Začalo to reakcí na mou povídku. Filip mi napsal, že se mu líbila. To mě moc potěšilo, vždy mě komentáře na povídky těší. Začali jsme si psát. Škoda, je až z Brna. O moc dál už se jet nedá. Filip tam studuje a je skoro o polovinu mladší než já. To ho ale neodradilo. Rozhovor byl vtipný. Prokecali jsme hodiny. Přišlo pozvání na víkend u něj na kolejích. Prý si na mě udělá rád čas. " To bychom mohli vyrazit na nějakou akci najít ti tam holku." Svojí odpovědí mě celkem pobavil. " By to vypadalo, že mi maminka domlouvá rande." Dost jsem se pobavila. On pokračoval. " Ale představ si že jsme spolu třeba v restauraci a všichni by si říkali, že to je hezké, jak spolu mají mamka a syn hezký vztah. A já bych tě začal líbat." Uhodil na tu pravou strunu. Jsem pro každou legraci. A tohle by fakt mohla být sakra legrace. No co, žijeme jen jednou. Zabalím si tedy věci a vyrazím. Když už tak stylově, pojedu cabriem. Ať se synáček za mamku nestydí.
V Brně trochu bloudím, naštěstí mám navigaci. Přijíždím na smluvené místo a už tam na mě čeká mladík opřený o betonovou zíďku. Usmívá se. Mám být vtipná hned na začátku? " Ahoj synáčku. " Očividně ho to pobavilo. Seznámíme se a já mu dám pusu na tvář. Je to celkem pohodář. Jen se trochu stydí. To ho musí brzy přejít. Jinak nebude legrace. " Tak kam půjdeme?" Usměji se na Filipa. Je to tak roztomilé. Musím ho nějak rozptýlit. Začnu mu vyprávět vtipné příběhy ze života. Procházíme se a povídáme si. Atmosféra už je hezky uvolněná. "Zajdeme do té drogérie?" To ho fakt pobaví a začne se smát. " Fajn, tudy..." Zaměříme do ní a jdeme sehrát divadýlko. " Mami, mám je!" Křikne na mě a jdeme k pokladně s několika balíčky kondomů. Dělá mi strašný problém se nezačít smát. Paní pokladní vyvalí oči. Pohotově jí řeknu. " To nám ty děti rostou před očima, že?" Filip jde na svou repliku. " Mami a naučíš mě je nasazovat?" Prodavače spadne brada. Usměji se na něj, pohladím ho po tváři a s ledovým klidem pronesu. " To víš že ti s tím pomůžu." Pokladní se nezmůže na slovo.
Když jsme vyšli ven, tak jsem rychle s Filipem zapadla za roh a strašně jsme se oba smáli. "Ten její výraz byl k nezaplacení" Filipa to fakt bavilo. Nemůže se přestat smát. Úplně mu září oči. "Co teď s tímhle?" Ukážu na tašku z drogerie. "Co by, budu mít veselou památku." Odpoví mi Filip a zase se začne smát.
Jdeme si sednout ho hezké klidné kavárny. Jsou tam boxy s lavicemi, tak do jednoho z nich spolu zaplujeme. Dám si zelený čaj. Filip na to přikývne a tak před námi za chvilku přistanou dva šálky. " Už jsi s někým takhle blbnul?" Zakroutí hlavou. " Lidé se berou moc vážně, není s nimi moc legrace." Usměji se a ochutnám čaj. Filip se přisune blíže ke mě a začne mě hladit po noze. Tak mu to mile ráda oplatím. V tu chvíli pro nás přestane existovat svět okolo. Začneme se něžně líbat. Vnímám jak se mu to líbí. Jeho dotyky začínají být odvážnější. Do reality nás vrátí servírka, která se přišla zeptat co si ještě dáme. Hodíme do sebe čaj a jdeme k němu.
