Můj život byl doteď docela obyčejný. Žil jsem jako běžný manžel a otec dvou dětí, pravidelně chodil do zaměstnání jezdil na dovolené. Přišel rozvod a já si řekl co dál. Již od puberty jsem věděl, že jsem submisivní povahy a později jsem občas tajně navštěvoval placené dominy, kde jsem získal mnoho zkušeností. S věkem jsem si jen potvrzoval, že bych měl rád vztah založený na tomto principu. Nyní jsem rozvedený, tak mě napadlo, že zkusím jít takovéto změně mého života trochu naproti. Začal jsem prohledávat inzeráty a našel si několik inzerátů od žen, které hledají muže. Proběhlo i několik emailů, ale nic z toho nebylo. Až mě zaujal jeden inzerát, kde jedna z žen psala, že hledá muže, který se jí ve všem podřídí, přijme její pravidla hry, ale odměnou mu bude to, že zažije věci které si ani neumí představit.
Říkal jsem si, že není co ztratit, a protože představit si umím opravdu cokoliv, tak jsem na inzerát, který nebyl starší než několik málo minut odpověděl. Popsal jsem svou vcelku sportovní postavu, napsal svůj věk a to, že jsem ochoten si vyslechnout její podmínky a setkat se. Několik hodin se nic nedělo A já si říkal, že asi již neodpoví. Pak ale od ní přišel mail. Přišlo jí prý mnoho odpovědí a já jsem jedním z 10 kandidátů. Napsala, že se chce se potkat, ale podmínkou je že jí mám poslat fotografii celé postavy a pokud se prý nestydím tak bez oblečení . Vzpomněl jsem si na to, jak jsem byl v mládí velice stydlivý, ale není s postupem věku a se získáním zkušenosti, se mi z velké míry podařilo stydlivost překonat. Zašel jsem tedy do koupelny, umyl jsem se, oholil si tvář i celé tělo, aby na fotografii vše dobře vypadalo.
Když jsem se podíval do zrcadla, tak jsem si říkal, že na svůj věk mezi 40 a 50 nevypadám tak zle. Vyfotil jsem se z několika úhlů a poslal email, kam jsem vyfocené fotografie přiložil. Začínal jsem pochybovat jestli jsem udělal dobře, zatím o této ženě nic nevím dokonce ani neznám její věk.
Druhý den mi přišla odpověď. Prý to mezi nohama nic moc, ale to nevadí, tělo prý vypadá slušně, a to je důležité. Fotografii jí prý přišlo jen 8, takže následujících 8 dní si nás každý den jednoho pozve a absolvujeme druhé kolo výběru. Já jsem měl přijít na řadu jako pátý. Následující čtyři dny jsem byl velice nervózní a stále přemýšlel jestli tohle chci. Mám ale takovou povahu, že když se pro něco takového rozhodnu, tak se snažím dotáhnout to do konce. Den našeho setkání vyšel na úterý a já v pondělí dostal do WhatsAppu adresu, jedné kavárny ve vedlejším městě, kde měla proběhnout naše schůzka. Již tři hodiny předem, jsem se začal připravovat. Vykoupat, oholit, opět pro jistotu všude, i když do kavárny?... ale jistota je jistota.
Přišel den D a hodina H a já parkoval v sychravém podvečeru na parkovišti před kavárnou, asi půl hodiny před setkáním. Měl jsem přijít přesně, tak jsem seděl 25 minut v autě a přemýšlel o čem si asi budeme povídat. Nervozita stoupala, ale čas ubíhal rychle.
Vstoupil jsem do kavárny a u předem určeného stolku, v rohu celkem stranou od ostatních seděla krásná, odhadem tak třicetiletá blondýna. V tu chvíli mi proběhlo hlavou, že to není vzhledově vůbec typ ženy, jenž jsem si představoval, ale nechtěl jsem se nechat ovlivnit předsudky o blondýnách, ale přesto jsem znejistěl a zřejmě i na moment zpomalil, protože směrem ke mně vztáhla rukou a ukazováčkem naznačila ať jdu k ní. Lehce se usmála vstala a podala mi ruku, kterou jsem se odvážil vzít do dlaně a v mírném předklonu, se slovy, dobrý den, ji políbil hřbet její ruky, tak, jak to dělají poddaní své královně. “Ahoj výborně máš první bod a sedni si” řekla, ale neznělo to jako běžné přizvání ke stolu, spíše jako rozkaz. Počkal jsem až se posadí a pak jsem si teprve sedl naproti ní. “Zdá se, že jsi slušně vychovaný, to se mi líbí. Co jsi mi přinesl?” V tu chvíli mě zatrnulo. Uvědomil jsem si, že jsem chtěl koupit květinu, ale v tom stresu a spěchu jsem na ni zapomněl. “Omlouvám se, ale nic tu kromě sebe a svého těla nemám. Příště, bude-li nějaké příště vám rád koupím nějakou květinu, která se bude rovnat vaši kráse.” Ani nevím jak jsem v tu chvíli na takové blábolení přišel a sklopil jsem zrak k desce stolu. “S kytkama se nenamáhej, na ty si nepotrpím. A jestli budu chtít tvé tělo jako dárek teprve uvidíme.” Řekla a opět ukazováčkem pravé ruky, mi tentokrát sáhla na bradu a zvedla jí tak, aby mi mohla hledět do očí. “Když s tebou mluvím dívej se mi do očí, až budu chtít aby ses díval do země dozvíš se to.”
