Jsem vlastně dokonalý muž

...proběhlo mi jednou takhle před půlnocí hlavou, když jsem skládal prádlo z věšáku. Něco málo vydělám, hypotéku na slušnej barák zaplatím, o děti se starám odmala, doma pomáhám, co je potřeba na baráku vesměs spravím, uklízím, vypadám relativně normálně (snažím se nějak udržovat v normě), věnuju se rodině, do hospody nechodím, na fotbal nekoukám, péro mam slušný, ženu v posteli uspokojím, miluju ji, ale zároveň jsem tolerantní a dávám ji svobodu (vč toho, že se mi líbí při píchání s jiným... ale o tom třeba jindy :) Jsem vlastně ideální muž!

A pak mi to zkazil ON. Běžný den, návštěva obchodního centra se ženou, která hned zaplula do bižuterie a začala se přehrabovat v budoucí kořisti. Chvíli jsem tak pozoroval okolí. Mezi běžnou sortou návštěvníků mě zaujal mladý pár. Ona si zkoušela různé naušnice, on ji samozřejmě každé pochválil... Co mě zaujalo byl fakt, že projevoval opravdovej zájem. Aktivně komunikoval, pomáhal vybírat, říkal svůj názor... Dobrý no. Mládí, zamilovanost, krása... Po nějaký době jsem na manželku houknul, že jdu do jiného obchodu a pak si dáme vědět. Odběhl jsem zhruba na hodinku do obchodu, kde prodávaj věci co zajímají chlapy (ne, sex shop to nebyl). Žena byla samozřejmě pořád v bižutérii, tak jsme si zavolali, že si ji tam vyzvednu. Vrátím se pro ní a... ON tam pořád byl! Celou tu hodinu tam byl! Chlap! V bižuterii! S přítelkyní! Ona si pořád zkoušela nějaký cetky a ON tam pořád byl. Pořád s ní komunikoval, pořád jí říkal svůj názor, pořád ji pomáhal vybírat... a přitom pořád vypadal, že má opravdovej zájem, že ho to baví! Spadla mi brada a bezpodmínečně jsem kapituloval...

Dámy a pánové, uznávám porážku... potkal jsem dokonalého muže!

PS... jinak jsem samozřejmě taky sebestřednej, tvrdohlavej, ješitnej, cynickej, neempatickej, rád se otočím za pěknou holkou, smrdí mi nohy, potím se....