Špatný čich

Zlí jazykové tvrdí, že holky to tu mají mnohem, mnohem jednodušší než chlapi. Prý stačí napsat vzkaz a šukáme. Tak jsem to taky zkusila. Start hodně slibnej. Jemu stříkal testosteron i ušima a moje mozkové buňky se ukládály ne ke spánku, ale rovnou k hibernaci, stačilo, aby napsal. Prostě čistý hormony.

Jenže tady jsme narazili na moji další úchylku. Chlap, kterého chci šukat, nesmí být nejen komunista, to jsme si vysvětlili jinde, ale ani životní matlal. Líbí se mi chlapi, kteří mají život po kupě, neřeší nedořešenosti ohledně současných či minulých majetků, žen a dětí, nemají existenční trable a umí si ten život aspoň trochu užít. Já na druhou stranu nejsem žádná vztahová přebornice. A taky jsem ješitná. Ale hrozně. Jakmile začnu bejt na druhý koleji, bolí mě z toho ego, ale neskutečným způsobem.

A jednu takovou ránu rovnou na ego jsem zrovna schytala. Vesmír je totiž hrozná svině. Nebo je nekonečně moudrý, to si přeberte, jak chcete. Proto nám ten vesmír ve své nekonečné moudrosti (nebo škodolibosti, pro sudeťáky Schadenfreude) servíruje ne to, co nám dělá život hezčí, ale to, co prý potřebujeme k tomu, abychom se zdárně vyvíjeli a rostli ve stále lepší a lepší bytosti.

A já pořád přemýšlím, co mi chtěl vesmír touhle lekcí říct. Říká se, že kunda proti vodě utáhne tři lodě. Taky si prý spousta ženských svou KTD* prý dokáže přijít ke slušným majetkům, aniž by byla automaticky považována za ženu lehčích mravů. Já jsem si tedy zatím svou KTD k žádným hodnotám nepřišla (těch 200 kreditů za galerku nelze považovat za majetek, i když prý kredit ke kreditu... ), a že bych nějak ovlivňovala u nás v povodí objem paroplavby, toho jsem si taky nevšimla. Ale popravdě jsem takový ambice ani neměla. Můj cíl byl celkem skromný, a to přivábit nadrženýho chlapa přiměřenýho věku, vzhledu a inteligence. A asi jsem špatně vybírala, protože ač se zdál přiváben, nenašel ve svém diáři skulinku na jednu amatérku obvyklých rozměrů.

A já jsem teď hrozně nasraná, protože jak jsou amatérky zvyklé být královnami, kterým stačí prstíčkem pokynout, realita je bolestně odlišná. Nestačí kývnout prstíčkem. Nestačí ani zadečkem kroutit a hrudníček vypínat. Nebo některým možná jo. Nebo to platí na některý typy mužů. Jenže to bych nebyla já, abych si ze všeho v životě neudělala challenge. Vždycky si vyberu v tom sekáči blbě. Třeba někoho, kdo je dosažitelnej asi jako Matterhorn.

A tak přemýšlím, co je s tou mojí KTD blbě? Nemá ona třeba po covidu nějaký špatný čich na chlapy?

*Pro neznalé a neveterány: KTD je zkratka pro Kamaráda / Kamarádku tam dole. Rod rozlišujeme podle skloňování přídavných jmen rozvíjející větný člen nahrazený touto zkratkou.