Opícham se na píchání

Přítel včera byl první den v nové práci a uhnal si pracovní úraz natržený lýtkový sval. Dle oficiálního vyjádření uklouzl na dlažbě před dílnou. Na recept dostal 9 injekcí co si má pichat do břicha. Prohlásil, že se opícha sám. Bohužel se z toho stala estráda, když dlouze naříkal, že se sám prostě neopicha, a že to nezvládne, ale že musí. Různé odhodlání a nářky trvalo to skoro hodinu. Už to vypadalo, že to dokonce i zvládne, ale musela jsem ho zastavit, protože měl zavřené oči a vypadalo to, že si to píchne do ruky. Pak že se musí uklidnit a nakázal mi, že si mám před něj stoupnout nahoře bez a houpat s kozama, aby se uklidnil a myslel na něco jiného. Bohužel se z toho neopical. Začala jsem mu navrhovat, že mu to pichnu. Několikrát odmítnul. Tak jsem si vzala sloje velké kozí do ruk a kroužila s nimi. Přitom jsem jsem říkala : pichej, pichej, miláčku pichej! Stále jsem to opakovala dokola, ale starej furt nepichal. Místama se smál, jindy skoro brečel. Nakonec se skácel na sedačku, že to nedá. V tom jsem mu řekla, dej to sem já ti to pichnu. Pichla jsem to i když jsem to dělala poprvé v životě. Pak následoval nářek jak to bolí a šly jsme spát. Ráno jsme šly oba do práce. Zachvili budeme zas pichat injekci, už se psychicky připravují. Doufám, že dnes dojdete řada i na šukani a né jak včera.