Na konci srpna zazvonil můj telefon, neznámé číslo ze zahraničí. „Prosím“ „Ahoj Tome, tady Jana. Pamatuješ si mě ještě?“ „Jj. Na tebe se nedá zapomenout.“ odpověděl jsem trochu zahořkle. „Co děláš v září?“ „Makám.“ „Kolik ti to hodí?“ „No... asi trojku za týden.“ „Co kdybych ti nabídla pade?“ „Za hodinu?“ zeptal jsem se nechápavě. „Neee, za týden. Padesát tisíc. Byl bys tady v Norsku s náma na lodi. Asi měsíc... Není ti blbě na moři?!“ spíš mi to oznamovala, než by se ptala a pokračovala: „Dopravu bych ti zaplatila. Stravu bys měl zdarma. Pojištění ti zařídím. Detaily proberem až tady. Mohl bys zítra přiletět do Trondheimu?“ „Zítra nevím. Musel bych to tu ukončit.“ „Přileť. Zítra v osm večer na letišti.“ řekla nedočkavě. „Ještě si to rozmyslím.“ „Fakt tě potřebuju. Bude se ti tu líbit, slibuju. Norsko je krásný.“ dodala nadšeně. A ty taky, pomyslel jsem si a dodal: „Tak dobře.“ „Super, letenky už máš na mailu.“
V Trondheimu na mě opravdu čekala. Vypadala ještě líp, než jsem si ji pamatoval. Nenamalovaná, ale ošlehaná větrem a sluncem. Oči ji zářily. Přišla ke mně, dala mi pusu a objala mě. „Jsem ráda, žes přijel.“ řekla něžně a já věděl, že jsem se zrovna zamiloval. Nasedli jsem do auta a vyrazili do přístavu, kde Jana zastavila u velké rybářské lodi.
„Jsme tady a tohle je naše Klára.“ a ukázala prstem na loď. „To je tvoje?“ zeptal jsem se. „Patří firmě, kterou z půlky vlastním. Je rok stará. Máme tam i saunu a posilku.“, když viděla, jak se na ní nechápavě koukám, dodala „Firmu jsem převzala po tátovi. Od dětství jsem s ním chodila na ryby. Byl to náš koníček. Jezdili jsme i sem do Norska. Teď ji vlastním já a mám na starost hlavně prodej a lov.“
„Ty se staráš o lov?“ zajímal jsem se.
„No, norských humrů. Nedaj se skoro chytit. Žijou celkem hluboko a jsou děsně vybíravý. Nikdo kromě nás je neumí chytat v takovém množství. Daří se nám.“ Janě oči nadšeně svítily.
Využil jsem chvilky jejího mlčení:„A k čemu ti tu....?“ "Mi budeš?" nenechala mě domluvit. „ Ty seš hodně důležitá součást týmu. Zítra vyplouváme. Povolenku máme jen na září. To co chytnem, nás musí všechny uživit celý rok. Já připravuju návnady do pastí. Celé složení návnad znám jen já a ty jsi jedna důležitá ingredience.“
„Ty mě chceš namlít do žrádla pro ryby?“ zeptal jsem pobaveně, protože jsem si myslel, že si dělá srandu. Ale nedělala „Tak trochu“ odpověděla a dodala: „Neboj, přežiješ to“ rozesmála se a stiskla mi rukou stehno.
„Snažím se doladit ty návnady. Humři maj rádi savčí feromony. Začínali jsme býčími žlázami a pižmem, který funguje hrozně dobře, ale je drahý. A nakonec jsme skončili u spermatu. Náhodně jsem zkusila i lidské, ale to nebylo ono. Až jsem v květnu narazila na to tvoje. Když jsem do těch návnad přidala tvoje. Ty potvory se mohly zbláznit. Chtěla jsem to syntetizovat, abych se to dalo vyrobit uměle, ale měla jsem toho málo. Tak jsem ti napsala.“ odmlčela se a trochu se začervenala.
