Co vše se přihodilo kolem oběda.
(+ jedna otázka pro čtenáře na konci. Děkuji za každý názor a odpověď.)
Po příjezdu domů, respektive do domu mé pani, jsem se již standardně, ihned mezi dveřmi svlékl do naha a odnesl nákup, který se většinou skládal z potravin, do kuchyně, což byla další z místností, které mi má Paní ukázala. Nákup jsem směl odnést po dvou, ale okamžitě poté jsem se sesunul do své normální domácí polohy, na všech čtyřech. Svěřil jsem se, že během rána a dopoledne, tlak v mém břiše již značně zesílil a poprosil ji o svolení, si zajít na toaletu, vyndat si kolík z análu a vykonat velkou potřebu.
“No když tak prosíš, a vzhledem k tomu, že jsem s tebou byla během dopoledne celkem spokojená, tak běž. Ale nezapomeň pak využít bidet, nastavím ti tam, specielní micí program, abys byl připraven na pozdeji.
“Děkuji Má Paní, nezapomenu”
No to bych ti radila, budu tady zatím připravovat oběd, ale budu tě mít stále na očích.” Na to konto navolila něco na svém telefonu, a v tu chvíli se vedle kuchyňské linky vyklopila obrazovka, na které se objevil záběr na celou koupelnu včetně WC a bidetu.
Jen jsem polkl sklopil hlavu a šel vykonat již neodkladnou potřebu na záchod. Těšil jsem se na tu úlevu tak moc, že mě v tu chvíli bylo jedno, že u toho nebudu mít ani špetku soukromí.
První věc, co jsem musel, poté co jsem přilezl do koupelny, udělat, bylo odepnout ocas z análního kolíku, abych ho při vyndávání neušpinil. Poté už jsem si nedočkavě sedl na záchod a opatrně jsem si vytáhl anální kolík. Očistil jsem ho na hrubo toaletním papírem a odložil na umyvadlo, abych ho mohl později důkladně opláchnout, on se však za pár okamžiků neudržel na hraně a sjel se do umyvadla, což jsem v tu chvíli neřešil. Po vykonání potřeby jsem se přesunul na bidet, který začal podobnou proceduru jako předchozí večer. V tom se odněkud ozval hlas mé Paní.
“Nezvedej se dokud nedostaneš znamení.”
S pohledem upřeným do stropu, odkud se hlas ozýval, evidentně z nějakého reproduktoru, jsem jen poslušně přitakal.
“Ano Paní Kláro”
První výplach byl podobný jako včera, ale každý další byl vždy o něco nepříjemnější, protože vody bylo vždy o něco více a doba než nastalo uvolnění byla delší. Výplachů bylo celkem pět a když jsem si myslel že už je konec protože proběhlo i vnější očištění a osušení, vyjel do mě nástavec znovu, ale hned mi roztáhl svěrač tak jako když mě vypouštěl. Ha, že by chyba programu? Proběhlo mi hlavou.
Tato myšlenka, byla ale okamžitě zahnána, když mi zadkem projela silná, nikdy předtím nepoznaná bolest. Leknutím z té bolesti jsem trochu zakřičel, a měl snahu se zvednout což ovšem nešlo, protože roztahujícíse část se mi za svěračem rozšířila jako anální kolik, jak jsem se později dozvěděl, do průměru 12 cm, což jsem neměl šanci překonat, bez toho, abych si natrhl svěrač.
“Neřvi, nebo vzbudíš Pána!” Ozvalo se od stropu. “ To bys možná zažil i podstatně vyšší úroveň. Tohle byla jednička z deseti. Ale umí to i příjemnější věci.”
A vtom započal kolík v mém zadku, vysílat jemné elektrické pulzy a vybrace do mé prostaty a já cítil, jak mě rychle pohlcuje vzrušení. Bylo to nezvykle stimulující a, když už se mi zdálo, že se blíží vrchol, tak mě, možná ještě větší bolest než poprvé, opět vrátila do základního tábora, a já, teď už podstatě tlumeněji, zavyl bolestí.
“Tak tohle byla dvojka, líbilo?” Zeptala se Klára pomocí interkomu trochou ironickým tónem. A já trochu odevzdaně a trochu již naučeně hlesl. “Ano, a dekuji má Paní.”
“Tak zmenším ti teď zajišťovací kolík z 12 na 10cm a dám ti dvě minuty na to aby ses zvedl, po nich přijde automaticky šok o úroveň vyšší.”
Věděl jsem, že mám jen malou šanci na úspěšné vysvobození, protože můj zatím největší kolik, který jsem kdy v zadku měl, byl o průměru 7cm, což se podařilo vytrénovat a roztáhnout za dlouhé týdny tréninku, při pomalém pronikání trvajícím klidně i půl hodiny. Takový trénink, jsem ale naposledy absolvoval někdy před půl rokem, takže mě bylo jasné, že 10 cm teď zkrátka nedám, i když jsem se trochu snažil. Dvě minuty utekly jako nic a můj svěrač zasáhl výboj, který byl opět o poznání nepříjemnější, ale protože jsem věděl že přijde, dokázal jsem svůj výkřik utlumit, jen na jakési zaúpění a klesl jsem zpět na bidetovou mísu.
