Stojíme v podsvětí, klábosíme a hážeme do sebe panáky. Podsvětí je bar, který se nachází pod pódiem našeho kulturáku, kde právě probíhá klasická rocková tancovačka. Vyrazili jsme s manželkou po dlouhé době na bigbít a oba si to náramně užíváme.
Potkal jsem tady své bývalé žáky, kteří nám a sobě objednávají pití, a vesele se bavíme. Zábava je v plném proudu a kluci vyprávějí různé historky, které jsme ve škole zažili. Moje Karolína je v dobré náladě a evidentně si celou situaci vychutnává.
Učím už přes dvacet let, nedávno jsem přestoupil na jinou školu. Tahle partička, které jsem dělal třídního, už je ze školy venku nějaký ten pátek. Teď je jim přes dvacet, každý už pracuje, ale na mě a na základku evidentně vzpomínají s láskou.
Žena není příliš zvyklá pít, ale teď už má v sobě slušný počet panáků a vidím na ní, že už toho má celkem dost. Nechci kazit zábavu a nějak ji brzdit, a tak to nechávám plynout. Taky otáčím rundu a sleduju Karolínu, jak se řehtá školním historkám, v nichž hraje její manžel podstatnou roli.
Přírodě člověk neporučí, asi po půl hodině musím na záchod, kde stojím dlouhou frontu, protože počet návštěvníků mnohonásobně překračuje kapacitu WC. Po návratu do podsvětí ale z původní sestavy nenacházím nikoho. Přesunu se tedy na parket, kde několik mých bývalých žáků trsá, moje Karolína však mezi nimi není.
Chvíli zevluju u dámského WC, ale ani tady na ni nenarazím. Jdu tedy ven s podezřením, že se jí udělalo špatně, což by při množství vypitého alkoholu nebylo nic nečekaného. Před kulturákem postávají hloučky lidí, ale po mé Karolíně se slehla zem. Jelikož nemá klíče, nepředpokládám, že by šla domů, a tak jdu směrem k parku, který je nedaleko.
Tady už téměř žádní lidé nejsou, jen tu a tam se prochází ruku v ruce milenecké dvojice. Asi za deset minut dojdu téměř až na konec parku, kam už nedosáhne světlo pouličních lamp, jež lemují hlavní cestu, a chystám se otočit a vrátit zpátky, když mám pocit, že jsem zaslechl Karolínin hlas. Pokračuju tedy dál a doufám, že ji nenajdu zvracející někde u stromu.
Po chvíli slyším její hlas silněji, ale na dávivé zvuky to nevypadá. Zcela jasně je to vzdychání. Popojdu ještě blíž a nevěřím svým očím. Kousek ode mě vidím siluety dvou postav. Žena klečí na lavičce a za ní stojí muž a zezadu ji pořádně píchá. Podle hlasu to nemůže být nikdo jiný než moje žena a opravdu si to užívá. Mužská postava je určitě můj bývalý žák Vašek, který se opravdu činí a šuká mou ženu jako o život.
V první chvíli mě popadne vztek, chci tam vlítnout a s oběma si to vyřídit, ale nakonec si to rozmyslím. Jsem schovaný za nejbližším stromem, pozoruju celou scénu jako ve snu a péro mám tvrdý jako kámen. Už dávno jsem Karolínu přemlouval, jestli bychom nezkusili přibrat někoho dalšího k našim postelovým hrátkám, ale ona to vždy striktně odmítala.
Teď tady šuká s mladíkem, který je o víc než dvacet let mladší, a mě to neskutečným způsobem rajcuje. Karolína klečí na lavičce, rukama je zapřená o opěradlo a heká o sto šest. Džíny má stažené ke kolenům a do tmy svítí její bílý zadek. Vašek má kalhoty až u kotníků, oběma rukama drží Káju za boky a rychle a tvrdě přiráží.
Manželčino hekání nabírá na intenzitě a já vím, že se blíží její orgasmus. Za moment vykřikne a mohutně oddychuje jako vždycky, když se udělá. Vašek ho z ní vytáhne a dvakrát ji plácne přes zadek.
Karolína sleze, natáhne si kalhotky a džíny a posadí se na lavičku. Vašek k ní přistoupí a i na tu vzdálenost vidím, že ho začíná kouřit. Umí to báječně a mě na chvíli přepadne žárlivost, kterou ale za moment vystřídá zvláštní pocit hrdosti a uspokojení. Zcela bezmyšlenkovitě vytáhnu ptáka z kalhot a během několika málo vteřinek si ho vyhoním.
Pozoruju, že si Vašek obléká kalhoty a sedá si ke Karolíně na lavičku. Chvíli se líbají, pak si chvíli něco špitají. Předpokládám, že ho Kája vykouřila až do konce, nikdy neměla problém s polykáním. Sleduju dvojici skrytý za stromem. Za chvilku se znovu líbají, pak se manželka zvedne a míří zpět ke kulturáku. Vašek chvíli počká a za minutku ji následuje.
Já ještě chvíli vstřebávám, čeho jsem byl svědkem, a pak také zamířím zpátky. Karolínu najdu v podsvětí, jak se vesele baví s panákem v ruce s partou mých bývalých žáků. Vašek mezi nimi není. Když mě spatří, hned se ke mně vrhá. „Kdes byla, hledal jsem tě?“ ptám se jí. „Udělalo se mi trošku zle, byla jsem se projít,“ povídá úplně klidně žena. „A už v pohodě?“ starám se. „Naprosto,“ usmívá se Kája a exuje další sklenku zelené.
Kapela začíná hrát ploužáky a my odcházíme na parket. Vydržíme až do konce zábavy a pak se vydáme k domovu. Vašek se už neukáže a já přemítám, jestli mám na ni vybalit, že vím, co dělala v parku. Nakonec jí nic neřeknu. Třeba se teď už dá přemluvit k sexu s jinými, protože pro mě to byl ten největší rajc v životě.