„Takže jsi mi lhala. S laborkou to nemělo nic společnýho?“
„Neřekla jsem ti všechno. To je pravda, ale teď se to dozvíš. Mám problém. Když TO zamrazím, nebo vysuším, tak už to není tak účinné. Nestihla jsem to do začátku sezóny vyřešit, a proto jsi tady.“ po té větě se usmála a znovu mi sevřela stehno. Nevěřícně jsem na ni koukal, a pak ze sebe vyblekotal:
„To znamená, že budu darovat TO...a za TO mi dáš 200 táců?“ ¨
„Jo. To je tvůj úkol. Dvakrát denně, ráno asi v pět a večer v šest. Zbytek času nemusíš nic dělat.“ „To myslíš vážně?“ „Ano, co je? Tebe to... Se to nelíbí? Myslela jsem, že mě taky rád uvidíš.“ zeptala se nervózně. „Proto tu jsem. Nemůžu tě pustit z hlavy, ale nic divnějšího jsem ještě neslyšel.“ Bylo vidět, že se ji ulevilo. „To zvládneš.“ usmála se a dala mi pusu. „Takže to myslíš vážně?“ zeptal jsem se ještě jednou a Jana přikývla.
Loď byla opravdu pěkná, nové kajuty, dobré jídlo. První tři dny na lodi byly fajn. Jana si mě předcházela. Sice jsem musel musel abstinovat, ale dalo se to vydržet. První ráno lovu mě dle dohody vzbudilo klepání na dveře. Naplněnou nádobku jsem už měl nachystanou a tak jsem ji Janě předal a ona hned odešla. Vrátil jsem se do postele a usnul. Vzbudila mě znovu Jana. Otevřel jsem. Jana vešla a hned se mě ptala: „Ty ses udělal normálně co?“ přikývl jsem. „Množství bylo dobrý a tak, ale musíš to dělat jako v tom autě. Jo?“ znovu jsem přikývl. Usmála se na mě a vyrazili jsme na snídani.
Večer v šest jsem ji znovu předával naplněnou nádobku a šel jsem se navečeřet. Seděl jsem v jídelně sám, protože ostatní pracovali na palubě. Po chvilce si ke mně přisedla Jana. „Už to bylo lepší, ale pořád ne ono. Hodně pij. Tady máš seznam věcí, co by ti mohly pomoc.“, pak odešla a nechala mě se seznamem, co musím dělat, abych plnil „normu“. Očima jsem přelétl seznam, strava, spánek, 100 % abstinence krom odběrů, porno na pokoji...
Druhý den na večeři nebyla Jana stále spokojená. „Není to ono Tomáši, pořád to funguje, ale ten vzorek z auta byl ještě dvakrát lepší. Zítra večer se u tebe stavím a proberem to.“
Třetí den večer v 5 už byla u mě v kajutě. „Zkusíme to spolu. Sundej si trenky lehni si na bok.“ poslechl jsem ji a ona si přisedla ke mně. Chytla mě za vocas a začala mi ho honit. Sledoval jsem její drobnou ručku, jak s překvapivou silou svírá můj vocas. Soustředila se a vypadala u toho neodolatelně. Krčila pihatý nos a ve výstřihu ji vykukovala vytetovaná růže. Za chvilku už jsem se skoro udělal. Zmáčkla mi koule. „Snaž se trochu“ okřikla mě, „Promiň nějak jsem se na tebe zakoukal.“ trochu se usmála, ale hned pokračovala. „Ted“ ohlásil jsem po chvilce. Chvilku pauza, a znovu.. A ještě jednou a zas... Za 5 minut jsem prožíval další zkaženej orgasmus. A Jana mi spokojeně mačkala koule a nechala pomalu plnit nádobku v druhé ruce.
Za hodinu jsem ji potkal u večeře. „Zítra ráno si to uděláš stejně. Tenhle vzorek byl dobrej.“ Byl jsem rád, že jsem ji potěšil. Spíš ze srandy jsem se jí zeptal, jestli to bez ní zvládnu. „Taky jsem na to myslela. Večer se u tebe zastavím.“ odpověděla zcela vážně. A takhle plynuly další dny ke vší spokojenosti mé šéfové.
Den dvanáctý. Už mi z toho darování začínalo hrabat. Myslel jsem jen na to, jak Janě pořádně vystříkat pičku. Bohužel má frustrace začala mít dopad na „produkci“. „Ještě se neoblíkej, je toho málo“ řekla Jana i po třetím odběru. „Musíš zvládnout ještě jeden.“ dodala přísně.
„To už fakt nedám. Koule mě bolej. Z nich už nic nevymačkáš.“ řekl jsem podrážděně.
