Slunce stálo vysoko nad mohutným skalním masivem a neúprosně se opíralo do kapoty Tomášovy zánovní Octavie. Kam až oko dohlédlo, vinul se dlouhý asfaltový koridor chorvatské dálnice A1 a mizel v dálce, v dlouhé zatáčce na obzoru, kam odsud jen stěží dohlédl. Tomáš vyrazil na dlouho očekávanou dovolenou sám, partnerku momentálně neměl a na výlet ve stylu pánské jízdy nebyl dostatečně naladěný. Stejně by to dopadlo jako obyčejně a tentokrát nehodlal poslouchat rodinné problémy svých opilých přátel. Chtěl jen vypnout a odpočinout si, být chvíli sám a daleko od problémů, které nechal doma. A proto zvolil Dalmácii s dlouhými pásy oblázkových pláží, kam v tuto roční dobu cestovaly turistky z celého světa, nehledě na krásu žen místních. Po zhruba čtvrthodině se jeho Octavia konečně vyšplhala na hřeben a před ním se otevřelo dechberoucí panorama moře, na kterém volně kotvily lodě se staženými plachtami a pevninské části se strmými hornatými masivy pokrytými souvislou vrstvou husté zeleně. Cestu si naplánoval tak, aby zhruba před jedenáctou dopolední dorazil do přímořského letoviska Živogošče v srdci Makarské riviéry, takže vyrazil už předešlý večer. Tolik se do cíle své cesty těšil, že dálnici svažující se do údolí s klikatícími se serpentinami pojal v duchu silniční rallye. Přidal na hlasitosti rádia, stáhl okénko a plynový pedál přitlačil k podlaze. Motor s tlumeným vrněním okamžitě zareagoval a další rychlostní stupeň ho mírně zatlačil do sedačky. Svou bezstarostnou jízdu si ale nestihl dostatečně užít, brzy se za ním objevila další Octavia. Podíval se do zpětného zrcátka a okamžitě sundal nohu z plynu. Krémově bílý vůz s modrými policejními majáky spustil světelnou signalizaci a výhrůžně dvakrát zahudroval jako přerostlý krocan. Tomáš sjel ke krajnici, zatáhl ruční brzdu a motor ztichl jako když utne. To mu ta dovolená pěkně začíná, pomyslel si a po čele mu přeběhlo vlnobití vrásek.
Sedmatřicetiletý Tomáš byl cestovatel tělem i duší a provozoval obchod s outdoorovým vybavením a oblečením. Měl vysokou a šlachovitou postavu s širokými rameny, modré oči, krátce střižené světlé vlasy a upravený plnovous. Začátkem jara se mu po sedmi letech rozpadl vztah s pohlednou právničkou Milenou, se kterou žili ve společné domácnosti na psí knížku. Před jeho poslední výpravou do Triglavu ve vnitrozemí slovinských hor si sice slíbili, že až se vrátí, naplánují datum svatby a pohnou se konečně z místa, ale po svém návratu našel pouze poloprázdný byt a dopis na rozloučenou plný hořkosti. A od té doby už ji neviděl. Měla nového partnera a své sociální sítě zasypávala vydatnou porcí zamilovaných fotek. Vlastně se na ni nezlobil. Ve skutečnosti to pro něj bylo vysvobození.
Tomáš vystoupil ven z vozu, rozdíl mezi teplotou jeho klimatizovaného interiéru a venkovní teplotou nefalšovaného chorvatského dopoledne na něj zapůsobil jako rána kladivem a na čele mu okamžitě vyrazily krůpěje potu. V ruce svíral potřebné doklady a zkoumavě si měřil posádku Octavie s výmluvným nápisem POLICIJA na přední kapotě. Vzápětí se její dveře otevřely, dvojice policistů k němu rázně zamířila a on okamžitě zpozorněl. Šlo o muže a mladou ženu, oba měli oči ukryté za slunečními brýlemi a byli oblečeni do nažehlených tmavomodrých stejnokrojů. Jí to na rozdíl od něj doopravdy slušelo. "Dobrý den, pane řidiči, vaše doklady," promluvila na něj zvonivým hlasem a letmo si upravila služební lodičku, zpod které jí volně splýval dlouhý, lesklý ohon kaštanových vlasů. "Víte, proč jsme vás zastavili?" Tomáš si ji mlčky prohlížel. Nevypadala jako typická Češka, přestože mluvila plynule a bez snadno postřehnutelného přízvuku. Byla vysoká a dobře urostlá, odhadoval ji nanejvýš do třiceti. "Rozuměl jste mi?" "A-ano, rozuměl," vykoktal, "omlouvám se, překvapilo mě, že mluvíte česky." Mladá policistka přešla jeho poznámku mlčením, vzala si od něj doklady, otočila se a odešla zpět ke služebnímu vozu. Tomáš upřeně pozoroval její kyprý zadek obtažený v erárních kalhotách s nažehlenými puky a dovedl si představit, že pro zapřísáhlého dolňáka jako byl on, musel být fakt pořádnej rajc potkat ji bez nich. Její parťák, osvalený hromotluk s vypracovanými bicepsy, hranatou bradou a přísně semknutými rty se tvářil jako vrah, a tak raději rychle sklopil oči do štěrku u krajnice. Mladá žena mezitím mluvila do vysílačky v chorvatštině, jejím slovům nerozuměl, ale podle tónu hlasu a živé gestikulace v něm pořád skomírala malá jiskřička naděje, že by to s ním nakonec nemuselo dopadnout tak zle, jak původně očekával.