“Tak koukám, že deset je pořád moc, nebo se ti tak líbí ty šoky co? Přiznej se!”
“Né Má Paní, nelíbí, už bych moc rád ukončil toto utrpení, ale přes tento průměr se opravdu nedostanu.” Vypadla ze mě ta nejupřímnější věta, jaká mě jen napadla.
“Jaké utrpení, co to plácáš? Počkej až tě bude trénovat, nebo dokonce trestat Pán, to budeš na tohle ještě vzpomínat, jako na příjemnou lázeňskou proceduru.” Na chvíli se odmlčela a nechala mě tak trochu vydechnout. “Kolik jsi kdy maximálně dostal dovnitř?”
“Sedm centimetrů, má Paní, ale už je to dlouho.”
“Ok zkusíme 8, co ty na to?”
Ani jsem se nesnažil na tuhle řečnickou otázku odpovědět, sklopil jsem hlavu a cítil jak se ocelový obvod kolíku opět o něco zmenšil, věděl jsem však, že mám stále pramalou šanci se vysunout.
Zkusil jsem se tedy pravidelně zvedat, čímž jsem si vlastně anál dobrovolně šukal a doufal tak, že když se budu milimetr po milimetru zvedat výš a výš, tak se můj anál třeba postupně přizpůsobí. Když už to vypadalo, že se to možná i povede a já hekal, jako by mě šukal kůň, tak mě usadil další výboj, který způsobil křeč ve svalech svěrače a současně nějak zapříčinil i to, že ačkoli jsem neměl potřebu čůrat, tak jsem se trochu pomočil. Kolík se ale naštěstí opět o něco zúžil a z interkomu se ozvalo.
“No je vidět, že bude co trénovat, máš tam teď průměr šest, z toho už se dostat musíš. Už nemáme čas na další laškování, budeme muset jít probudit Pána. Máš 10 minut na to, abys olizal do sucha podlahu, kterou jsi bez dovolení pochcal, pak se osprchovat a po čtyřech dolezl jako poslušný pejsek před loznici, kde se sejdeme.”
“Ano má Paní, jak si přejete.”
Na nic jsem nečekala, pořádně jsem při zvedání zatlačil a s hlasitým heknutím jsem se vysunul z kolíku, který měl leč zmenšený, stále úctyhodný průměr. Měl jsem choutky si ho prohlédnout, jak je dělaný, ale nebyl čas. Poklekl jsem na pomočenou podlahu, snažil se loužičky mé moči sát rty a posléze ji vylízat jazykem do sucha, až z toho můj kovový obojek cinkal o dlažbu. Když se mi zdálo, že jsem úkol splnil, přesunul jsem se do sprchového koutu, kde jsem ze sebe spláchl všechny výměšky, které na mé kůži od rána ulpěly a trochu si i chladnou vodou opláchl roztaženou díru od gelu, který ze mě nekontrolovaně vytékal. Po sprše jsem odhadl, že již mnoho z vyměřeného času nezbývá, tak jsem po kolenou dolezl před loznici, kde jsem si klekl na kolena a ruce nechal na zemi, tak aby má pozice co nejvíce připomínala sedícího psa.
Neuplynula snad ani minuta, a má Paní Klárka se vynořila, na konci chodby, v celé své kráse, a kráčela ke mě. Šla celá nahá, s úsměvem na rtech a její totálně hladké tělo bez jediného chloupku, podtrhávali jen jemě chlupaté bílé pantoflíčky na jejích krásných nohách.
Já v pozici poslušného pejska, seděl a zíral na ni, jako na vílu, s pootevřenou pusou s úžasem v očích.
“Ty jsi takový můj poslušný a roztomilí pejsánek, viď.” Řekla, obešla mě a zůstala stát za mnou. Cítil jsem jak mě začala hladit a drbat ve vlasech, pak se její ruce přesunuly na záda, po kterých jemně přejížděla nehty od zadku až ke krku. Byl to opět velice elektrizující a vzrušující pocit, který způsobil postavení všech chloupků na mém těle a nejen jich.
Pak uchopila obojek na mém krku a zatáhla směrem vzhůru. “Postav se na zadní!” Řekla polohlasem. Když jsem se napřímil, tak se ke mě Klárka zezadu přitiskla, jak jen nejtěsněji mohla, její ruce mi obemkly hruď, takže se tlak ještě zvýšil a já měl pocit, že cítím jak se každý pór, její a mé pokožky, prolnuly. Pak se její prsty na překřížených rukách přesunuly na má ramena a odtud putovaly s vytaženými drápky k mým bradavkám, do kterých mě krátce, ale o to inzivněji štíply, až jsem sykl bolestí.
