Už pár dní, možná týdnů, strádáme sexuální chudobou. Venku je hnusně, kdo nemusí nikam nejde. Alenka se už skoro tři týdny neozvala a žena má poměrně ponurou náladu. Prostě počasí nějak neumožňuje styk.
Minulý víkend jsem vstal o něco dřív a nahý - tak jak to dělám o víkendu pravidelně - jsem šel do kuchyně, že udělám snídani. Jen jsem nalil vodu do konvice, přiloudala se žena, důsledně zamotaná v županu a s obličejem, který byl směsí únavy a deprese. Já říkám, že se vyspala "do zelena". Chvíli chodila loudavě po kuchyni, ruce v kapsách, pásek županu tahala za sebou. Nic kloudného neříkala, jen vždy něco zamumlala. Celé to vyvrcholilo tím, když řekla:
"Nechoď tady nahej, obleč si něco!"
Chápete to? Jindy tam chodí se mnou úplně stejně a v podstatě to vede k tomu, že po snídani se vrátíme do postele (často i jinam) a luxusně si zašukáme. A najednou toto! Župan, zvadlej obličej a pokyn k oblečení. Mísilo se ve mě naštvání a zklamání. Nějak jsem přesně nevěděl, co se děje...
Vzal jsem tedy svůj kožený opasek, který zůstal přehozený v kuchyni přes židli, když jsem včera házel kalhoty do koše na praní. A tento opasek jsem si připnul na nahé tělo. Chtělas, abych se oblékl, tak už nejsem nahej! A máš to. Pokračoval jsem dále v přípravě snídaně a vůbec jsem si nevšiml krátké jiskry v oku mé ženy.
Takhle příhoda odezněla a byl jsem docela rád, že upadla v zapomnění. A pak mi žena donesla červenou krabičku. Potutelně se při tom usmívala. Slipy? Ví, že slipy nenosím a koupí hned trojbalení.. Aha, tak počkat, to je něco jiného. Už začínám chápat, ale dělám, že ne a hodím na ni tázavý pohled.
"Jocksy!" řekne stroze. "Obleč si je!
Obléknu si je. Kdo zná tento kousek oblečení, tak ví, že jsou to slipy, co nemají zadní díl, zadek prostě zůstane nahý, jen nad ním a přes stehna jsou široké gumičky. V zásadě je to docela pohodlné, nahý zadek mi nevadí, jen si budu muset dávat pozor, když se budu někde převlékat.
"Díky!" hlesnu. "Jen tě napadlo zrovna tohle?"
"No, jak sis tady minulý týden oblékl ten pásek, abys mě naštval, tak mě to hrozně vzrušilo. Ten kontrast nahého těla a ten pásek. Úplně jsem tekla, ale protože jsem byla naštvaná, tak jsem tě nemohla hned přefiknout!"
"Aha, chápu! Obleču si je a ty mě ojedeš!"
"Ne, kámo! To bude složitější! Oblečeš si je a já pozvu Alenku na oběd. Ty vaříš a servíruješ v tomto. A my si to užijeme. Ona mi to totiž poradila a nakonec i objednala!"
Pomalu dopíjím snídaňový čaj a přemýšlím, co uvařím. Ale tak nějak mi dochází, že by to mělo být něco lehčího, ať nejsme na odpoledne moc nacpaní.
