Jaký je feministický orgasmus?

Simone de Beauvoir: „Ženské potěšení vyzařuje celým tělem; není vždy soustředěno v pohlavních orgánech; a když je, vaginální kontrakce představují spíše než skutečný orgasmus systém vln, které rytmicky vznikají, mizí a přetvářejí se, občas dosahují paroxysmálního stavu, stávají se neurčitými a klesají, aniž by kdy zcela vymizely. Protože není stanovena žádná omezená doba, potěšení usiluje o nekonečno.“ (“Feminine enjoyment radiates throughout the whole body; it is not always centered in the genital organs; even when it is, the vaginal contractions constitute, rather than a true orgasm, a system of undulations that rhythmically arise, disappear and re-form, attain at times a paroxysmal condition, become vague, and sink down without ever quite dying out. Because no definite term is set pleasure strives for infinity.”)

Luce Irigaray: „Žena má však pohlavní orgány víceméně všude. Nachází potěšení víceméně všude. I když nemluvíme o „hysterizaci“ celého jejího těla, geografie jejího potěšení je mnohem rozmanitější, mnohonásobnější ve svých rozdílech, složitější, jemnější, než si představujeme – v imaginárním, poněkud příliš úzce zaměřeném na stejnost.“ (“But woman has sex organs more or less everywhere. She finds pleasure more or less everywhere. Even if we do not talk about the hysterization of her whole body, the geography of her pleasure is far more diversified, more multiple in its differences, more complex, more subtle, than is imagined – in an imaginary rather too narrowly focused on sameness.”)

Hélène Cixous: „Nikdy se „nezastavila“; exploze, rozptýlení, šumění, hojnost, těší se z toho, že je bezmezná, mimo sebe, mimo totéž, daleko od „středu“, od jakéhokoli hlavního města svého „temného kontinentu“, velmi daleko od „krbu“, ke kterému ji muž přivádí, aby se starala o jeho oheň, který vždy hrozí zhasnutím… Nezastavuje se, přetéká. Výlev, který může být mučivý, protože se může bát a způsobit strach i druhému, nekonečná aberace a šílenství ve svém uvolnění. Přesto, závratná, může být také opojná.“ (“She has never “held still”; explosion, diffusion, effervescence, abundance, she takes pleasure in being boundless, outside of herself, outside same, far from a “center”, from any capital of her “dark continent”, very far from the “hearth” to which man brings her so that she will tend his fire which always threatens to go out… She doesn’t hold still, she overflows. An outpouring that can be agonizing, since she may fear, and make the other fear, endless aberration and madness in her release. Yet, vertiginous, it can also be intoxicating.”)

---

Prohledal technický génius Jana Tleskače všechny podezřelé orgány, dutiny a topografie polovodičových výrobků, a našel „vlny, rytmy, paroxysmální stavy, hysterizace, geografii, exploze, kontinenty a aberace“, anebo se svým inženýrsky létajícím kolem neohromil fenomenologicky feministickou pekařku Marušku a „narazil si na něm jen vlastní frndu“? Ale pokud mu nakonec kabalistický genius loci Josefova našeptal, nejen jak létají neelektrokola, ale i Marušky, a že ježka z klece holisticky vysvobodí právě když nebude dobově freudovsky mířit jen do oka hurikánu ženské vášně jak ostatní, neměla mu pak chuť prorazit hnáty celá nefeministická druhá polovina Stínadel, nejen prohnilý Mažňák se synkem? A když zase z božího oka pyramidy vidí profesor-senátor Bárta historicky-dialektickou pravdu, má ještě cenu řešit vůbec i něco jiné než Maruščin, všechny civilizační epochy transcendující, infinitezimální aberační paroxysmus a pokud ne, nebrání zastaralý Zákon Vontů č. 529/1991 Sb. o ochraně topografií polovodičových výrobků vědeckému pokroku a nevyteče ji připečený pudingový koláček? (komunistický marxismus byl materialistický, v epistemologii empiricky-pozitivistický a sociálních vědách či politice reduktivně socio-ekonomický, zatímco, navíc nedominantní [resp. dominantní jen ve východních komunistických/konzervativních homogenních mokrých snech bez fantasie], západoevropský existencialistický, kriticky-teoretický, strukturalistický či liberální, včetně feministického, převážně idealistický, a jelikož revoluce nebyla a kulturně, akademicky a intelektuálně vládne ve Střední Evropě, v obou táborech, pořád první, i její odpor k Západu je převážně doktrinární vnitromarxistický a bolševicky antiliberální, včetně anti-intelektualismu, anti-feminismu či anti-multiorgasmismu;)

“A strong current of anti-Semitic thinking in German philosophy centres around the idea of Jews as irrational. Rationalism has been deemed to be something inherently missing in Judaism. Further, Nazi ideas were often equated with the dominance of science and technology and their associated forms of rationality.” („Silný proud antisemitského myšlení v německé filozofii se točí kolem myšlenky Židů jako iracionálních. Racionalismus byl považován za něco, co v judaismu inherentně chybí. Nacistické myšlenky byly navíc často ztotožňovány s dominancí vědy a techniky a s nimi spojenými formami racionality.“ Yvonne Sherratt: Continental Philosophy of Social Science)