Pak se opět vydaly na cestu, křížem minuly můj pupík a drásajíc mě má stehna z vnější strany se přes kolena její drápky přesunuly na vnitřní stranu stehen a pokračovaly vzhůru, aby se opět setkaly u mých varlat, která chviličku jen tak objaly, aby je v zápětí stiskly silou, jakou se vymačkává citron do čaje. Já opět, částečně bolestí a částečně překvapením z intenzity stisku, sykl a zakvílel bolestí. “Pšššt” Zaznělo jen z Klárčiných úst a sevření na mých koulích polevilo. Její levá ruka se ale okamžitě přesunula k mému penisu, který z chvilkové bolesti opět trochu poklesl. Stáhla předkožku a stisk ruky se opět zvýšil, takže krví zůstal nalitý jen obnažený žalud, na kterém nehty její pravé ruky rozehráli dráždivě bolestivý taneček, který zakončily opět bolestivým štípnutím, tentokrát do uzdičky pod žaludem. I přes to, že jsem se snažil veškerou bolest snést bez akustických projevů, vyšlo ze mě i přes zavřená ústa slabé zakňourání podobné kočičímu mňoukání, na což Klára pobaveně zareagovala.
“Máš být pejsek a né kočička”
Pak mi ho ale začala rychle honit, načež dosáhla znovu mé maximální tvrdosti a já se ten den dostal již po několikáté těsně před vrchol.
“A podívejme se, jak se naivně postavil a dokonce sebou cuká, copak jsi mu ještě nedal vědět, že stříkat nesmí?” Podotkla s uchechtnutím.
V tu chvíli následoval opět silný stisk, který většinu krve nahromaděnou v mém penisu vrátil zpět do zbytku těla.
Má erekce byla tatam, Klára mě ještě naposledy sevřela pažemi jako na začátku a zašeptala mě do ucha.”Myslím, že tě doopravdy miluju.” Já jen v úžasu vstřebával to co se mnou Klárka dokázala, během okamžiku provádět a nezmohl se na jinou odpověď než: “ Já vás také, Má Paní.”
Pak už se její ruka přesunula na mou hlavu, a tlakem směřujícím k zemi, dala jasně najevo mému tělu, že se má opět sednout do pozice, která mi přísluší, a já si tak poslušně klekl vedle své bohyně.
“Jdeme probudit našeho Pána, oběd je připravený, tak ať nevystydne.”
Pronesla má Paní a vešli jsme do ložnice, já samozřejmě po čtyřech. Pán ležel nahý na posteli deku měl již stranou, oči zavřené, ale zdálo se mi že již nespí a možná to jen předstírá. Jeho mohutný penis, sice nestál, ale tak, jak ležel mezi jeho nohama, s obrovským žaludem skrytým předkožkou jen ze dvou třetin,vypadal jako nebezpečný had připravený k útoku. Má Paní mě pokynula, ať lezu z druhé strany postele, než přicházela ona. Sedla si na svou polovinu postele, zatímco já klečel z boku, kde ležel Pán. Ona bez zaváhání, nejprve políbila jeho pupík a současně s tím prohrábla jeho koule, načež vzala jeho ptáka do ruky, stáhla zbytek předkožky a odhalila tak jeho lesklý a olepený žalud. To už jsem si byl jistý, že nespí, protože zaklonil hlavu a hluboce vzdychl. Klárka mě, známým gestem ukazováčkem, pokynula ať se přiblížím směrem k ní a pak ukázala na pánův penis. Současně s tím pohybem hlavy s otevřenou pusou naznačila, že mám vzít pánův penis do úst.
Tak, jak jsem klečel na podlaze, jsem se jen naklonil dopředu a můj obličej se ocitl přesně nad pánovým pyjem. Ucítil jsem směs potu, moči, ale jistě i jiných výměšků, které se během spánku v jeho rozkroku rozvinuly do charakteristického pižma. Za normální situace, bych nejspíš odvrátil zhnuseně hlavu, ale pro svou Paní, která se na mě usmála, jsem již bral penis mezi své rty a jazykem začal kroužit kolem vlhkého žaludu. Naše pohledy se střetly a v Klárčiných očích se zračilo čisté šťastí a vzrušení a já opět věděl a citil, že toto štěstí a vzrušení mnou prostupuje, a to že cítím zmíněné pachy a nyní i chutě, se stává nedílnou součástí této krásné chvíle.
To už ale Pán zvedl hlavu a souhlasně zamručel. “Hmm, krásné probuzení, kurvičky moje, ale ještě to trochu vylepšíme.” A sáhl vedle postele, kde ležel na zemí polštář, na kterém jsem spal na dnešek já a považoval jsem ho již za svůj. Nadzvedl svou pánev a strčil si můj polštář pod zadek a pokrčil nohy. Tím zpřístupnil svůj anál.
