Dnes je krásný den, slunce žhne od rána a první paprsky mě probouzí k životu. Řekla bych, že je téměř nesnesitelné horko, držím se raději doma, takové horko mi nedělá dobře, obzvláště ne, když jsem opět celou noc nespala, měla jsem jednu ze svých migrén, kdy mám jednu hříšnou myšlenku za druhou, jak ukončit tuhle ukrutnou bolest.
Ovšem jako vždy, i dnes přichází krásný den, hlava mě nebolí a já mám plnou hlavu jiných hříšných myšlenek a hlavně plnou hlavu fotky, kterou mi poslal.. Chci ty prsa vidět na živo. Prostě je musím vidět, musím se jich dotknout a vím, že když ho dobře nalákám, velmi rád mi je ukáže. A tak od rána spřádám plán, jak jej nalákat. Vyfotím se rozverná v posteli, jak vstávám: „Dobré ránko, co budeš dnes dělat?“ Odpověď přichází docela pozdě: „jsem v práci, ty se nejspíš válíš doma, co?“ Takhle chladnou odpověď jsem nečekala, ale nevzdávám se a posílám fotku od vody, pak posílám fotku v šatech, v kterých chodím jen k vodě… Už to mám! „Večerní koupání? Kalhotky nechám doma, mám koš plný jídla jen pro tebe!“ „OK, beru, kde, v kolik a co máš? A žádný podvody, kalhotky nech doma!“
Vyhrála jsem.. Nejsem pro něj lesní víla pro nic za nic.. Píšu místo, čas, chystám jídlo do košíku, aby náhodou neumřel hlady a že toho teda sní.. Dávám si záležet. Nejlepší příloha je prý maso, tak balím maso a pak maso a zase maso. Pochybuju, že všechno sní a tak beru láhev vína, deku, ručníky, navlíkám na sebe šaty, které mi drží prsa, abych nemusela mít žádné spodní prádlo a vydávám se na cestu. Přijela jsem první a tak mu píšu, kde je, za jak dlouho tady bude??? Volá. „Dej si cigaretku, už tam budu.“ Parkuje vedle mě, bereme košík, deku i ručníky a vydáváme se k opuštěné straně rybníka, trošku do lesa, přeci jen nás nemusí každý vidět a pak.. Nebyla bych lesní víla, kdybychom to nezaparkovali v lese. Přichází dlouhá chvíle zábavy, vtipných příběhů, vína, jídla…. Svlékám se jako první a mířím k vodě. Dívá se za mnou a vidím, jak se pomalu svléká taky. Přijde bez trika, jen v kraťasech, k vodě, omočí si palec u nohy: “tak tam nejdu, je to ledový, ses zbláznila!“ „Zase tak ledové to není, pojď, přece mě tu nenecháš samotnou..“ Žadoním. S ofukem se otáčí, svléká si zbytek svého prádla a jde za mnou. Milion vtipných poznámek, že z něj za chvíli bude holčička, že už se scvrkl do velikosti 5letého chlapečka a to nejen mezi nohama a že jeho průměrná velikost Japonce už není zase tak nereálná skutečnost. Připlavu k němu blíž, chytám se jej kolem krku, dám mu pusu na rty, nohama se kolem něj obtáčím, svými rty jej políbím na krku a ve chvíli, kdy se uvolní, jej do něj pořádně kousnu a vzápětí zase políbím. Zaslouží si to, dlužím mu to! Naposledy mě krk bolel téměř týden. Chytá mě za vlasy, zaklání mi hlavu a přes zuby přecedí: „no počkej, to ti nedaruju!“
mě drží ve svých svalnatých rukou a pomalu se mnou vychází z vody ven. Nervozitou z toho, co mě čeká, pořádně vlhnu a on to ví, stejně jako já. Sedá si se mnou na deku a vniká do mě. Dost tvrdě na to, aby to bylo příjemné.. Přeci jen voda není nejlepší lubrikant na světě. Začínám mu pomalu téct na podbříšek a v tu chvíli usoudí, že je čas na můj trest. Sundává mě ze sebe, otáčí mě na všechny 4. Myslím si, že jej do mě tvrdě zarazí a pořádně mě vyšuká. Místo toho mi klekne před obličej, chytá mě za vlasy a pusou si mě naráží na svůj penis. Zaráží hluboko, až se začínám zakuckávat, ví, že tohle neumím a že je mi to nepříjemné, přesto nepřestává a pokračuje dál. Vzdychá a užívá si to, jak moc se mi to nelíbí. Nedostatkem vzduchu a dávením začínám téct o to víc: „Hmmm, holka z Příbrami je zase pořádně mokrá.. Už budeš poslušná holčička?“
