběji myšlenky nikdy nepouštím ale to už víte) o tom jak mi (možná i Vám) tenhle abstraktní svět “amatérů” proniká i do světa “za nickem”. Po asi deseti vteřinách (déle jsem tu myšlenku nebyl schopnej udržet v hlavě) jsem došel k tomu, že mi to vzájemné propojení (torka a toho vola co si ho vymyslel) v určité rovině vůbec nevadí a to “naše” partnerství je vlastně neoddělitelné - protože ať se Tork D. snaží jak chce ke zdejšímu působení doktora Frankensteina (svého tvůrce a absolutního pána - to se bude určitě líbit zdejším DS) prostě potřebuje.

No a to už jsem se do toho asi zamotal víc než je zdrávo a taky by to mohlo někomu připadat, že jsem se dal na cestu korektního psaní a to bych nerad.

Takže hezký den všem pomatencům co se rozhodnout číst další z Torkovo či “našeho” plácání pádlem o vodu.