Čas od času odpovím na inzerát. „Public revealing“ zněl jeho název a hledal někoho, kdo by se odhalil před neznámou ženou v tramvaji za přítomnosti dalších cestujících. Zajímavá představa zarezonovala s mým exhibicionistickým já. Poučen z minulosti jsem ale nečekal, že by to mohlo vyjít. Seriózně působící reakce dorazila docela brzy.
Představa odhalení se před cizí ženou v tramvaji působila velice zajímavě. Zároveň docela dost nebezpečně. Představa, že se netrefím a budu „tasit“ před někým, kdo o to nestojí, byla zneklidňující. Promyslel jsem tak, jak se obléct, abych mohl rychle utajit, že jsem něco ukazoval. Vyhnul se při cestě na výchozí stanici metru a kamerám. Chvíli to až trochu zavánělo paranoiou.
Domluvili jsme se na společnou cestu z centra na konečnou na pozdní večerní hodinu. Vybrali jsme spoj s dvojicí vozů bez kamer. Věděl jsem, od jaké stanice už v tramvaji bude a že bude čekat na konci druhého vozu. Chtěla se nechat překvapit a nechtěla vědět, kdy nastoupím já. Poznat jsem ji měl podle fotky nohou a bot. První fotku jsem dostal, než vyrazila na tramvaj.
Když překvapit, tak překvapit. Nastoupil jsem do tramvaje 4 stanice před tou, kdy měla přistoupit a sedl si na poslední místo, které bylo proti směru jízdy. K mému překvapení na další stanici nastoupila žena, která odpovídala fotce. Od smluvené stanice zkoumala tramvaj. Dostal jsem druhou fotku a měl jistotu, že se dívám na správnou ženu. Zkoumal ji a snažil jsem se zjistit, jak moc lidí je v tramvaji. Bylo jich celkem dost. Nejhorší byla škodná, která stála v prostoru naší akce. Vydržela tam až do půlky cesty, což nás připravilo o moře času.
Když zmizela, zhluboka jsem se nadechl, zvedl se, rozepl poklopec, přistoupil k ní, usmál se rukou pomohl polostojícímu péru z kalhot. Podívala se na mě, usmála se a ze mě spadlo veškeré napětí spojené s tím, zda nejde o nějakou srandu. Během chvilky čurák stál jako skála. Díval jsem se jí do očí, občas kontroloval okolí a mezi stanicemi se snažil nenápadným pohybem ruky přiblížit orgasmu. Sem tam někdo vystoupil. Na jedné stanici nastoupil chlapec a sedl si hned za naše záda. Představa, že tam zůstane až do konečné, byla poněkud frustrující. Vypadnul ale hned na další stanici.
Rychle jsem péro opět postavil, na chvíli si ho vypůjčila ona, pak zase já, pak zase ona. Mezi tím pár nadržených polibků. Vzrušení stoupalo a já si představil, kam a jak budu stříkat. Ozvalo se hlášení konečné stanice. Tvl, cože?! Už?! Chvíli jsme nechápali. V tramvaji jsme byli jen my a jeden další cestující, ale museli jsme ven.
Na orgasmus mezi lidmi jsem si musel počkat ještě další dva dny :-D To už jsem věděl, koho mám hledat, lidí kolem nás bylo daleko víc. Viděl někdo něco? Kdo ví.