Znovu si dvěma prsty promnul oči, unavené od večerního čtení. Ta malá lampička na nočním stolku je spíše designový doplněk, než aby pořádně svítila. No a co, mu se líbí a on se rád obklopuje hezkýma věcma.
Celá ložnice byla světlá. Bílé stěny, krémová postel, světlý nábytek co ladí ke světlé podlaze. Jen to povlečení bylo šedé s béžovým potiskem drobných kvítků.
Dočte tuhle stránku a už vážně půjde spát.
Odložil knihu na noční stolek vedle postele a automaticky sáhl po mobilu, aby zkontroloval budíky na ráno. Stejně mu vždy stačí jeden, ale chtěl mít jistotu.
Jistotu ve všem, co dělal.
Jistota ho uklidňovala, že vše je tak jak má, že vše má svůj řád, že vše se prostě stane přesně tak jak má.
Překvapivě mu tahle myšlenka nikdy nepřišla divná.
Měl rád naplánovaný celý den, celý týden. A myslel si, že i celý život, ale události posledních měsíců ho čím dál častěji vyváděly z omylu.
Někdy je fajn prostě neplánovat a žít přítomností, se vším, co nám nabídne.
Budík měl na 6 hodin.
Nikdy ale ještě nezaspal, s pravidelností se budil těsně před 6.hodinou.
Bohužel i o víkendu.
jedna nová zpráva na messenger …
Ta červená tečka na modro růžové ikoně jasně svítila.
Pro něj dost nezvyklé, skoro nikdo mu tam ještě před pár měsíci nenapsal a už vůbec ne takhle večer.
A přesto tam ta tečka teď svítí a probouzí jeho zvědavost.
Jako její oči.
Upřímně, doposud nikdy neviděl, aby se oči takhle smály a zářily. A ty její pomněnky to uměly dokonale.
Vybaví se mu ten večer u ohně, poslední srpnový večer, kdy se všichni loučili s prázdninami. Sedělo se kolem ohně, hrálo na kytary, zpívalo.
Roky pokročily všem a tak se už tu sešli nejen staří bardi, ale i jejich děti.
Seděl na lavičce, koukal do ohně a poslouchal kytaru. Holky vedle něj štěbetaly jedna přes druhou, ale nevnímal je. Kdyby se ho teď zeptaly, musel by zákonitě vše odkývat, nemá vůbec páru, o čem ty dvě točí.
Skrz oheň měl dokonalý výhled na vstupní branku do zahrady a neunikl mu jediný nový příchozí.
Fascinovaně na ni koukal.
Na tu starou zahradní branku.
Nikoho konkrétního nečekal, neměl vůbec potuchy, kdo všechno dnes přijde.
A pak se otevřela.
Spousta dětí vběhla na zahradu a mířily za kamarády.
A pak tou brankou prošla ONA.
Možná už se viděli, nebyl si jistý, ale když byla tady, tak musela mít něco s touhle partou společného.
Určitě.
Třeba už je to hodně dávno, co se potkali, to určitě byla ještě mladá slečna. Možná si ho ani nepamatuje, možná ani on ji, ale něco ho k ní neuvěřitelně táhlo. Byla mu prostě povědomá, jakoby se znali už dlouho.
A zavadila by dnes o něj alespoň pohledem? Přistihl se, že uvažuje jako puberťák. Překvapilo ho to.
Sledoval ji se zájmem celý večer.
Jak se směje, když se baví s ostatními. Jak si dává vlasy za ucho, jak si jazykem olízne vrchní ret a nebo mezi zuby nevědomky stiskne ten spodní.
Nevěděla o něm a on o ní za těch pár hodin zjistil tolik.
S postupující hodinou a padlou tmou se počet lidí u ohně značně zredukoval a najednou měl šanci stát vedle ní.
Úplně nenápadně se přitiskl svojí paží k té její.
V tu chvíli jí to došlo.
Už ale nebyl prostor vlastně vůbec na nic ani navázat kontakt.
