Schůzka s milenkou

Mít milenecký vztah není nikdy jednoduché. V 9 případech z 10 se to nepovede. Proč? Někdo se zamiluje, někdo něco očekává, pro někoho je to stresor, jiného sleduje jeho partner, který o tom neví. Opravdu blbý je, když někdo přijde zvonit přede dveře...

S Helenou to bylo jiné. Už pár týdnů probíhala čistá euforie ze vzájemného objevování se, pozornost nás obou se držela důležitých témat. Sex, rozkoš, uvolnění a radost. Helena je žena, která moc dobře ví, jak to v mileneckých vztazích chodí. Prostě byla tou jednou z deseti. Úplně chápala, že největší radost spočívá v tom, že se v mileneckém vztahu chovám jako milenec.

Tentokrát navrhla setkání ona. Jako vždy rychle, flexibilně. Nikdy není možnost nějak "plánovat", na to jsme oba moc seriózní dospělí, kteří mají své diáře organizované prací, dětmi, vztahy. Píše mi: máš za půl hodiny čas, dáme oběd... Chytám kabát v kanceláři a běžím... Když jí potkávám, vystupuju z časoprostoru. Je to nepřenositelný pocit vědět, že s někým sdílím jen a pouze ten okamžik mimo běh všech povinností a celého času.

Něco mi vrazila do ruky - za pár okamžiků čichám vůni jejich kalhotek. "Když jsem Ti volala, tak jsem si s ní hrála - teď se to nedá nosit". Moc dobře ví, že zbožňuji vůni nadržené kundičky. Přivoním si a přestávám myslet... Vaří se mi hlava myšlenkou kde si to rozdáme... Táhnu jí za sebou městem a usilovně přemýšlím... Kancl - ne, auto - ne, venku - ne, sauna - složitý... OK, auto.

Zadní sedačky moc poloh nedovolují, sedám si doprostřed a ona na mě - ok, ať si vezme co potřebuje - je to její rande nakonec... Miluju ten pocit, když si mě někdo přijde užít. Svalnatýho a voňavýho chlapa, kterej cítí, co má žena za záměr...

Začla dlouhými vášnivými polibky, jezdila mi přitom rukama ve vlasech a mě příjemně škrabaly její nehty. Sundala mi tričko a začla mi osahávat celý hrudník. Bradavky mi stojej a mám je super citlivý. Dráždí mě všude kde může a přitom jezdí svojí zatím schovanou pičkou po mym klíně. Vzdychá, dělá si to. Držim jí u toho za zadek, pevně, aby věděla, že tam jsem. Sleduju rukama kroužení jejího těla. Chci jí moc, ještě víc chci, aby se pobavila. Je to jak soutěž v tom, kdo si dá víc navzájem...

Většinou se rychle udělá, aby uhasila nadrženost, pak se udělá, aby vyrovnala mysl... Já si svůj orgasmus šetřím. Víc se mi líbí jednou a mohutně, než mockrát... Pomalu vstřebávám rozkoš a přebírám iniciativu.

Strkám jí první článek ukazováčku do zadečku, ona zrychluje a najednou se propíná v druhém orgasmu. Směje se na mě, seskakuje, lehá si mezi sedačky a špulí na mě zadek. Lehce vydechuje a vrtí se na mě. Nechávám její klitoris být, ten si užil a je moc citlivý. Namísto toho jí začínám zlehka šukat. Miluju vnikat do vlhké, horké a pohybující se kundy. Ona při tom zčásti odpočívá ale už se začíná probouzet. Mrdám ji pravidelně, lehce, důvěrně. Tady se ukazuje jak to mezi sebou máme - v plné důvěře, všechno máme vyřešené a proto nám hlavou běží jen rozkoš. Přes svoje péro cítím, jak moc se jí to líbí, jak moc je spokojená... Začíná trochu víc vzdychat...

Zvedám ji a nechám ji, aby mě pěkně kouřila. Líže mi koule, mám je celé mokré. Chvíli jsou v teple jejich úst a chvíli je mi na ně zima, když na nich stydnou její sliny...Péro mi pulzuje a vím, že je čas. Nastavuju si jí do jakéhosi jóga misionáře a šukám ji zepředu. Má ji chlupatou a těsnou. Přichází to na nás... Stříkám a křičím, ona zavírá oči a odpadá. Oba cítíme stahy svých přirození. mokří a bezvládní se válíme po autě a prostě jen jsme. Mažeme po sobě voňavé šťávy, ona ochutnává to, co jí teče z pičky. Líbáme se.

Hodina dvacet... ona musí, já musím, opouštíme paralelní svět. Bylo to lepší než všechny drogy světa. Pár dní z toho dneška vyžijeme, bude příště? Asi ano... napíšu jí - v nevhodný termín, narychlo, ve stavu přílišné nadrženosti... Máme pro sebe pochopení. Bez toho bychom ten jiný vesmír nezažili. Jednou jí vezmu na pěkný víkend... až se nám potkají diáře... někdy...