V tu chvíli se u nás objevil číšník a zeptal se nás co si objednáme. “Mě přineste dvojku bílého.” Řekla žena naproti mě a já si uvědomil, že jsme se ještě ani nepredstavili. Z otázkou v očích se na mě podívala… “Já si dám jen jablečný džus jsem tu autem.” Číšník si poznamenal objednávku do tabletu, odešel a my jsme mohli pokračovat v rozhovoru.
“Mam na tebe několik otázek Pavle” Oslovila mě jménem a mě potěšilo, že si z našeho psaní pamatuje mé jméno.
“Chci se ujistit, že jsi správně pochopil můj inzerát a pokud si tě vyberu a ty to nevzdáš, že víš do čeho jdeš. Jsem, jak jsi asi již zjistil, v určité své části dost dominantní, což by ti jako submisivině založenému mělo vyhovovat.”
“Ano.” Odpověděl jsem. “Ano co? A odpovídej celou větou! Oslovovat mě budeš, paní Kláro.” Tak jsem se alespoň dozvěděl její jméno.
“Ano, to mě vyhovuje paní Kláro”
“Výborně!” Toho z vás koho si vyberu, si po čase hodlám vzít, ale na rovinu nepočítej s tím že budu věrná.” Díval jsem se na ní asi dost vykuleně, protože dodala. “Máš s tím nějakej problém?”
Polkl jsem. “Ne nemám s tím problém paní Kláro “
“Takže víš co je to obnáší když muž je ve vztahu sub a ještě k tomu cuckold?”
“Ano vím to paní Kláro, hodně jsem o tom četl.”
“Tak to jsem ráda, někteří před tebou to nechtěli akceptovat, tak jsme se museli v této fázi již rozloučit.”
“Ano paní Kláro, to bych já nerad…” Vykoktal jsem ze sebe.
“Nemysli si, že si ale nechám od tebe jen tak něco nakecat, vše si hodlám časem ověřit”
V tu chvíli byl u nás opět číšník a postavil před nás naši objednávku. Oba jsme se napili a pokračovali v rozhovoru.
“To bych si paní Kláro nedovolil, vám v něčem lhát”
“To doufám, protože když v průběhu výběru zjistím, že si vymyslíš, tak tě okamžitě vyřadím.”
“Je něco co bys pro mě neudělal, nebo v čem bys nechtěl abych tě omezovala?
“Ano, asi jsou takové věci paní Kláro” A zamyslel jsem se.
“Jaké, to mě zajímá a buď opravdu upřímný.”
“Určitě bych na váš příkaz nikoho třeba nezabil…”
“ Počkej, počkej, to bych po tobě ani nikdy nechtěla, já myslela třeba určité BDSM praktiky, nebo omezení v osobním životě.”
“Tak v BDSM bych nechtěl praktiky, kde teče krev a v osobním životě bych měl rád dál možnost stýkat se se svou rodinou, přáteli a věnovat se bez omezení sportu a práci.”
“Hm to zní rozumně, zdá se že to máš v hlavě srovnaný. A to je všechno?”
“Nic víc mě momentálně nenapadá paní Kláro”
A dopil jsem džus, protože mi z našeho rozhovoru vyschlo v puse.
“Musím si odskočit v klidu seď a čekej.” Zvedla se, popadla mou prázdnou skleničku od džusu a šla kolem baru směrem k WC.
V duchu jsem si říkal, proč dělá práci za číšníka, ale víc jsem to neřešil. Spíš jsem přemýšlel, jak se mi její drobnější postava, menší prsa, pronikavý pohled a šibalský úsměv, ale i otevřená povaha, začíná čím dál, tím víc líbit.
Za několik minut byla zpět a v ruce držela sklenku s novým džusem. S tázavě škodolibým úsměvem jí přede mě položila.
“Když jsem vydělá jakou máš žízeň, tak tady máš další.”
“Děkuji paní Kláro jste hodná.” A snažil jsem se vyloudit co nejmilejší úsměv.
“Já vím, dobrou chuť” A upřeně se na mě dívala a zvedla svou sklenku s vínem, která byla ještě minimálně z poloviny plná a řekla.
“Tak na zdraví a do dna ať nám to vyjde!”