„Podívej, kdyby to šlo jinak, tak tu s tebou nesedím. Poslední dny toho je málo. Přebytky z minulého týdne jsou už pryč. A tohle stačí tak na půl dávky. Budeš muset zabrat. Znám jeden postup. Klekni si na čtyři. Je to trochu ponižující ale... “ nenechal jsem ji domluvit:
„Nejsem žádnej plemenej bejk. Víc ze mě teď už nedostaneš.“ odpověděl jsem rázně, až jí to zaskočilo.
Bylo vidět, že jsem ji naštval. Vstala a začala chodit po místnosti. „Podívej, nechci ti tady nadávat nebo vyhrožovat....“ odmlčela se “Jsme uprostřed oceánu, máme jen ty tři týdny na lov. Na celý lodi je 15 lidí. Ti chlapi venku makaj celej den 16 hodin v kuse. Bolí je celý tělo. Kolikrát se i zraněj.... Ty o tom nemáš ani páru, protože ty se s něma den co den nebavíš. Tohle je oceán, můžou tady i umřít a ty si tu válíš šunky a knučíš, že tě bolej koule. Buď aspoň z půlky takovej chlap jako jsou oni!“ dořekla, otočila se na mě s rukama v bok. Na tohle jsem ji nedokázal jakkoli odpovědět.
Sedla si zase vedle mě a chytla mě za ruku: „Každej na týhle lodi je potřeba. Ty taky. Podle toho si zaplacenej. Bez tebe chytíme jen polovic, možná ani to ne. A jsem ráda, že tu jsi i bez tohodle.“ a v ruce zaklepala nádobkou.
Chvíli bylo ticho. Pak jsem těžce vydechl a odevzdaně jsem ji odpověděl: „Co tam máš tak ponižujícího?“
„Klekni si.... a pak na čtyři.“ když viděla, že se mi to nelíbí, dodala: „Neboj, budu něžná. Až skoro budeš zas mi řekni.“
Kleknul jsem si a Jana si mezitím nasadila gumovou rukavici. Lehla si pode mě a strčila si můj vocas do pusy. Pomalu ho sála, otírala o něj rty a líbala žalud. Byla opravdu něžná a já si to začal zase užívat. Najednou jsem ucítil, jak mě gel zastudil mezi půlkama. Nebránil jsem se a za chvilku už její prostředníček masíroval citlivou prostatu. Vocas mi trochu ochabl, ale Jana si sním dál hrála. Začal jsem nahlas vzdychat. Nic takového jsem před tím nezažil. Nestihl jsem ani říct teď. Tentokrát jsem prožíval nádherný orgasmus, ale sperma ze mě zase jen vytékalo. Jana si nechávala stékat moji šťávičku do pusy. Mačkala mi u toho prostatu, dokud z mého ochablého vocasu ještě něco teklo. Pak obsah pusy vyplivla do nádobky.
„Šikovnej“ usmála se na mě. „Teď je toho dost. V pohodě?“ zeptala se ještě.
„Ale jo. Vlastně to bylo pěkný.“ zamumlal jsem.
„Víš co, zítra ještě něco zkusíme. Třeba ti to pomůže.“
Den třináctý. Jana se za mnou zastavila hned po obědě. Vešla do mé kajuty. Měla na sobě sukni, což na lodi normálně nenosila. Sundala si ji. Měla na sobě černé podvazky a punčocháče. Můj pohled ihned přitáhl její klín. „Chceš mě viď?“ zeptala se, když viděla můj pohled. Oči ji svítily. Přikývl jsem. Otočila se ke mně zády a ukázala mi svou prdelku. Sledovala mě přes rameno. „Jak moc mě chceš?“. Vocas mi pulzoval. Na krku jsem cítil svůj tep. Konečně jsem mohl obdivovat její nahé tělo.
„Chci tě vojet, až se budeš celá klepat a prosit ať už přestanu.“ procedil jem mezi zubama. Jana mě sledovala, jak civím na její zadeček. Chytla si půlky, roztáhla je a řekla: „Jediné pravidlo. Neuděláš se u toho.“ „Jasný.“ zavrčel jsem.
