Bylo 20:08 když mi přišla zpráva s otázkou : copak děláš holčičko? Čekala jsem na zprávu od něj, aby jsme se jako každý večer mohli vidět na videohovoru, a povídat si o všem možném a být tak alespoň virtuálně spolu.
Chyba tentokrát byl náš virtuální vztah posunut o level výš. Touha po osobním setkání byla tak silná že sedl do auta a jel přes 700km jen proto aby mě poznal osobně, a aby jsme si dali kávu. V okamžiku kdy mi napsal vyjdi ven, já samozřejmě už nachystana na virtuální hovor jen v tilku a krajkovem pradelku nevěděla v ten okamžik ani kde mám mikinu natož boty 😁 zmatek v hlavě, bušící srdce, a konečně možnost obejmout člověka kterého jsem vídala jen na videohovorech. Stál tam. I po tak dlouhé cestě plný úsměvů, nervozity, a touhy obejmout mě a líbat mé rty. Pozvala jsem ho k sobě na kávu přece jen taková dálka dá zabrat. Toužil potom se mě dotýkat. Hladil mě po noze, a intenzita touhy se stupňovala. Cítila jsem z jeho pohledu jak moc touží po tom ochutnat mé rty. Byl vnitřně tak nervózní ale chtěl abych mu byla co nejblíž tak jsem si mu sedla na klín a hned u cítila jeho stoupající touhu. Postavila jsem se, a v ten okamžik jsem byla jeho tělem přitisknuta k lince. Poodhrnul vlasy, a líbal mě na krku. Ruka sjela na mojí maličkou do legín, a já v ten moment byla úplně mokrá. Touha po jeho tělu byla tak neskutečná, že jsem ho nemohla nechat odjet bez toho aniž by na mě neměl myšlenku. O malou chvilku později, si mě opřel o zárubeň dveří, ruce mi držel nahoře, a druhou rukou prstil tak až mi šťavička slasti stékala po stehnech nemožnost se ho dotýkat, a zaryvat nehty do jeho kůže, mě přiváděla k šílenství. Propinala jsem se, a chtěla cítit jeho penis v mojí maličké. Přitiskl mě tělem, a pošeptal ( ještě mě chceš provokovat holčičko? Moje odpověď? Chci...
