Štětky, sex a alkohol.

Nejspíš mi chyběl sex, když jsem toužila po mé kolegyní z práce. Člověk by si měl vážně zašukat než něco napíše anebo řekne. A to platí i v životě. 

Opět jsme si blíž než kdy jindy a já se rozhodla otestovat její důvěru, k mé osobě. Rozhodla jsem se jí ožrat, v práci a za bílého dne! Však v chlastu je pravda. Soňa se zprvu bála, že nás vyrazí ale po pár dnech, sama koupila flašku. Začalo to přitom tak nevinně, jednu na zdraví, druhou na žal, až se z toho stal náš menší rituál, kdy jsme v pondělí pily na start týdne a v pátky slavily, že už je pátek. Někdy byly i dny, kdy jsme přemýšlely na co pijem, ale důvod proč pijem, se vždy našel. Nezchlastaly jsme se do němoty, jen do nálady. Při které jsme zjistily, že nám to v práci lépe myslí a podáváme rekordní výkony. 

To však nadřízenému říct nemůžeme, ještě by se k nám přidal. A řeknu Vám, není to levná záležitost, denně pít. 

Ode dneška jsme si slíbily, že už se chlastu nedotknem, maximálně v pátek. I když chuť by byla, zkraje týdne, ale musíme se ovládat. 

Minulý týden jsem ji napsala, že bych jí chtěla vylízat kundu. Z jiného čísla zajisté. Soňa hned při prvním střetnutí mi ukázala tu SMSKU. Byla střízlivá. Důvod jí ožrat, byl hned na světě a po pár skleničkách kvalitního vína. Jsem se ji přiznala, ale zaobalila to v žert. Zasmály jsme se tomu, ale hladinka už byla, a přišlo téma na sex. 

Ne, já a ona, ale s kým ona. Soňa je vdaná, má manžela, děti, ale ráda si asi zašuká jinde. Nejspíš jsme byly hlučné při naši debatě, který kokot je v píči nejlepší a už jsme se musely podělit o skleničku s další ožralou. 

V práci je opravdu fajn. Není nad to mít s kolegy dobré vztahy. Oběma nám se Soňou docvaklo, že je pro nás lepší, nebýt v tom samotné. Čím víc nás bude, tím menší riziko pro nás. A tak se taky stalo, že nás chlastalo ve finále sedm. Sedm statečných. A každá ta ženská řekla něco, za co se druhý den styděla. Se Soňou jsme měly hroznou radost. 

Nejsme kurvy, jsou mezi námi daleko větší. 

Dokonce i jedna byla pro nás inspirující. Nikdy jsem nebyla na mladé, ale se Soňou jsme i toto přehodnotily, vydrží prý více než starý čurák. Tak teď koukám po chlapcích 25-35.

V mém průzkumu alkoholiček v práci, jsem došla k mnohému zjištění. A se Soňou nás to opět víc sblížilo. Nejsme v tom samy. A navíc máme dost kompromitujícího materiálu na ty ostatní štětky.

Pevně věřím tomu, že nás to kolektivně posílí. Důvěra a vztahy by měly být na prvním místě. Doma si pak skvěle zašukáme, koukáme na toho budižkničemu jinak, a těšíme se znovu do práce.