Bez tetování

Když jsem se rozhodl pro tetování, věděl jsem naprosto přesně, že půjdu za ní.
Uměla fakt parádně kreslit a navíc jsem se v jejích oříškových očích mohl doslova utopit. A kromě toho, když jsme si přes internet povídali, nebála se žádného tématu. Ukázala mi svoje obrázky - na ruce, na bocích, pod pravým ňadrem. I s tím ňadrem.
"Nevadí ti, že mi ukazuješ víc, než by někdo považoval za slušné?"
"Nevadí, vzrušuje mě to. Ty nemáš žádnou úchylku?"
Pak mi párkrát poslala odvážné video a já jí o něco méně odvážný text. Párkrát jsme si spolu hráli - já napsal, co bych chtěl vidět a viděl jsem to.
Párkrát jsme zašli na kafe, ale o čem jsme si povídali, to netuším. Zvlášť po jedné diskuzi na téma chození bez kalhotek... "No jasně, že je nenosím vždycky," řekla mi. "Třeba jak jsme spolu byli posledně, tak jsem je neměla."
Příští setkání je bohužel měla, ale i ten kousek bílé látky, který jsem měl možnost zahlédnout, mě docela rozpálil.
Takže když došlo na tetování, nepřemýšlel jsem o nikom jiném.
Měla salon někde v Holešovicích, ve starém baráku. Malá místnost, na zdech její obrázky, které za pár let budou mít obří cenu, protože její talent se pořád rozvíjel a kvetl.
Sedl jsem si do křesla.
"Tak kam to bude?" zeptala se.
Dlouhé černé vlasy měla rozpuštěné, rty lehce namalované a obrovské oříškové oči plné jiskřiček. Milovala svou práci - i to byl jeden z důvodů, proč jsem si ji vybral. Vzrušení a dokonalost, co víc si přát.
"Na rameno. Ať to není v práci vidět."
"Trapný. Čekala jsem něco odvážnějšího."
"Já nejsem odvážný, to jsi ty."
Byla to pravda. Najednou jsem se cítil nesvůj. Bylo mi jasné, že pro ní je tetování jen další střípek z nudné práce, ale pro mě šlo o intimní okamžik. Ten obrázek mi zůstane navždycky, a zásadní tak pro mě nebyl jen výběr motivu, ale i způsob, jakým k tetování přijdu.
"To by ses divil, jak moc jsem odvážná," zasmála se a pohladila se po bocích. Měla vínové letní šaty s tenkými ramínky.
"Opravdu. Řekni."
"A co za to?" smála se.
"Nebudu tak nervózní, protože nebudu myslet na ostré jehly, které mi chceš zarýt pod kůži."
"To zní jako dobrý obchod. Tak jo, ptej se."
Jako vážně? Takhle naživo? Takhle odvážně.
"Ehm...," zrudnul jsem a radši myslel na jehly. Ale nepomohlo to,protože během vteřiny jsem byl zase u jejích kalhotek.
"Tak já ti napovím," řekla a připravovala si nářadí a tvářila se schválně soustředěně. "Nemám je. Odložila jsem si je tamhle na křeslo jen chvíli předtím, než jsi přišel."
Byly tam. Ležely tam obyčejné bílé kalhotky, pohozené přes opěradlo.
"A co dalšího mi řekneš?" zeptal jsem se přiškrceně.
"Těsně před tím, než jsi přišel, jsem si to udělala."
Stále to stejné soustředění. Panebože, to říkala jen tak?
"Miluju svojí chuť, víš to?" a olízla si prsty. Jenom jsem přikývl a snažil se najít nějaká slova. "Víš to, vlastně jsem ti to už říkala. No, teď je řada na tobě. Co mi řekneš?"
"Já?"
"Něco za něco."
"Ehm, dobře." Neměl jsem na výběr. Chtěl jsem od ní vědět víc. Chtěl jsem mnohem víc. Modlil jsem se, aby si nevšimla, jak mi v kalhotech roste boule. Ale samozřejmě marně - viděla ji a jen se strašně roztomile uculila.
"Tak já se zeptám... co nejodvážnějšího jsi s holkou kdy dělal?"
Pohříchu trapná otázka, protože jsem měl jenom trapné odpovědi. "Vlastně nejsem moc odvážný. Počítá se sex venku?"
"To záleží."
"V lese?"
"To ne."
"Za autobusovou zastávkou?"
"To asi taky ne."
"V místnosti plné lidí?"