Teda tak to viděl on.
To ona se rozhodla posunout tenhle příběh dál a při loučení mu vlepila alespoň rychlou pusu s nadějí, že nebude poslední.
A nebyla.
Rozklikl teď ikonu messengeru, ze které se něj smály její modrý oči.
“Zítra mám odpoledne volno, bylo by příjemné Tě vzít za ruku a někam se projít.”
To se mu na ní líbí. Přesto, že oba dospělí, tak když jsou spolu, je jim zase 20.
“Vyzvednu Tě ve 12. Těším se na Tebe, hvězdičko moje.”
Přihlouple se usmíval, když zprávu dopsal. S ní opět prožíval, to co kdysi dávno a co si myslel, že už nebude mít šanci znovu prožít.
Teď tu byla ONA, bezprostřední, nespoutaná, odvážná a tím nakazila i jeho.
Miloval tu její upřímnost.
Miloval JI.
Zatřepal hlavou, jako by se těch myšlenek lekl, jakoby je chtěl zahnat, jakoby si nechtěl dovolit tohle cítit.
Nesmí na nic tlačit, prostě to celé nechat jen tak běžet a užívat si to hezké, co to s sebou přináší.
Myšlenky mu ještě chvíli běžely v hlavě, ale únava už ho naplno ovládla.
Usnul.
Rychle zamrkal do šera lampičky. Oči si musely přivyknout a on měl pár vteřin na to si uvědomit situaci.
Klečela vedle něj, na jeho posteli, v jeho bytě, jen v černém krajkovém body, co ještě víc zdůraznilo její prsa a krajka lemovala i vypouklý zadek.
Polkl na prázdno a chtěl se zeptat nebo alespoň překvapeně omluvit, ale položila mu prst na ústa.
Neptal se tedy, jen se na ni díval, od vrchu až dolů ji sjížděl několikrát pohledem tam a zpět.
Byla výrazně namalovaná, tmavé kouřové stíny kolem očí, takové, co se nosí jen do večírku. Takhle ji neznal.
Vlasy úhledně spletené do copu, co jí padal přes rameno, jak se k němu nahnula.
A voněla.
Tenhle parfém, ač název vůbec neznal, by dokázal rozpoznat kdykoliv.
Takhle voněla ONA.
Zase si skousla ten spodní ret, který zářil rudou až vyzívavou rtěnkou.
Dnes je z ní pěkně rajcovní kočička, proletělo mu rychle hlavou.
Dotýkala se jeho nohou . Od lýtek, přes stehna, tiskla kůži mezi prsty v dlaň, takže to pevnější sevření vždy jen lehce zaštíplo a přistihl se, dělalo mu dobře.
Posunovala ruce stále výš až na boky a dlaněmi o poznání víc přitlačila do třísel.
Spával nahý, takže teď se jeho péro pořádně napřímilo.
Chtěl něco dodat, že ještě nemusí, že není potřeba spěchat, že tohle jsou jen jeho odvážné fantazie, ale ona jen zavrtěla hlavou.
Jako by mu tím chtěla říct, ať to neřeší.
Obkročmo na něj nasedla, rukama se pořád zapírala o boky a ani jeden z nich pořád nemluvil.
On zrychleně dýchal, zřetelně slyšel tlukot svýho srdce, div mu z hrudníku nevyskočilo, jak z ní byl vzrušený.
Její křivky jen spoře osvětlovalo světlo z lampičky, ale jasně bylo znát že pánbůh ji pořádně obdařil.
A to se mu na ní libilo, to jak to uměla nosit, jak volila střihy i barvy oblečení, šatů, ve kterých všechno vyniklo a podpořilo fantazii.
Tu fantazii, kterou on teď prožíval.
Je neuvěřitelná.
Opět si ji prohlížel, jak jí to moc sluší. Nikdy by neřekl, že vysoká brunetka plných tvarů bude jeho Fame fatale.