“Pojď Klárko, pěkně mě vylízej prdel” A navedl její hlavu pod svým pokrčeným kolenem ke své zadní díře. Ta začala bez váhání plnit jeho přání.
“A ty, mi na chvilku přestaň, dráždit, ale nech ho pěkně v tý tvý prasácký hubě.”
Doufám, že neudělá to co mě napadlo, prolétlo mě hlavou, když v tom, se mé myšlenky zhmotnily a má ústa se začala plnit moči, jenž měla dost koncentrovanou chuť a vůni. První vlna mě rozkuckala a značná část skončila na jeho péru, koulích a břiše, odkud stékala na jeho zadek, kde se vsákla do mého polštáře. Několik kapek slízla i má Klárka. Pán proto na okamžik přerušil proud. “Jestli nechceš abych se nasral, tak polykej!” Zvýšil Pán trochu hlas a uvolnil proud, tryskající v mé puse. Nyní jsem se již soustředil, abych zvládl příval tekutin polykat a dařilo se mi to víceméně zvládnout. Klárka mi v tom pomáhala tím, že jednou rukou přidržovala pánův penis a druhou držela mou hlavu, abych nemohl ucuknout. Když proud ustal, já spolkl poslední lok a mohl se zhluboka nadechnout, bylo to jasné znamení, že můžeme pokračovat v uspokojování našeho Pána. Klárka mi v tom opět jako zkušenější pomáhala, a kromě dráždění pánova análu jazýčkem zvládla určovat i tempo a hloubku v jaké se pánův žalud nacházel v mé ústní dutině. Pánovi se to evidentně líbilo, protože jen oddychoval a jeho pták nabyl na rozměrech a tvrdosti. Takže se dotýkal mých mandlí a s každým přírazem pronikal hlouběji a hlouběji do mého krku. Nikdy bych nevěřil, že něco takového zvládnu. Klárka mi však zkušeně dopřávala pauzy na nádech, ve kterých Pána před mým obličeje párkrát pohonila a já ho mohl následně pojmout zpět. To se několikrát opakovalo, až do chvíle kdy začalo v pánově penisu cukat a má ústa zaplavil spermatem. Vzhledem k tomu, že jsem cítil jak mám krk i přes značnou produkci slin podrážděný od tření penisu, tak jsem sperma s úlevou spolkl a jeho hebká konzistence procházející hrtanem zapůsobila jako blahodárný lék, který ono podráždění značně zmírnil.
To už si ale pán vytáhl můj polštář z pod zadku, aby se mohl posadit. Já s Klárkou jsme mu ještě společně jazyky očišťovali penis a koule a on, viditelně spokojený nás oba pohladil.
“To bylo, na to že to bylo takto v tandemu poprvé, moc příjemné a když si představím, jaké to bude, až to budete dělat třeba po sté, nebo po tisícé, tak to už bude muset být dokonalost sama. V mých očích budete dokonalý manželský pár, myslím, že si teď zasloužíte se s mou chutí v ústech políbit.”
Na to konto jsme se na sebe s Klárkou zamylovaně podívali a líbali jsme se tak vroucně, a s takovým uspokojením, jako by to byl polibek svatební.
“Když vás tak vidím, vy moje hrdličky, tak s toho uděláme pravidlo. Vždy když se od teď budete cítit líbat, tak musí, minimálně jeden z vás mít nějakou mou chuť v puse, ať si stále uvědomujete, kdo je neoddělitelnou součástí vašeho štěstí a lásky.
“Ano Pane to je výborný nápad, děkujeme.” Vyhrkla ze sebe Klárka a já jí přitakal.
Pak už, ale Klárka připomněla připravené jídlo v kuchyni,načež se oba zvedli a odcházeli nazí do kuchyně zatímco já je poslušně po čtyřech následoval jako jejich stín.
Po příchodu do kuchyně, jejíž součástí byl i velký jídelní stůl ve tvaru obdélníku, mi Pán přikázal sednout si do rohu místnosti, čelem ke zdi a čekat, sám někam odešel. Klárka mezitím podle zvuků dolaďovala oběd a prostírala stůl. Když se Pán vrátil kutil něco u stolu a pak si mě zavolal k sobě.
“Protože bude dnešní oběd náš první společný, rozhodl jsem se, že ti dám na výběr. Buď budeš žrát z misky támhle v koutě jako správný pes, nebo si můžeš sednout s námi ke stolu a poobědvat jako sub.” Pak vytáhl z pod stolu židli, na které byl na sedáku přimontovaný černý kužel, se špičkou ve tvaru zaoblené šošolky, připomínající žalud.
“Tohle je od teď tvá židle, a protože vím, jak je důležité trénovat, trochu jsem ti jí vylepšil pro trénink roztahování análu.”