Popadl jsem rychle svou skleničku s jablečným džusem a řekl jen. “Na zdraví…” v tu chvíli mi začalo v hlavě šrotovat proč je sklenička teplá, ale to už jsme si ťukli a okraj skleniček se začal přibližovat k našim rtům. V tu chvíli mě to došlo, ucítil jsem nezaměnitelnou vůni moči.
Na moment jsem se zarazil a pohlédl Kláře do očí. Ona se jen znovu usmála a zašeptala. “Nepokaž to…do dna” A kopla do sebe zbytek vína, jako by to byl panák tvrdého alkoholu.
Projela mnou vlna vzrušení, právě se chystám na veřejnosti vypít moč ženy, kterou osobně znám teprve pár minut. A protože jí chci potěšit, tak už více neváhám a nechávám probudit svými ústy ještě vlažnou moč, kterou v zápětí polykám a přestávám, až když je sklenka prázdná a pokládám jí na stůl.
“Děkuji paní Kláro, moc dobré.”
“Výborně, šikovný kluk, moc jsi mě potěšil a myslím že i vzrušil” A bezostyšně si zajela pod stolem rukou do klína. V zápětí jí vytáhla a přivoněla si ke spojenému prostředníčku s ukazováčkem. “Hmmm.., chceš si přivonět?”
Jen jsem se v tu chvíli, na ni díval s pootevřenou pusou, cítil jsem bouli v kalhotách a kývl jsem hlavou na znamení souhlasu.
“Popros!”
Prosím paní Kláro, moc bych si chtěl přivonět k vašim prstům.
“Zatím ne, myslím že budeš mít ještě příležitost.” Zasmála se a oba prsty si labužníky olízla, jako by je nevytáhla z evidentně tekoucí kundičky, ale ze svého nejoblíbenějšího pokrmu.
V tom se u nás opět objevil číšník z dotazem zda nám může přinést další pití, či něco jiného.
Klára se okamžitě ujala slova s tím, že pán jako já, už žízeň nemá, ale ona si ještě jedno víno dá. Odnesl mi tedy skleničku a šel vyřídit objednávku.
“Nechci abys tu dneska ještě něco pil, protože chci abys chuť kterou máš právě v puse cítil co nejdéle. “
“Chápu paní Kláro, byla by to škoda že?”
“Přesně tak. Máš rád takovéhle perverzní věci a ještě k tomu na veřejnosti?”
“Musím se přiznat paní Kláro, že když je to takto, že o tom nemá okolí ani tušení, tak je to hodně vzrušující.”
“Tak to se máš možná v budoucnu na co těšit, protože tohle byl jen slabý začátek”
Rozhovor s Klárou plynul dál, probrali jsme, běžné věci i můj dosavadní sexuální život. O ní jsem se dozvěděl, že je zdravotní sestra, že pracuje na klidném oddělení místní nemocnice i když to prý nemá zapotřebí, protože má dost bohatého otce, vlastnícího několik tuzemských i zahraničních firem. On je právě prý ten, který jí tlačí do manželství, aby měl dědice. Má prý sice ještě mladší sestru, ale ta je ještě na škole, takže ta má ještě klid. Zjistili jsme o sobě vlastně spoustu obyčejných věcí, které jsem po takovém začátku ani nečekal. Shodli jsme se na společných zájmech, jako je lyžování, příroda a že jsme veskrze oba vlastně takové romantické duše. Ona mezitím vypila ještě další dvě sklenky vína a čas utekl tak rychle, že jsem si ani neuvědomil kolik je hodin.
Vyrušil nás až číšník s informací, že se blíží zavírací hodina. I když to Klára nechtěla, tak jsem zaplatil útratu a pomalu jsme odcházeli.
“Jsem tu paní Kláro autem, chcete odvést domů?”
“Né bydlím támhle naproti jak jsou ty vilky, myslím že je načase se rozloučit. I když jsem to nečekala a strávila jsem s tebou delší čas než jsem plánovala, bylo to zajímavé a trochou i vzrušující setkání. Na další tři dny mám ještě domluvené schůzky, tak jsem zvědavá jak dopadnou. Mohu ti to už říct, jsi teprve druhý který postoupil do dalšího výběru a vedeš si zatím moc dobře, škoda že finální rozhodnutí není tak úplně na mě, ale to uvidíš. Takže snažit se musíš dál, příště už to takhle přátelské nebude. Jo a abych nezapomněla do dalšího setkání, žádný stříkání, jasný?”
A chytla mě nečekaně rukou přes kalhoty v rozkroku a zmáčkla tak koule i s ptákem. Chtěl jsem se ještě zeptat jak to myslela s tím, že finální výběr už není na ní, ale dala mi prst na rty ve znamení, že už žádné otázky, nechala si opět políbit ruku a mrkla na mě s šibalským úsměvem. “Čau brouku, fakt musím jít někdo na mě už čeká, budu se těšit na příště. Napíšu ti včas co a jak.”
“Děkuji paní Kláro a nashledanou.” Volal jsem za ní, ale to už jí její kroky unášeli směrem k domovu.