Po mém souhlasu mi pouští vlasy, nechá mě si otřít pusu a přesunuje se za mě. Zaboří svůj obličej do mé promáčené kundičky a začne ji vylizovat. Užívá si to. Oblizuje mi poštěváček a nosem mi dráždí zadeček. Umí to dokonale. Prsty mi zajíždí do kundičky, jedním mi dráždí análek, líže mi na střídačku kundičku i análek, dráždí mi jedním prstem zadeček, dvěma kundičku, dokud neteču ještě víc. Tvrdě jej do mě zaráží a začíná mě šukat. Každý jeho příraz je pro mě čím dál tím víc vzrušivější, otáčí mě na záda a protahuje mě na celou svou délku a že to opravdu není velikost průměrného Japonce. Pevně mě u toho drží za zadek a nadzvedává mi jej, aby do mě mohl vniknout co nejhlouběji a abych se mu nepohnula ani o kousek. Cítí, jak se to ve mně napíná a tak přestává, zasouvá do mě dva prsty a tlačí přesně tak, jak má. Dráždí mě prsty o stěnu pochvy tak dlouho, dokud to nepustím, nejprve jen trochu, nenechá se odbýt a pokračuje, pouštím víc, až to ze mě začíná stříkat.. „Ještě? Chceš ještě?“ Vytékají ze mě poslední kapky a on je teprve teď spokojený. Dá mi olíznout své prsty a potom si je sám strčí do pusy. Píchá mě a chytá mě přitom pod krkem: “Těšila ses na mě?“ Mezi vzdechy hlásím, že ano, těšila a moc. Vím, že jsem jej sem dostala na kus toho žvance, ale těší mě, jak dobře mě píchá a vím, že si to užívá stejně jako já. Zrychluje, chytá mě pod krkem a šeptá mi do ucha: „dnes se pro mě uděláš!“ Ve svém nitru se tiše směju:“tos uhodl..,“ ale nahlas nic neříkám. „Otoč se a vystrč na mě tu tvoji prdelku.“ Otáčím se, jeho slabost pro zadky je mi více než známá, v práci jsem zahájila lov na hrocha a tak jej živím hrošími zadky, které se mi podaří ulovit. Mačká mi obě půlky, labužnicky si je prohlíží, jemně mě plácne, pak přidá. Už to není příjemné, chci se otočit, ale nedovolí mi to, chytá mě kolem pasu a plácá mě dál přes zadek, dokud není červený. Myslím, že můj zadek svítí víc, než měsíc na nebi a moji tvář zkrápí slzičky vzrušení a bolesti zároveň. „Tak teď si v práci jen tak nesednu.“ Když je se svým dílem spokojený, líbá mě nejprve na jednu půlku, potom na druhou, vnímá mé napětí a tak čeká, až se uvolním, dráždí mě prsty, jazykem mi jezdí po bolavých místech, oddávám se vzrušení z jeho laskání a povoluju své napětí. Kousne mě. Tak silně, že zavyju na celý rybník a les kolem nás. Než se stačím vzpamatovat, mám jej v sobě až po kořen, přiráží, drží mě za boky a mačká mi rozbolavělé půlky, hladí mě a občas plácne. Bolí to, ale zároveň je to vzrušující. Zvedá mě za vlasy k sobě, prsty druhé ruky mi drtí klitoris, sedám si v podstatě na jeho stehna a on přiráží, líbá mě na krku, čekám, kdy mě do něj zase kousne a nemusím čekat moc dlouho. „Udělej se, nebo přidám..“
K orgasmu mám daleko, kdežto moje vzrušení je na vrcholu všeho, co jsem dosud poznala. Jsem tak nadržená, že bych to zvládla celou noc. Mlčím, užívám si jeho pevného a svalnatého těla, užívám si vzdychání do mého ucha, užívám si každý milimetr jeho chlouby. Zadek mě pálí od bolesti, ale nechci, aby to kdy skončilo, ačkoliv vím, že to přijít musí. Začne zrychlovat, hodí mě zpátky na všechny 4, pevně mě chytá za boky, přiráží tvrdě, rychle, přesně tak, jak se mi to líbí nejvíc. Vím, že už to bude jen pár přírazů, cítím ten pocit, jako by to na mě mělo přijít. Ne, nepřichází to na mě, ale na něj. Ještě třikrát tvrdě přirazí, vytahuje ho ze mě a za hlasitého sténání mi vše stříkat na rozbolavělý zadeček a záda. Sedá si na paty a vydechuje…
„Nechceš si to jít spláchnout do toho rybníka, nesnáším to.“
S úsměvem se zvedám, zadek mi svítí jak pouliční lampa, lezu pomalu do vody, smývám ze sebe všechnu jeho nadílku a především se snažím si zchladit pokousaný krk a pořádně červenou zadnici.