Klečel jsem na všech čtyřech vedle židle a díval jsem se na kužel, připadal mi obrovský, na délku jsem ho odhadl na 20 cm a průměr zakladny minimálně na deset.
“Tak co, jak ses rozhodl?” Začal mě Pán obcházet a než jsem stihl odpovědět pokračoval zvýšeným hlasem…”A teď, když si tě tak prohlížím, kde máš vlastně ocas čokle? Tys mu řekla, že si ho může vyndat? “
“Byl na velké, takže si ho vyndat směl, pak jsem mu pustila na bidetu výplach a test roztažení prvního stupně. Povolila jsem mu i sprchu, ale to že si pak nemusí brát kolík s ocasem jsem mu určitě neřekla.”
“Omlouvám se Vám oběma, bylo toho na mě tolik, že jsem si vůbec neuvědomil, že bych si ho měl vzít.” Snažil jsem se být opět co nejupřímnější.
“Raději mlč, kdo to kdy slyšel, aby pes někde zapomněl vlastní ocas. Takže žádnej výběr, sedneš si na svou židli, ale nažrat dostaneš až se najíme mi. A žraát budeš z misky, aby sis pamatoval, že když jsi pes, tak musíš mít ocas.”
Pak potřel kužel gelem a já se směl, nebo spíš musel postavit před židli. Snažil jsem se od té chvíle poslouchat opravdu na slovo, a už nic nepokazit a hlavně svou Paní nezklamat. Čekal jsem, až má Paní nandá sobě i Pánovy voňavý a jistě i chutný pokrm, který připravila a oba se posadí. Teprve pak jsem dostal pokyn se prosadit i já, ale ruce jsem při tom musel mít za hlavou. Věděl jsem, že si musím sedat velice opatrně a pomalu. Nejprve jsem na hýždích cítil zaoblenou špičku, kterou jsem se snažil najít svou díru, což se za pár vteřin povedlo. Špička měla celkem malý průměr, odhadl jsem ji na 3-4cm, takže do mé roztažné díry vyklouzla jako by nic. V dosedání jsem však pokračoval, kužel neúprosně tlačil a roztahoval můj svěrač, až jsem došel do bodu, kdy to dál nešlo, protože bolest byla přiliš velká a já dospěl k názoru, že teď už musím udržet váhu svého těla jen na nohách. Pán s Paní Klárou se dáli do jídla a občas se na mě podívali. Pán nekompromisně, Paní trochu soucitně, ale oba moje situace evidentně bavila. Já dělal zřejmě různé grimasy, protože, jen jsem měl pocit, že bolest ustupuje, protože si můj zadek na roztažení zvyká, tak mé svaly na nohách, které se mi začínaly třást, přestávaly poslouchat a mé tělo o něco kleslo, což způsobilo větší roztažení a návrat bolesti. Celou situaci jsem se snažil rozdýchavat způsobem, kterým ženy rozdýchávají porodní bolesti a dokonce jsem cítil, jak mi teče pot po čele, který se v očních důlcích míchal se slzami.
“Jaký průměr zvládl v testu?” Zeptal se Pán mezi sousty Kláry.
“Dokázal se zvednout až ze šesti centimetrů, tvrdí ale že už dříve zvládl i sedm.”
Pán se vyklonil, z pozastolu do úrovně sedáku mé židle, aby viděl na kužel.
“Hm, teď to vypadá, že je někde kolem osmi cenťáků a podívej se jak se tváří nešťastně. Nerad bych mu tady pak zašíval prdel, myslím, že jedna operace na odpoledne bude stačit.”
Díky bolesti a soustředění se na koordinaci všech svalů, jsem sice moc nevnímal, ale slova o operaci jsem zachytil, a klidu mě nedodala. Začal jsem zděšeně těkat očima mezi Klárou a Pánem.
“Podívej jak je teď vyděšený.” Konstatoval pobaveně Pán.
“A neřekneme mu to raději?” Pocítil jsem z Klářiny otázky soucit.
