Bojíte se rádi?

Než odpovíte, zkuste mě to nechat rozebrat..

Strach.. Jeden z pocitů, kterej dokáže z našich honosně vybudovanejch pevností, kterým říkáme těla doslova vyrvat naše skutečný já!

Člověk tváří v tvář strachu dokáže bez sebemenšího zaváhání ukázat věci, kterých by nebyl schopen, což odkryje jeho skutečný já a to nemusí bejt zrovna v pozitivním duchu..

Někdo bežně tichej a křehkej, se může přeměnit ve stroj, kterej nezná bolest a někdo, kdo se prezentuje jako drakobíjec, se může zhroutit jako domeček z karet..

Zkrátka tváří v tvář strachu se lidem hroutí jejich operační systém plnej nástaveb a zůstává běžet jen základní operační sada..

Přiznejme si, že strach a to myslím ten skutečnej v naší společnosti jen tak nezažíváme, málo kdo z nás stál proti zubatý, což je asi jeden z těch nejvíc největších strachů, případně byl v situaci, kdy šlo o jeho rodinu, blízké či přátele, nicméně ti co jej skutečně zažili, by mohli potvrdit, že když se stojí strachu čelem, mnohy se nepoznáváme.

Já osobně strach vnímám dost negativně, protože vím, co semnou dělá.. Některé možná zklamu, ale nejsem hroutící se domeček z karet, ani stroj, kterej nezná bolest.. Tak co tedy jsem? To si s dovolením nechám pro sebe a ty, kteří mě strachu viděli, či případně uvidí čelit.. Každopádně se bojím velmi nerad a ti, co tvrdí, že se bojí rádi, se nejspíš asi skutečně nebáli.. Občas mě i pobaví, když mi právě protějšek řekne, že se v posteli chce bát.. Ne kotě, ty se bát nechceš, věř mi, že ne..

Myslíte si, že strach patří do postele? Já už si to nemyslím ani v rámci nějakejch hrátek.. Ano, už.. Protože to už je samozřejmě po tom, co jsem na strach v posteli kejvnul..

Nebudu rozebírat jak, kdy proč, ale na ten její měnící se pohled nikdy nezapomenu a jsem vlastně rád, že jsem zůstal v roli, kdy jsem kontroloval vešekreou situaci, protože ona by nebyla schopná to sama od sebe zastavit a proto mi taky přijdou vtipný jakýkoliv zastavovací fráze u D/s hrátek, kde se to může zvrtnout a ten člověk může dostat regulérní strach. Je proto tedy důležitý vždycky zůstat v roli a nenechat se unést celou situací a svádět to pak na slova: ,,vždyť jsi to chtěla!" Taková zkušenost váš vztah změní..

Otázka ze začatku na konec..

Tak co, bojíte se rádi?

PS: Chci jít na Vetřelec: Romulus a nemám partnerku, takže by teoreticky mohlo bejt volný místo se zárukou nečekanýho sáhnutí na stehna přesně v tu pravou chvíli, která zaručí cvrknutí si do textilu.. Takže jestli nemáš parťáka, tak piš!

Páčko, připosránek Johnny!