Když skončila, přistoupila ke svému parťákovi a zády k Tomášovi mu něco tlumeným hlasem vysvětlovala, sotva znatelně pokynul hlavou, ale jeho výraz se nezměnil. Mlčky se posadil na místo řidiče do služebního vozu a čekal. Mladá policistka poté podala Tomášovi doklady a její tvář se rozjasnila širokým úsměvem. "Máte štěstí," zahlaholila, "protentokrát to vyřešíme domluvou, protože je ještě před sezónou, ale pokud bychom vás znovu zastavili, budete to mít s plnou parádou." Pak si posunula sluneční brýle na nos a významně na něj zamrkala. "Doporučuji si prostudovat místní vyhlášku, pane řidiči. Přeji příjemný pobyt!" A odešla zpět ke svému parťákovi. Tomáš si znovu vychutnal pohled na její plné křivky, a když ho míjeli, mávl na ně ledabyle rukou. Určitě se jí líbil, pomyslel si, jinak by ho jen tak lehce nepropustila.
Když Tomáš dorazil do cíle, ubytoval se v prostorném apartmánu v třípatrovém domě s bílou fasádou v blízkosti pláže. Po noci strávené v autě ho přemohla únava a na několik hodin zaspal. Vzbudil se něco před pátou odpolední a pořádně mu kručelo v břiše. Nasoukal se do plavek, sbalil si to nejnutnější a poté vyrazil ven s cílem se někde dobře najíst. V restauraci na promenádě si objednal místní rybí specialitu, kterou spláchl jedním pivem a pomalu se šoural směrem k pláži. Vybrat si místo s malou nebo vůbec žádnou koncentrací lidí pro něj nepředstavovalo větší problém, schválně si vybral konec června, období před začátkem hlavní turistické sezóny. Uvelebil se ve stínu stromů a spokojeně pozoroval vodní masu se čluny kotvícími u mola, když jeho pozornost upoutalo něco zcela jiného. Z vln přímo před ním vystoupila vysoká tmavovláska v tyrkysově modrých bikinách, v rukou si kroutila mokré vlasy a opatrně našlapovala v mělké vodě na břehu. Pomalu se zvedl na loktech a upřeně ji pozoroval, zatímco zvolna přešla k dece pár metrů od něj a lehla si na břicho. Letmo se podívala jeho směrem, pak si položila hlavu na ruce spojené pod bradou a zavřela oči. A v tu chvíli mu to došlo, až se náhlým uvědoměním celý zachvěl a rozbušilo se mu srdce. Byla to mladá policistka z dnešního dopoledne. Rychle se rozhlédl kolem sebe, ale kromě několika rodin s dětmi a párů různého věku tu nikoho jiného neviděl, takže tu musela být sama. Chvíli si nervózně drbal strniště na bradě, poté se pomalu zvedl a zamířil přímo k ní. "Promiňte," řekl a musel si odkašlat. Konečně si mohl prohlédnout její zadek v celé své kráse. Byl nejen velký, ale i dokonale tvarovaný, s objemnými půlkami, nedokonale ukrytými pod tenkou látkou mokrých plavkových kalhotek. Na stehnech měla mírnou celulitidu. Mladá žena se zvedla na loktech a zaclonila si oči proti slunci. "Aaaa, to jste vy," usmála se a posadila se na dece, "ten pirát silnic." "Já jsem Tomáš," natáhl k ní ruku a úsměv opětoval. "Žaneta," potřásla mu pravicí a jemně se odsunula stranou, aby mu na dece uvolnila místo. "Můžu přisednout?" Přikývla, vycenila na něj dvě řady bělostných zubů a on z ní v tu chvíli nedokázal spustit oči.