“Ne možná později, ale teď ať se bojí. Až řeknu teď, budeš se moct zvednout, dolézt si pro ocas a s nasazeným se vrátíš zpět. Budu ti to stopovat a za každých 5 vteřin máš ránu na prdel.” Pán se zahleděl na hodiny na zdi a když byla vteřinová ručička na dvanáctce ozvalo se. “Teď !“
Mé, už trochu zdřevěnělé ruce, se snažily rychle se vzepřít o hranu stolu, ale nedostatek přísunu krve, který způsobil mravenčení a teď jejich rychlý pohyb způsobil krátkodobou paralýzu svalů. Nohy také po namáhavém posezu nebyly zrovna v kondici, takže mě zvedání zabralo podstatě delší dobu, než jsem zamýšlel. Nakonec jsem se nějak vysunul z kolíku a následně klesl k zemi. Ruce i nohy jsem měl roztřesené a anál, i když pociťoval úlevu, tak jsem cítil, že se zavírá hodně pomalu. Měl jsem tak pocit, že mi musí být vidět až hluboko dovnitř. Vyrazil jsem zhruba po 30 vteřinách od startu směr koupelna a komentáře od mé Paní a Pána, o mé velké díře, mi dávaly zapravdu. Cestou do koupelny jsem si vzpomněl, že kolík spadl do umyvadla a zapomněl jsem si ho nejen vzít, ale dokonce ho i umýt. Ještě že si Pán nešel umýt ruce do koupelny a spláchl si je u dřezu v kuchyni, to bych měl asi teprve malér. Teď už sice stačilo vrátit kolík tam kam patří, ale mytí kolíku mě zdrželo. Zadek jsem měl sice roztažený, ale také bolavý, takže jen mokrý kolik bez lubrikantu, nebylo tak moc snadné zasunout. Ještě že mi několik kapek stékalo po stehnech a já ho otřením o ně udělal trochu kluzčí, takže na druhý pokus jsem ho do sebe narval. Pak už jen připevnit ocas a mohl jsem spěchat nazpět. I tak mi to trvalo necelé 3 minuty takže Pán oznámil 35 ran.
Když oba dojedli shrnuli zbytky z talířů do mé nové misky, kterou mi má Paní dopoledne koupila, Pán do ní ještě několikrát plivl a přistrčil mi ji pod čumák.
“Dobrou chuť ty čokle a né že něco necháš! ”
“Dobrou, ty to zvládneš viď, pejsku můj šikovnej.” Zněla Klárka trochu konejšivě a podrbala mě za uchem.
Zato Pán mě ve chvíli, kdy jsem měl obličej těsně u mysky, plácnul do zadku takovou silou, že jsem si ho v ní celej vymáchal.
Jídlo bylo, i přes to, že to byli jen zbytky, dobré a na flusance od pána jsem se snažil nemyslet, takže sníst se dalo všechno. Občas mi něco z misky vypadlo na zem, ale i to jsem po závěrečném vylizaní misky, zvládl rty vysbírat a sníst.
Byl jsem letmo pochválen, že jsem to zvládl, a následně jsem dostal od Pána příkaz uklidit nádobí do myčky, a vůbec poklidit kuchyni po vaření a po obědě, s tím, že mohu během této činnosti výjimečně stát jako člověk a nemám zapomenout umýt i kužel a židli, na které jsem seděl. Vše jsem odkýval a když Pán s Klárou odešli, pustil jsem se do práce. Po chvilce se však Pán vrátil.
“Postav se čelem ke mě, ruce za hlavu a rozkroč se!”
Položil jsem jeden z talířů, který jsem zrovna vkládal do myčky a postavil se, jak Pán přikázal. Všiml jsem si, že něco drží v dlani. To něco jsem rychle identifikoval, jako 3 kovové svorky a řetízek. V rychlém sledu mi Pán připnul po jedné na každou bradavku, ale né na celý dvorec, což jsem v minulosti již občas zažil s kolíčky na prádlo, ale tyhle svorky držely pevně svými maličkými ostrými zoubky opravdu jen a pouze na mých maličkých a hodně citlivých bradavkách. Kňučel jsem bolestí, ale Pán to zcela ignoroval a třetí svorku připnul na předkožku mého penisu, což kupodivu nebolelo tolik jako bradavky, ale i tak to bylo velice nepříjemné. Aby toho nebylo málo, tak řetízek provlékl očkem na této třetí svorce a oba jeho konce upevnil ke svorkám na bradavkách pomocí mechanismu, který umožnil upravit délku řetízku tak, že mi penis vytáhl do polohy směřujícím špičkou k pupíku, což vytvořilo tah na bradavky směrem dolů. Skuhral jsem jako malá holka, až mě musel Pán okřiknout.
“Buď zticha, nebo ti tu spodní svorku přecvaknu na uzdičku, ať si zvykáš na pořádnou bolest. Teď pokračuj v práci, čím rychleji to budeš mít hotové, tím dříve za námi můžeš přijít do obýváku, kde ti to sundáme a budeme se moci pustit do operace”
“A-a-ano Pane” Odpověděl jsem s bolestivou grimasou a pán opět odešel. Snažil jsem se zrychlit, abych se tohoto mučení zbavil, ale současně každý prudší pohyb vyvolal větší bolest. Z počátku, jsem měl pocit, že bolest ustupuje, ale po čase přešla, jakoby v jiný zintenzivňující druh bolesti. To už jsem měl ale kuchyňskou linku i s nádobím uklizenou, a otíral jsem ještě kužel a židli, již od zasychajícího a lepkavého gelu. Bylo velice zajímavé, že v tu chvíli jsem bolest v zadku způsobenou předchozím roztahováním a momentální přítomností kolíku s ocasem vůbec nevnímal. Hlavou mě však stále letěla slova o operaci, což mě děsilo natolik, že to mou mysl trhalo ve dví, kde jedna část chtěla ať jsem již u Pána s Klárkou a druhá se té chvíle děsila. Věděl jsem ale, že to musím zvládnout, tak jsem mechanicky klesl k zemi, a jako psí robot, jsem se snažil na jednu stranu úspornými pohyby, které minimalizovali tahání za řetízky a na druhou, co nejrychleji, dostat do obýváku za mými vládci. Když jsem se ocitl ve dveřích obýváku, které nechali otevřené viděl jsem Pána jak spokojeně sedí na sedačce, nohy doširoka roztažené, mírně pokrčené a položené na stolku. Klára klečela mezi nimi zvolena mu lízala zadek a koule. Pán se na mě podíval.
