Když moralista sundá kalhoty

Čistý heteronormativní ideál (“vanilkové” hetero) neexistuje. A nikdy neexistoval.

Můžeš si dál hrát na normálního chlapa nebo ženu. Můžeš si dál malovat svět, kde heterosexuální muž touží jen po vagíně, misionářské poloze a pohledu na fotbal. Jenže skutečnost je jiná a visí ve vzduchu, i když ji popíráš.

Když se zhasne, když jsi sám se svou erekcí, když tě nic nekontroluje...co se objeví? Představy o ponižování? O ženském prádle? O pánském pozadí? O svázání? O někom, kdo tě donutí klečet a podržet zadek pro strap on...?

Skoro každý muž má v sobě aspoň latentní bisexualitu. Ale radši bude šikanovat někoho jiného než by si připustil, že ho jednou vzrušil vlastní kamarád ve sprše. A transvetitismus? Kolik z vás už tajně zkoušelo silonky své partnerky? Kolik z vás má složku „jen pro mě“ s fotkami shemale porna?

Statistiky i reálná zkušenost říkají jediné: většina lidí má fetiše. Většina lidí není ani zdaleka „čistě hetero“. Většina lidí je směsicí tužeb, které se bojí přiznat nahlas a tak je maskují morálkou, urážkami a výsměchem těm, kdo to mají naopak v sobě vyřešené.

Podle rozsáhlé studie (Průzkumy Kinseyho institutu, Journal of Sex Research, ArchSexBehav, 2014–2021) má nějaký fetiš nebo parafilii většina lidí. A ano, i ženy. Jen jsou vychované k tomu to lépe schovávat a víc lhát. A pak z nich vyleze špína pasivní skryté agrese, která lynčuje každého, kdo si dovolí být autentický. Protože právě ten autentický člověk jim připomíná to co samy popírají.

A přesto se v diskuzích, na Amatérech i jinde, pořád někdo tváří, že právě on je etalonem normálnosti. Moralizuje, zesměšňuje, hodnotí. Myslí si, že jeho rozkrok je víc etický než rozkrok někoho jiného. Že právě jeho úchylka je míň úchylná než úchylka někoho jiného nebo jeho odlišnost je méně vybočená než odlišnost někoho jiného...přitom se večer doma svíjí při pornu s femdom, fistingem nebo punčochami. V tichu. Ve studu.

Takže, milý moralisto nebo moralistko, až příště začneš vylévat svou ubohou zlost do cizí galerie nebo blogu, či v diskuzích na sociálních sítích, možná si nejdřív omyj ruce od lubrikantu a podívej se do zrcadla. To, co tě štve na druhých, není jejich úchylka. Je to tvoje maska, která se bojí spadnout.