Když jsme se poprvé potkali, vedle mě stál můj partner a ty jsi tam byl s přítelkyní, už tenkrát jsem tušila, že se to stane, že to mezi námi...to jiskření, to napětí ve vzduchu, byli jsme jen my dva...až po nějaké době jsi mi přiznal, že už tenkrát jsi věděl, že mě dostaneš, že mě musíš mít. Ale i na to jsem si musela ještě nějaký čas počkat. Poprvé jsi mě pozval na kávu, našli jsme místo, kde budeme mít soukromí, cítila jsem tu nervozitu a nemohla se soustředit na to, co říkáš....chtěla jsem tě líbat, chtěla jsem tě mít v sobě.... Podruhé jsme museli vyřídit něco pracovního a já tě pozvala k sobě, káva, každý na jedné straně stolu, vzduch by se dal krájet. Ale chtěla jsem, aby první krok jsi udělal ty. Jsi vysoký muž, co umí rozhodovat a já chtěla, aby to tak bylo i tentokrát. U dveří jsi se zastavil a dlouze si mě prohlížel zkoumavým zrakem, měla jsem pocit, že jen se mě dotkneš, shořím, Pak jsi se pomalu přiblížil, jednou rukou mě zezadu chytil za krk, přitáhl si mě a pomalu stále se mi dívajíc do očí, mě začal líbat. V tu chvíli jakoby se všechno kolem zastavilo a my pochopili, že tohle nebude jen obyčejná rychlovka, ale něco daleko vzácnější a něco co nás pohltí....