“To miluju, takový relax po obědě mi vždycky dodá sílu. Polez sem dostaneš souhrnný tres za všechny své prohrešky.” Už svorky na bradavkách a na penisu jsem považoval za trest, palčivá boles k nevydržení, která svírala tato tři místa mi nedávala jinou možnost než myslet jen na ni. Doufal jsem proto, že mi Pán nebo Klárka svorky sundají, hned jak jsem k nim přilezl a sedl si jako poslušný pes vedle sedačky. Pán mezi tím pokynul Klárce, aby ukončila lízání, přinesla a vyskládala na stolek nástroje používané k trestání ve formě výprasku. Všiml jsem si bičíku, rákosky, nějaké té plácačky a několika druhů důtek. Více jsem ale pozoroval Pána, který si zblízka prohlížel skřipce na mém těle a stále jsem očekával jejich sundání. To se ale zatím nedělo a místo toho přišel další příkaz.
“Vylez na sedačku, klekni si na ní a opři se nataženýma rukama o zeď!”
Vylézt ještě šlo, i když jsem bolestí jednou sykl, zato pozice v kleče při které jsem musel dát ruce nad hlavu a dlaněmi se opřít o zeď, což mě vyšponovalo hruď a s ní i řetízek posunulo bolest pod zoubky svorek opět na novou dimenzi bolesti. Zase jsem kňoural jak malá holka a snažil se to rozdýchat, což tentokrát fungovalo velmi omezeně.
“Tak co Kláro, jak se ti líbí v téhle pozici, když je připravený přijmout trest?”
“Hmm, je to můj šikulka, na to že nemá rád bolest to snáší dobře a to vědomi, že to snáší kvůli mě, je velmi povznášející pocit.”
Tahle slova na mě působila jako nějaká anestezie otupující bolst, a navic mě vnitřně nabíjela odhodláním,vydržet vše, co se na mě chystá.
“Tak když jsi takový šikula, tak to zvládneš i počítání. Dostaneš pro začátek pětadvacet ran různými nástroji. Částečně jako trest za své prohřešky, částečně preventivně a částečně, aby sis zvykal, že bolest se teď stane pravidelnou části tvého života.”
Po těchto slovech přiletěla první rána rákoskou na zadek. Slovo “JEDNA” jsem doslova zakřičel. Nevím jestli více bolela ta rána, neco to, že jsem se trochu prohnul a tím ještě zvýšil tah na tři body svírané svorkami. Po této zkušenosti, jsem se při dalších ranách snažil již neprohýbat, zaťal zuby a se zavřenýma očima jsem počítal dál… “DVA, TŘI, ČTYŘI” Pátá rána, ale skončila místo zadku na horní části zad, což jsem nečekal a chtě nechtě se mé tělo opět prohnulo a já spolu s vyslovením číslovky “PĚT” zařval bolestí, kterou mi způsobila nejen tato rána, ale svorka na mé předložce, které v tu chvíli už nevydržela tah, sklouzla po jemné kůži a uvolnila tak můj penis, který se zhoupl mezi nohy. Místo, které bylo do té doby stlačené, a začalo se znovu prokrvovat, vysílalo mou nervovou soustavou tak bolestivé signály, že jsem se musel rychle podívat dolů, jestli ve svorce část předkožky nezůstala uvězněná. Můj pohled mě však ujistil, že předkožka zůstala v celku a nejeví známky poranění. Co mě však překvapilo, že ze špičky povadlého penisu mě začíná pomalu vytékat preejakulát, což jsem nechápal.
“Podívej se na něj, člověk by řekl jak trpí a ono se mu to snad i líbí, udělej něco ať nezasviní sedačku!” Křikl Pán na Kláru, která se pohotově položila na sedačku a protáhla hlavu mezi mým stehnem a opěradlem, aby lapila narůstající šlemovitou kapku do svých úst.
Následně ústy nasála i bolavou předkožku, jazykem pronikla k žaludu, a začala po něm jemně kroužit.
