Linka bezpečí

„Linka bezpečí, u telefonu Jana. Jak vám mohu pomoci?“

„No sláva, že jsem se vám dovolal. Jmenuji se Karel a chci vám nahlásit šikanu,“ ozvalo se v telefonu.

„Dobrý večer, pane Karle. O jaký druh šikany se jedná? Mám kontaktovat rovnou policii?“ zeptala se zkušená operátorka Jana.

„Jde o domácí šikanu.“

„Píšu si, domácí šikana. Kdo koho šikanuje a jakým způsobem, pane Karle?“

„Oběť šikany jsem já. Ano, slyšíte dobře. Jsem šikanovaný.“

„A kdo vás šikanuje, Karle? A jakým způsobem?“

„Šikanuje mě partnerka!“

„Píšu si, partnerka šikanuje svého muže. Jste manželé, nebo spolu žijete v nesezdaném svazku?“

„To je snad jedno ne! Jde o to, že mě týrá a ubližuje mi!“

„To jsou předpisy, Karle. Zeptat se vás musím.“

„Jsme manželé. Už čtyři roky. Celou dobu bylo všechno v pořádku, ale po narození dcery se to najednou otočilo a ona ukázala svou pravou tvář! Choval jsem si na prsou zmiji!“

„Jak se to začalo projevovat, pane Karle? Kdy jste začal pociťovat, že na vás manželka vyvíjí nepříjemný tlak?“

„Hned jak otěhotněla. To bylo samé tohle musíš změnit, tohle by nebyl dobrý příklad pro dítě. Tenkrát to začalo.“

„Aha. Můžete pokračovat, abych si mohla udělat přesnější obrázek o tom, jak vás manželka šikanujte?“

„Ale jistě, proto volám. No, kde bych tak začal…
Když se to mělo narodit, jó, nutila mě doma běhat s vysavačem v ruce a dokonce jsem musel vytírat! V Y T Í R A T! Copak to je nějaká chlapská práce??“ hromoval hlasitě Karel do telefonu.

„Píšu si, manželka nutila manžela podílet se na úklidu domácnosti, protože byla už ve velmi pokročilém stádiu těhotenství.
A jak se to vyvíjelo dál, pane Karle?“

„No, pak se narodila dcera. Měl jsem radost, ne že ne. Tak jsem jí zašel zapít s kamarády do hospody. Jenže ono se to krapet protáhlo na pár dní. Nestihl jsem je vyzvednout v nemocnici. To bylo doma haló. Že jsem prý nezodpovědný ochlasta a tak.“

„I vy chudáčku. S napětím poslouchám, jak velkého příkoří se na vás manželka dopouštěla,“ řekla mírně sarkastickým tónem zkušená operátorka Jana.

„Jenže tím to nekončí! Najednou přestala mít zájem o sex. Celou dobu jsem čekal až to mrně ze sebe vytlačí, protože se slonicí fakt ne. A najednou madam neměla zájem! Furt se vymlouvala, že je nevyspalá a unavená.
Najednou začala chtít, abych jí pomáhal. Chtěla, abych v noci vstával k malé a konejšil jí. Několikrát taky chtěla, abych vzal kočárek s malou a šel s ní ven, aby se mohla prospat! Slyšíte tu nehoráznost!? Ona půjde spát a já budu blbnout někde s kočárem po ulici?! Tak to jsem jí poslal někam. Jenže ona mi to vrátila. Přestala vařit a řekla mi, že jestli chci jíst, musím dojít do obchodu a nakoupit, že ona nemá čas! Chápete to??? Byla celé dny doma s malou a nemá čas jít nakoupit a uvařit??“

„No to je nehoráznost, pane Karle! Ona chtěla, abyste se podílel na chodu domácnosti? Jak odporné!
Můžu se zeptat, jak často doma pomáháte třeba s úklidem, nebo jak se často staráte o dceru, aby si mohla vaše žena odpočinout?“

„Jak často co? Jsem snad ženská??? Ženský se snad starají o děti, ženský uklízí a vaří, ne? Já jsem chlap, který má gule mezi nohama! Nejsem žádná baba!“

„Takže ta šikana je to, že vás nutí podílet se na rodinném životě, pane Karle?“

„Nejen to! Přestala chodit do fitka a ztloustla. Pořád se něčím cpe a chodí ve vytahaném triku. Prý nemá ani čas se pořádně nalíčit a obarvit si vlasy. S hrůzou jsem zjistil, že to není přírodní bruneta! A když jsem si toho všiml a řekl jí, že mi celou dobu lhala, víte co mi odpověděla?“

„Nevím, ale svěřte se mi, Karle. Jsme linka bezpečí a důvěry.“

„Řekla mi, že jsem si toho všiml opravdu brzy! Taková nehoráznost!“

„A vy jste si toho vážně dříve nevšiml?“

„Ne, myslíte, že si jí furt prohlížím? Mám na starosti partu chlapů u nás ve fabrice na dílně. To se mám snad starat ještě o svojí ženu, kterou znám?“