•V neděli v pět deset•

...sraz u Baníku, desítka vleze se, pak ještě jedna. Kdo by ten text neznal. A tedy ano, byla jsem na fotbale. Na Baníkuteda asi po patnácti letech a asi teda i na minimálně dalších patnáct let naposled. Sraz byl teda už nějak ve dvě bo se hrálo ve tři, ale tento zážitek si sem odložím.

Zápas se Spartou je vždy divácky atraktivní, ať se na tom hřišti děje cokoli, takže hlásili vyprodaný stadion už několik dní dopředu. Musím říct, že to bylo snad moje jediné naplněné očekávání.

Venku bylo sedm stupňů a i přes to, že jsem se navlékla jako do mínus dvaceti jsem začala mrznout hned v prvních pěti minutách. Ještě teda musím pochválit dobře vychlazené pivo, které mě rozhodně nezahřálo.

První 2 minuty po výkopu se mi tam líbilo a přišlo mi to hrozně zajímavý, ale když jsem se po hodině podívala na časomíru, která ukazovala pátou minutu, začalo mi docházet, že je něco špatně. Pozorně jsem sledovala hru, kde se teda absolutně nic nedělo. Hodnotit mi výkon nepřísluší, ale čutali si tam s menším zápalem než haranti na hřišti před barákem. Časomíra byla mým největším nepřítelem a já se cítila jako v pavilonu opic. Samozřejmě jsem vychytala super fleka, kdy přímo za mnou seděl nějaký magor, který bez přestání řval:" Pražské kurvy! Pražské kurvy!" a sem tam zvládl i to "Baník pičo" nebo "Chcípni!". Na koho to řval je mi záhadou do teď. V jednu chvíli už jsem měla natolik zalehlé pravé ucho, že jsem si ho musela ucpat. Cítila jsem jak mi pomalu umrzávají prsty na nohou, prdel a uši, ale přišla 45 minuta a vytoužená pauza na občerstvení.

Zase se ukázalo, jak to máme my ženské v chlapském kolektivu jednoduché. V řadě jsem vedla super diskusi o tom, jak ta Sparta hraje hovno a vyfasovala jsem pivo zdarma , bylo mi to trapné, ale šla jsem si pro popcorn, tak jsem dostala i ten a pak jsem si s tím pivem šla zase jak po červeném koberci z davu. Chtěla jsem ještě zdvořilostně poděkovat na toho, co mi to pivo koupil, ale uvědomila jsem si, že mu nikdo uličku nedělá a docela bych se načekala.

S popcornem v ruce jsem si pak prohlížela místní zvěřinec a sjížděla jsem pohledem jednoho chlapa za druhým. Z pozorvání mě vytrhla právě vstřelená branka, kdy teda v euforii vykřiknu "Góóól", kdy do mě rychle dloubl pán vedle mě se slovy:" To nedali naši." a začel bučet s ostatními. Fotbal jsem v ten moment vzdala a pozorovala každého chlapa, na kterého mi dohlédl zrak. A musím teda říct, že nikoho z koho by mi vlhnul rozkrok jsem tam teda nenašla. Spíše to bylo horší a tak jsem teda aspoň přemýšlela, kde se všichni ti krásní chlapi schovali.

Takže chlapi, kde jste? Chodíte na fotbal? Myslím vás krásné chlapy. :D

Ženy a fotbal prý nejdou dohromady. Já to teda asi potvrzuji a tuším, že se tady žádná millovnice fotbalu nenajde, nebo se pletu a je tady nějaká, která si tohle užívá? :))))