Mezitím Pán vyměnil nástroje, a v rychlém sledu, div jsem stíhal počítát, mě zasadil opět na zadek 10 ran plácačkou. “... PATNÁCT” V tento okamžik si Kára začala rukama prohrávat s řetízkem a mé mrtvolně odkrvené bradavky dostávaly další díl utrpení. Ani Pán nelenil a na posledních 10 ran si vzal do každé ruky jiné důtky s kterými řádil po mých zádech. S pětadvacátou ranou však přišel šok. Nejenže Pán udeřil vší silou oběma důtkami naráz, ale v ten samý moment má Paní Klára sundala svorky z bradavek, kam se hrabala bolest na předkožce proti tomu, co se teď odehrávalo na mých prsních dvorcích. Řev, který už s číslem pětadvacet neměl nic společného, museli slyšet i lidi na ulici, doplnilo samovolné pomočeni, které kupodivu ochotně polapila do svých úst Klára.
Najednou nastal klid, jehož délku trvání nedokážu odhadnout. Bolest postupně ustupovala a já jen z hluboka dýchal.
Klárka se mezitím vymanila z mého rozkroku sedla si vedle mě na sedačku a hladila mě prsty po zbičovaných zádech i zadku a mě opět naplnil pocit štěstí.
Klid ovšem přerušil Pán.
“Tak to bychom měli trestání pro tuto chvíli odbyté a jdeme na odměnu. Těšíš se?” Položil Pán, řečnickou otázku,na kterou jsem stihl sotva kývnout a pokračoval.
“Tou odměnou bude taková malá operace”
Vytřeštil jsem na Pána oči a těkal s nimi mezi ním a Klárou. Musel jsem vypadat jako vyplašený králík. Naštěstí se mě Kláře zželelo a vysvětlila mi, že jestli chci být opravdu její manžel, je postoupení této “operace” nevyhnutelný krok. Nemusím se prý ale bát, protože Pán je doktor v místní nemocnici a ona zdravotní sestra.
Trochu mě to uklidnilo, ale opravdu jen trochu, protože jsem stále nevěděl o co půjde.
“Máš teď poslední šanci z toho vycouvat.” Pokračovala dál Klára, zatímco Pán si přinesl na stolek kovový tác s nástroji, ampulkami a nějakým sprejem. S kovovým rachotem ho položil na stolek vedle gauče a podíval se na mě. “Tak co jdeš do toho?”
“Pane já ale stále nevím do čeho přesně.”
“Tak schválně tipni si”
Začal jsem nahlas přemýšlet…”Nechcete mě vykastrovat že ne?” Oba se začali smát.
“Ne to opravdu nechceme, to by pak s tebou nebyla žádná zábava..”
Napadla mě ještě obřízka, ale tu také vyloučili, i když je ta myšlenka zaujala.
“Tak nebudeme to zdržovat..” ujala se slova Klára, “ …, uděláme ti teď piercing žaludu, ale ne pro parádu, ale z praktických důvodů. Říká se mu Princ Albert, víš o co jde?”
“Ano Paní Kláro vím jak vypadá, trochu se bojím, ale jdu do toho.”
“Tak to ráda slyším.”
“Nemáš se čeho bát, bolet to sice trochu bude, ale oproti trestům to nic není. Teď budu na chvíli doktor a ty můj pacient.” Uklidnil mě opět trochu Pán a mě spadlo několik kamenů ze srdce naráz, protože piercing jsem považoval, oproti tomu co jsem tipoval, za ne tak drastickou věc, a navíc je Pán evidentně profík.
“Tak jdeme.” Zvedl ze stolku připravený tác a vyšel na chodbu. Klára šla za ním a já v závěsu za nimi lezl opět po čtyřech. Došli jsme tak do vstupní haly, kde Pán otevřel dveře a já si až nyní všiml, že je na nich ozdobným písmem napsáno “ORDINACE”.
A opravdu, uvnitř byla klasická ordinace. U okna pracovní stůl, u stěny vyšetřovací lehátko, vedle dveří gynekologické křeslo, a ani typická prosklená skříň nescházela. Pán si přes sebe přehodil klasický lékařský plášť a Klára na své holé tělo, hodně eroticky šitý úbor zdravotní sestry.
“Tak šup vyskoč si na to křeslo a nohy do držáků.” Pokynul Pán a já se soukal do křesla.
Když i nohy byly v držácích, Klára je upevnila koženými pásy a poté, prý abych se necukal, tak několika dalšími pásy stáhla ke křeslu i zbytek těla společně i s rukama, takže jsem byl dokonale fixovaný. To už si Pán natáhl lékařské rukavice a stoupl si mezi mé nohy roztažené do praku.
……
Poprvé se na čtenáře obracím s otázkou mám pokračovat dle své představy a fantazie, nebo popsat jaké to opravdu je? Při psaní jsem se totiž rozhodl, nechat si tento piercing udělat, ale termín mám až začátkem prosince, takže by jste si hodně počkali.