„Teď můžeš ochutnat mojí kundičku.“ řekla, opřela se o zeď a prohnula se, abych na ni dosáhl. Klekl jsem si a zblízka hleděl na její análek a růžovou pičku. Obě ruce jsem položil na její prdelku a palci roztáhl její kundičku. Na prdelce se ji objevila husí kůže. Jana spokojeně zavrněla. Jazykem jsem olízl její kapku, co jí stékala po stehně. Když jsem jazykem dospěl až k její pičce, začalo mi hučet v hlavě. „Ty seš ale kurevsky omamná.“ zahučel jsem. Chutnala nasládle a neodolatelně voněla.
„Ahhhhhh" vzdychala, když jsem ji jezdil kolem naběhlého poštěváčku. Dlouho to nevydržela, zastavila mě rukou a řekla: "Lehni si na postel a nekoukej.“ Bez zaváhání jsem ji poslechl. Cítil jsem, jak se matrace vedle mé hlavy prohnula. Otevřel jsem oči a těsně nad mým obličejem se vznášela její kundička. Chytl jsem ji za zadek a přitlačil si její klín na obličej. Vzrušení projelo celým mým tělem.
„Anooo... Taak je hodneeeeej“ vydechla, když jsem jazykem prozkoumával každý kousek její voňavé pičky...aaachhh achhh... Po chvilce jsem cítil, jak mi její štávička začíná téct po bradě. Její dech se zrychloval. „Ano ano.... Ještě... ahhh“ zavzdychala. Vtom ztuhla. Jednou rukou si přitáhla mou hlavu do klína a druhou zabořila svoje nehty do mého hrudníku. Cítil jsem jak se jí klepou stehna, kterýma svírala mou hlavu. Dál jsem ji lízal. Ticho... a pak hlasité..... Ahhh ....aaaaaaaaH se rozlehlo kajutou. Zhroutila se na mě zády a já jsem si mohl prohlédnout tu její nádhernou a zduřelou kundičku. Když se vzpamatovala, zvedla se a sedla si vedle mě na postel.
„To bylo pěkný“ vydechla ještě celá rudá v obličeji...., „ale ještě něco chci vyzkoušet.“
Sundala mi trenky. Chytla a naslinila mi vocas. Zkusila nasednou, ale moc to nešlo. Přitlačila. Jetě trochu, až jsem si myslel, že mi chce zlomit. A pak se její pička podvolila a zajel do ní můj žalud...dlouhé . „aaaachhhh“ se znovu rozlehlo kajutou.... “ty seš ještě širší, než jsem si myslela.“ řekla s trpitelským výrazem v obličeji. „Spíš ty jsi uzoučká“ odpověděl jsem ji a položil ji ruku na stehno. „Nešahej na mě.... Nebo...“ Zaklepala se... „Nebo... Ahhhh... “ zavzdychala a sjela o něco níž, pak si šáhla mezi nohy na můj vocas. Ještě měla před sebou pár centimetrů. Protočila oči vzhůru. Bylo vidět jen její bělmo. Nahlas polkla. „To asi nedám.“ vydechla a snažila se sjet dolů. „Ahhhhh ahhhh to né no to néé.“ mumlala. Začala se třást. .....Ahhhhh ahhh.... Zhroutila se mi do náruče. „prosím nehejbej se“ žadonila. Hluboce dýchala. To už jsem se neudržel a začal ji tvrdě mrdat. Plesk, plesk, plesk, znělo kajutou a Jana do toho žadonila: „Neeee... plesk .... Prosím.... plesk ...aaaahhhh.... plesk ....Hlavně ... Ahhh ..... nesmíš aaahhh... plesk se udělat... “ „Neboj“ Zašeptal jsem. Chytil jsem její prdelku pevně do rukou. Roztáhl ji a přirážel jsem si Janinu pičku až po koule. Začal se celá chvět... „Anoooo ahhh ahhhh... Jooo... mrd... mě... bož....ahhhh“... V tom zase ztuhla.... Natáhla nohy, které se třásly, až skoro tančily. Její pička rytmicky svírala můj ocas. Pevně jsem ji držel a ona mne. Bylo ticho, jen jsem cítil jak mi v náručí unaveně dýchá. Po chvíli se probrala. Vstala a začala se upravovat. „To by stačilo. Uf.... Večer se zas uvidíme.“ usmála se a odešla. Na rtech mi zůstala její chuť. Až večer jsem pochopil, o co jí šlo. Moje “produkce” se zvýšila.
Do konce plavby mě takhle po obědě chodila rozehřívat a večer sklízela plody.
