Porno a realita si jsou na hony vzdálené. Herci tu dominantu dle mého názoru až moc přehrávají. Vypadá to víc jako násilí. Já jsem tu dominanci zažil si takhle: Měl jsem přítelkyni co mi jednoho večera řekla, že by ráda zkusila jaké to je být uvázaná k posteli vydaná mi napospas. Tedy, měl jsem být dominantní. Ona si užívala pocitu bezmoci, ale zároveň i pocitu bezpečí. Věděla, že i když by se bránit nemohla, neudělám nic čím bych jí ublížil. Důvěřovala mi. Vzrušovala ji ta bezbrannost a to co vymyslím. A mě zase vzrušovalo to vědomí, že bych si s ní mohl dělat co bych chtěl a ona by mi v tom nemohla zabránit. Ten pocit moci. Zkoušel jsem různé doteky, hlazení, pevné sevření, ale vždy jsem ji pozorně sledoval, jak reaguje a ptal se, zda se jí to líbí. Takže komunikace a cit. Byla to vlastně hra. Pak jsme si role prohodili. Bylo to skvělé. Když jeden z nás chtěl udělat něco, co by mohlo být druhému nepřîjemné, nejprve jsme to okomentovali. A když ten druhý neřekl ne, mohlo se pokračovat dál. Takhle nějak mám dominanci zažitou já. Musí to být vzrušující pro oba a toho lze dosáhnout jen důvěrou, respektem a komunikací.
Dominance a nasili je neco uplne jinyho. Myslim ze treba sam jsem hodne dominantni, ale nemam rad ani nasili a ani bolest, ani jednim smerem.
Samozrejme, ze ano. Naopak -- to je to spravne, jak to funguje. Nasili neni dominance.
Být dominantní bez násilí.
Může být někdo přirozeně dominantní, aby to toho druhého vzrušovalo?
Nebo to funguje jen v hraném pornu.