Hlava plná myšlenek...

Přibližně před 2 týdny jsem si dávala inzerát, že hledám někoho, kdo by se mnou zašel nezávazně do kina. Hledala jsem někoho, kdo nebude očekávat sex a večer bude čistě v přátelském duchu. Přišlo mi neskutečně mnoho zpráv a mezi tou záplavou napsal on - říkejme mu třeba "Lukáš". Napsal obyčejnou zprávu, nic co by mě zaujalo, prostě taková tuctovka mezi dalšími. Potom poslal fotku - zajímavou. Né fotku penisu nebo selfíčka v koupelně před zrcadlem. Byla prostě zajímavá. Sem tam jsme si napsali nějakou zprávu. Čím víc jsme si psali, tím víc mě zajímal. On byl první, komu jsem dala na sebe osobní kontakty. Psali jsme si každý den o všem možném - o práci, o sexuálních úchylkách, o tom co dělá ve volném čase. Řekla jsem mu o sobě spoustu osobních věcí a on také. Každý den mi popřál dobré ráno (jak milé). Po dlouhé době jsem poznala někoho, kdo mě opravdu zaujal. Takový tvrďák, ale přitom velmi hodný. Došlo i na volání. Zval mě k němu, nabízel i přespání... Každý druhý týden je v práci daleko od svého bydliště. Domlouvali jsme se, že se sejdeme, půjdeme někam ven a poznáme se. Buď tam budou nějaké sympatie nebo ne! V sobotu jsem měla špatný den, hodně špatný den, byla jsem nevyspalá a do toho nějaké osobní věci... V práci končil celkem pozdě, jistě byl i dost unavený a i přesto mi věnoval hodinu svého času a po telefonu jsme kecali a neskutečně mi zvedl náladu. V neděli v práci končil, domlouvali jsme se na setkání - kino, zoo, prostě cokoliv. Vypadalo to, že se opravdu sejdme. Zrovna jsem měla mít i dovolenou, zjišťovala jsem si spojení, vymýšlela nějaký program. Ještě jsme si o tom v neděli psali a potom - potom ignor. Od neděle večer žádná zpráva, žádná reakce, dokonce blokace v aplikaci kde jsme si psali. Bez jediného slova, prostě z ničeho nic.
A já si říkám proč? Proč najednou tohle? Celou noc se mi honily hlavou otázky - co se stalo? Co jsem udělala? Napsala jsem něco špatně?
Nemělo to být ani rande, mělo to být jen setkání a pak by se vidělo dál. Nestála jsem o to, aby za mě někde platil útratu, já bych si vše ráda zaplatila sama. Nechtěla jsem po něm nic. Jen se prostě poznat.
Hlavu mám plnou myšlenek....
Možná má nějaké problémy, možná si psal s více holkama a prostě si domluvil schůzku s jinou. Možná se mu to rozleželo v hlavě a ztratil o setkání zájem. Možná jen psaním a voláním se mnou zaháněl nudu.
Ale proč ignor a blokace? Není nic horšího, než když mě někdo ignoruje. Stačilo jen napsat, že už se sejít nechce. Klidně mě mohl poslat do prdele. Všechno lepší než ignor.
Nemyslím si, že bych byla zlá nebo špatná. Možná si ale myslí opak. Nevadí, budu na sobě pracovat. Budu hubnout, budu cvičit abych si vyrýsovala postavu a asi budu na sobě celkově víc pracovat...

...ale neskutečně mě to mrzí a o to víc od něj....třeba se někdy ozve a vysvětlí mi to.

Chlapi, řiďte se heslem "nedělej to, co necheše aby dělali ostatní tobě". Komunikujte, buďte trochu ohleduplní k nám ženám. Nejsme všechny stejné....

Děkuji za přečtení, je to jen takový výblitek do prázdna. Jen takové vypuštění myšlenek do světa. Hezký den všem.