Díval se na ni, jak sedí zapřená s rukama tisknoucíma prsa tak, že tvořila mezi sebou sexy žlábek akorát tak na…
Bože, v péru mu při té představě pořádně cuklo, bylo tvrdé a ona ho musela zřetelně cítit.
Pomalu se nad něj víc naklonila, tak, aby se jazykem dotkla až podbřišku a zlehka jím přejížděla až k bradavkám.
Cítil ji úplně všude, jak se o něj otírá, jak ho její bradavky lechtají a jak se mu její pička pevně přitiskla na ptáka.
V pravidelných pohybech se mu po něm vozila, cítil ji celou a snažil se ji vyjít vstříc svým klínem.
Teď už mu tekla po péru.
Cítil ten vlhký dotek, který je nezaměnitelný, cítil jak voní.
Jak JÍ voní pička.
V duchu se musel opravit, že tenhle parfém jí sluší stejně nejvíc.
Ona se jen malinko nadzvedla, aby si lem kalhotek dala na stranu a hezky pomalu se mu kundičkou nalepila na péro.
Tím ho vystřelila do extáze. Prohl se v zádech, rukama ji chytil za široké boky, co obepínaly ty jeho a přirazil si ji k sobě.
Oba už hodně zrychleně dýchali a jí ze rtů utekl první sten.
Měl ji teď v dokonalé poloze a přitáhl si ji až k ústům, aby ji políbil.
Jazyky propletli do sebe, hladově ji líbal a tiskl k sobě. Znovu se mu začala vozit po klíně, ale tohle už nemohl vydržet.
Líbal ji, propadal se do těch jejich modrých očí, které teď schovávalo přítmí pokoje a jedním tahem si ji prudce navlékl na ptáka. Jen to mlasklo.
Prohnula se v zádech a snažila se na něj přivyknout.
Byl vydrážděný na maximum, cítil teplo jejího klina , do kterého se nabodával.
Píchal ji tam uprostřed noci v jeho ložnici.
Neptal se proč přišla, jak se tam dostala nebo čím si to zasloužil, proč právě on.
Teď ještě nechtěl znát odpověď.
Držel ji za boky, prsty roloval tu černou krajku prádélka a přirazil naposledy.
Sténal, držel ji fest napevno u sebe a celou dávku stříkal do ní.
Ona jen zakloněná, s prsama mu před obličejem a zavřenýma očima přijímala všechnu jeho vášeň, která ji plnila.
Pomalu přistával, snášel se na zem jako to listí teď na podzim, jeho sevření boků mírně polevilo, ale pořád ji za ně držel, pořád ji chtěl citit na sobě.
Jen na chvíli zavřel oči, aby si tuhle chvíli uchoval napořád.
Tenhle první vrchol s NÍ.
Vpravo u hlavy mu začal zvonit budík.
Ještě ne, ještě se musí věnovat jí a ne vstávat, ještě ji chce také ochutnat a přivést k vrcholu.
Nahmatal mobil, chtěl budík utišit a pokračovat v téhle fascinující jízdě s ní. Teď, když ji má v tom luxusním prádélku u sebe v ložnici a má v plánu jí ho hned vzápětí sundat.
Otevřel oči a díval se do prázdna.
Byla pryč.
Nikde ani známka po její návštěvě.
Ložnici už přes světlé závěsy osvětlovalo sluníčko.
Zajel si rukou pod peřinu a péro mu velmi opatrně měklo, ale nedávná erekce byla znát.
Všechnu jeho dávku spermatu schytala peřina.
Tak tohle byl jen sen?
Přistihl se, že je mu to líto, ale dnes odpoledne ji uvidí.
Nemá sice odvahu chlubit se jí hned s tímhle snem, ale bude na ni dnes o poznání něžněji koukat a představovat v tom černém sexy prádle.
Dívat se do těch modrých očí.
A hladit ji po tváři, až mu ji položí do dlaně.
Tisknout ji v náručí a objímat.
Líbat ji do vlasů a šeptat jí, že ji má rád.
Byla neděle, 6:00.