V plavkové podprsence se tísnila její velká, lehce pokleslá prsa a na břiše vystupovaly seskládané varhánky několika zanedbatelných faldíků. Jejího mírného předkusu si všiml už ráno na dálnici, ale právě to ji pro něj dělalo ještě přitažlivější. Zdánlivé nedostatky. Předpisové dokonalosti si za poslední roky užil vrchovatě, jeho bývalá přítelkyně Milena byla dokonalost sama. Nějakou chvíli si povídali a Tomáš se dozvěděl, že je tu na výpomoc na místní policejní služebně kvůli přívalu českých turistů, který se očekával zhruba od poloviny příštího týdne. Byla napůl Chorvatka z otcovy strany. Těsně před válečnými událostmi v Jugoslávii odjel do Česka, kde poznal její matku a do Žanetiných osmnácti let tam žili všichni společně, než se její rodiče odstěhovali natrvalo zpět a ona vstoupila do místních bezpečnostních sborů. A dozvěděl se i to, že ještě několik následujících dní bude bydlet v domě u svých prarodičů, který se nacházel dál od pláže v místní sousedské komunitě, kde nebylo tolik turistů. Tou dobou pobývali mimo město, na návštěvě u Žanetiných rodičů, kteří bydleli ve Splitu. Šli si společně zaplavat a když se vrátili zpět na deku, Žaneta prohrabala plážovou tašku a zkontrolovala své náramkové hodinky. "Už budu muset jít," řekla rezolutně a Tomáš v tu chvíli horečně uvažoval, jak tomu zabránit. "Zvu tě na večeři, stejně ti dlužím za tu pokutu," vyhrkl a netrpělivě čekal na její reakci. Upřela na něj své velké hnědé oči a chvíli mlčela, pak našpulila rty, jako by ji právě něco napadlo. "Mám lepší nápad," řekla tajemně a v očích se jí zalesklo. "Pojď, pomůžeš mi zalít zahradu a já ti na oplátku udělám něco dobrého na zub!" Takovou nabídku Tomáš přirozeně nemohl odmítnout.
Na velkém dřevěném stole v zahradě za domem stálo několik kusů špinavého nádobí a Tomáš vzápětí spokojeně vydechl. Žanetiny špízy s bramborami opékanými v alobalu ho příjemně zasytily. Pod mřížkou zahradního grilu skomíralo několik rozžhavených uhlíků a ve vzduchu podmanivě vonělo moře. "Živjeli!" Žaneta zvedla v prstech skleničku s čirou tekutinou, jedním lokem ji vyprázdnila, pak uchopila do ruky láhev bez etikety, zubama vytáhla korek z útlého hrdla a vyplivla ho za sebe. Byl jich plný sklep, do kterého se ze zahrady svažovaly nahrubo otesané, kamenné schody. Když se vrátili z pláže, oblékla si lehké, splývavé šaty, které těsně obepínaly její nahou kůži, plné tvary mladé balkánské krásky se pod nimi svobodně pohybovaly a Tomáš s každou další vypitou skleničkou ztrácel hlavu. Odněkud z okolních zahrad sem dolehl zvuk tradiční chorvatské folklórní hudby, Žaneta okamžitě vyskočila na nohy a popadla ho za ruce. Její tváře žhnuly vypitým alkoholem a divoce se kolem něj vlnila. Tomáš se po chvíli posadil zpět na lavici a ztěžka si vydechl. Točila se mu hlava, její živočišný temperament ho rychle vyčerpával. Poškrábal se na předloktí, na kterém se rozpíjely solné mapy z předchozí mořské lázně, a když se v divokém tempu roztančila kolem něj, stáhl ji za jednu paži k sobě. Přerývaně oddechovala a upřeně mu zírala do očí, než ji v příští vteřině uchopil za temeno hlavy a přisál se na její ústa. Prudce mu vrazila jazyk do pusy a on znovu ucítil ostrou chuť domácí pálenky. Rukama jí přejel po šatech na hrudníku a zmáčkl v dlaních její velká prsa. Objala ho stehny a uvelebila se v jeho rozkroku, několikrát zakroužila pánví a Tomášův klacek se proti ní začal okamžitě napínat. Žaneta se od něj odtáhla, s šibalským výrazem si olízla rty, seskočila do trávy a vedla ho za ruku do domu.