"To už možná jo. Byli vzhůru?"
"Doufám, že ne."
"Tak v tom případě ne." Usmívala se. "Ale uznám ti to, takže se můžeš ptát dál."
"Co se nejvíc líbí tobě?"
"Když mi chlap rozkazuje. Ale záleží taky na tom, co to je za chlapa. To pak udělám cokoliv. Miluju být poslušná, když si to zaslouží."
"A já si to zasloužím?"
"Nevím, nad tím jsem ještě nepřemýšlela, zkus to."
Podíval jsem se jí do očí a rozhodl se to zkusit. "Chci tě ochutnat."
Chvíli se na mě dívala, ale pak se zasmála. Sáhla si rukou pod šaty a když ji za vteřinku vytáhla - aniž bych měl šanci cokoliv vidět - byly lesklé od její vlhkosti. Přiblížila prsty k mému nosu a já ucítil, jak sladká a omamná ta vůně je. Když jsem prsty olíznul, chutnala přesně tak sladce, jak jsem si představoval.
"Spokojený?"
"Chtěl bych ji vidět."
Po krátkém zaváhání na vteřinu nadzvedla lem šatů.
Měla ji krásně hladkou, trošičku růžovou a na vnitřní straně stehen s několika kapičkami vzrušení.
"Líbí se ti, když se mi ukazuješ?"
"Asi ano."
"Asi toho necháme," řekl jsem. "Neumím rozkazovat. Nejsem na to. Debilní vanilka."
"Já vím. A právě proto tě poslouchám. Nevymýšlela jsem si, když jsem řeka, že si to chlap musí zasloužit."
Nedávalo to smysl a vlastně dávalo.
"A co bude teď?"
"Jenom to, co budeš chtít. Anebo taky můžu dodělat to tetování a nebude nic. To bys chtěl? Natáhnu si kalhotky a nebude nic. Tobě splaskne péro a nezbyde ti, než si ho vyhonit doma v té tvé smradlavé noře. A nedozvíš se, co mě ještě zajímá."
"Co tě ještě zajímá?"
"Jak chutnáš ty."
Když to řekla, úplně mě polilo horko. Ale na to se nedalo neodpovědět.
"Tak ochutnej."
Natáhla ruce a opatrně rozepla poklopec. Dotek i přes pevnou látku kalhot mě doslova elektrizoval. Když zajela rukou dovnitř, na horké kůži mě její dlaň studila - ale o to příjemnější pocit to byl. Když mě vzala do ruky, přivřel jsem oči.
Když mě vzala do pusy, prohnul jsem se a zasténal, i když jsem si říkal, že budu hrát drsňáka. Nebudu lhát, nevzrušovalo mě ani tak to, jak mi jazykem přejížděla sem a tam, ale ta intimita. Její blízkost. Horkost jejího dechu a šimrání vlasů na podbřišku. Vzrušoval mě fakt, že se neštítí vzít můj penis do úst, že si může zblízka prohlédnout mé vzrušení a ochutnat, jak chutná.
Prohýbal jsem a sténal a sledoval ji, jak mě kouří. Ona se občas dívala na mě a s plnou pusou mého penisu se smála. tehdy jsem ucítil lehce i její zoubky a tahle přirozenost mě dostávala do úplného nebe.
"Chtěl bys ještě něco?"
"Klekni si nade mě."
Stejnou intimitu, jakou měla ona, jsem chtěl zažít i já. Chtěl jsem dýchat do její mušličky, lízat ji a líbat, zatímco si ona hrála se mnou. Přiblížit se k té části těla, která patřila kromě duše k těm nejintimnějším, které dívka mohla mít. Chtěl jsem cítit její šťávy, jak mi stékají po tváři - jako důkaz toho, že není žádné tajemství, které by přede mnou mohla skrýt, stejně jako jsem před ní už nemohl mít tajemství já.
Kouřila mě tak dokonale, že jsem místy jenom ležel a vzdychal a užíval si výhled, jindy jsem ji dráždil tak, že jenom ležela opřená tváří o mé boky, s penisem, který ji šimral po tváři a který jen lehce líbala a hlasitě sténala ona a svíjela se, jak si užívala fakt, že závod jsem vyhrál a přivedl ji k vrcholu dřív než ona mě.
Strašně mě to těšilo. Nemusel jsem mít černé svědomí a mohl si její koncovku užít o to víc.
K tetování jsme se nakonec nedostali, čas utekl nějak strašně moc rychle.
Tak snad příště.