Pardubice jsou kundí ráj

Tak tohle je ve mně už pěkně dlouho. Pardubice a ta všudypřítomná mrdavost. Ty luxusní kundičky, holky, paničky, dámičky.
Je tu překundíno. Kudy člověk jde, tam je pěkná holka, žena.
Tyršovy sady plné žen a holek, Třída Míru a vysedávající hot ženy u káviček, nebo kmitající nohy všemi směry. Pohupující zadky. No prostě je tu živo. Na lavičkách v obchodech, v ulicích, v parcích. Prostě je toho moc.
Promenády žen v Paláci Pardubice, v MHD, na kolech. V bazénech, v sauně no prostě všude.
Nevím, jak ženy, jestli jsou vlhké ze svého bytí tady, ale pánové tu mají o vzrušení postaráno.
Když jsem žil v Praze, tam je to vysoká škola kundí. Tam jsem se musel naučit si toho tolik nevšímat a vypínat, jinak by člověk zešílel. A i přesto, když jsem tu (v Pardubicích) měl přítelkyni, to nutkání se podívat bylo tak zatraceně silné.
Nejsem záletník a držím, mám takt, ale to pokušení. Nicméně s ženou po boku je to o něco snazší. Člověk je prostě vymrdanej z domova a tak je to zvládnutelnější. A hlavně zamilovaný člověk ve vztahu to všechno vnímá kolem sebe prostě trochu jinak. Užíval jsem si ten vztah se ženou a společné sdílení tady. Je to tu pěkný prostor pro bytí.
Ale, jak to tak není, jak není člověk vyventilovaný, běda běda do oběda.
Po rozchodu je člověk ještě jaksi docela otupělý a v jiném módu, nicméně čas plyne a všechno se mění. A tak chci poznávat, možností je tu mraky. Těch míst. Kavárny, restaurace, čajovny, parky, různá zákoutí, zámecký park atd. atd.
To se musí sdílet.
A ta promenáda a přehlídka nohou, zadků, prsou, vlasů, oblečení, smích, povídání a všechno jen ve mně ťuká a tiká a přidává pod kotel. Až to jednou nějaká pěkně schytá a dostane celý ten naakumulovaný výboj do sebe, do těla.
Líbí se mi to vzrušení tady, ta živost a živelnost. Prostě je tu horko, i když jsou venku mrazy.
A tak chodím městem, sedávám v Tyršových sadech, chodím do obchodů, saun, atd. a jen vnímám to úžasné kouzlo i sílu Pardubic. Ten vybuzený plnokrevník co je v napětí s těch plnokrevných v žilách naplněných životem klisen a jen nasává onu vůni vzrušení do sebe až se z toho přestává ovládat.
A tak vidím všechny ty kalhotky tisknouc se ženám na klín, jak padají ke kotníkům, ty vyšpulený zadky a pohupující prsa, či třesoucí a poskakující. Smích a klevetění střídají milostné vzdechy, sténání, zem se chvěje pod rozvibrovanou ženou, prostorem je slyšet zvuk o sebe pleskajících vzrušených těl, milostná vůně se rozplývá prostorem, spletitost ženských vůní, výběr úpravných účesů a oblečení, které i přes zahalování těl ukazuje a prozrazuje, že je tu ráj, které je tak pekelný.
Pardubice jsou sexy. Jsou hot a jsou vzrušující, smyslné, živelné a živé.. A chci slyšet to mlaskání a chci vidět ten výraz v obličeji při tvrdém vniknutí a pak jít ven, cítit vzduch, vidět stromy a ty krásné budovy, které říkají, že to město už je tu hodně dlouho a že už toho opravdu dost zažilo a pamatuje. A člověk si může všude jen představovat, co všechno.
Tohle město prozrazuje, že je tu minulost, že je tu přítomnost a nepochybuji ani na chvíli o budoucnosti. Tady bude život zachován, i kdyby se nevím co dělo.

PS: A když člověk sedí v divadle, kde jsou všichni společensky oblečení, zdánlivě distingovaní a jakoby se nic neděje, stejně je cítit to, že se něco děje.

PPS: Ta koňská síla, majestátnost a pudovost říká, že tu ženy pěkně cválají na koníčka, až to teče, mlaská a pleská, až to otřásá pod přírazy.

A jinak? Jinak se tu dějí běžné lidské věci. Spí se tu, budí, chodí do práce, jí, pije, mluví, prožívají všechny lidské emoce i pocity atd atd, tak jako všude. Ale, jj, ale .... ;)