V prostorném obývacím pokoji se rychle zbavila šatů a zůstala před ním stát úplně nahá. Její bikiny byly do její tmavé kůže věrně obtisknuty a Tomáš si dychtivě prohlížel Žanetina velká, mléčně bílá prsa a hladce oholený klín. Nervózně přešlápla z nohy na nohu a naznačila mu, aby šel k ní. Rychle se zbavil kraťasů a když se jeho tvrdý čurák opřel o stehno mladé Chorvatky, sevřela ho v dlani, tlumeně zasténala a olízla si ulepené prsty. Tomáš ji rychle otočil zády k sobě a přitlačil ji na starý čalouněný gauč u zdi, o který se opřela pažemi a doširoka se rozkročila. Pak se sklonil k jejímu vystrčenému zadku a roztáhl jí půlky od sebe. Šťavnatá kunda mladé balkánské krásky s nařasenými závojíčky tmavých pysků se s mlasknutím rozevřela a po vnitřní straně stehen jí stekl pramínek husté šťávy. Horečně jí roztahoval prsty a zajížděl dovnitř a všiml si, že její řitní otvor je stejně doširoka rozevřený. Zapíchl do něj nasliněný ukazovák a začal ji zuřivě prstit, zatímco Žaneta na něj odevzdaně vystrkovala zadek a s hlavou skloněnou ke gauči pronikavě sténala. Několikrát ji surově plácl přes půlky a prohmatal jí měkké bochánky visících prsů. Bradavky měla tvrdé jako kámen. "Už mi ho tam strč, Tomášku," vrněla žádostivě, "na co ještě čekáš?" Sám nevěděl, chtěl si ten okamžik jenom podvědomě oddálit. Klekl si a pokusil se jí strčit jazyk do roztažené řiti tak hluboko, jak jen to dokázal. Vrážel ho dychtivě dovnitř a přitom jí prsty masíroval mokrou kundu. Po chvíli se postavil, několikrát si promnul klacek v dlani a pak ho nasměroval přímo mezi její macaté půlky. Bez většího odporu vklouzl dovnitř a musel chvíli setrvat nehnutě, měla dokonale elastickou řiť, do které seděl jeho čurák jako ulitý. Žaneta se potichu uchechtla a zavlnila se v bocích. Několikrát proti němu pohnula pánví a prohrábla si husté vlasy, které se v dlouhých pramenech rozprostřely po jejích zpocených zádech.
Tomáš začal přirážet a zanedlouho v ní pohodlně mizel až po kořen. "Ještě, hlouběji!" ječela a vší silou mu tlačila svůj zadek do rozkroku. Cítila to stejně jako on. Přicházelo to pozvolna, ale o to intenzivněji. "Už..už..uuuužžžž!!" Prudce zaklonila hlavu a mírně podklesla v kolenou, Tomáš ji popadl za vlasy a obmotal si je kolem sevřené pěsti. Žaneta táhle ječela a třásla se jako v zimnici. Prudce se na něj nabodávala řití a Tomáš se odevzdaně zapřel rukama v bocích. Nestříkal od rozchodu s Milenou a když se z ní uvolnil, vyhrnulo se z ní jeho semeno a rozlilo se na parketách v obýváku. Žaneta si několikrát promnula řitní otvor prsty, aby si je poté nacpala do pusy a spokojeně se na Tomáše uculila. "Teda," uchechtla se, když uviděla tu spoušť na podlaze. Ladně ji obešla, objala Tomáše kolem ramen a dlouze ho políbila. Pak si nacpala jeho povadající klacek do pusy a vysála ho do poslední kapky. Zítřejší den měla volno a nechtěla usínat sama.
Tomáš zamžoural proti oknu, kterým do pokoje přicházely ostré paprsky ranního slunce. Upřel oči do stropu, pak letmo přejel po pokoji a nakonec se zastavil na nahé kůži ležící vedle něj. Byla tam. Krásná, balkánská holka s pár kily navíc. Opatrně ji roztáhl půlky a pohlédl do klína. Velké, tmavé závojíčky hladce vyholených pysků se zlehka oddělily od sebe a nabídly mu pohled na růžové stěny její uzounké kundy. Mladá tmavovláska se zavrtěla a něco nesrozumitelně zamumlala. "Dobro jutro," zašeptal a políbil ji do vlasů. Voněly jako samo nebe.
