Cely víkend jsem přemýšlel… Kam bychom spolu mohli jet? Musím vymyslet něco pěkného nechci ji přece zklamat. Nesmí to být nějak daleko, nechce se mi 2 hodiny cestovat někam autem. Zase to nesmí být blízko. V okolí znám sice spoustu pěkných míst, ale riskovat že nás někdo známý uvidí a bude se vyptávat manželky s kým se to tahám? To by asi nebylo příjemné… V neděli večer mi přišla zpráva. : Tak co už jsi to nějak vymyslel? Ja bych měla hlídání pro děti na noc ze čtvrtka na pátek. Muže byt? Obratem odpovídám : Ano taky mi to vyhovuje. A vana určitě bude. Víc se nechej překvapit ;).
Celý týden jsem měl dost ježdění a moc štěstí na to se s Marií potkat nebylo. Až ve středu jsme se míjeli autama u brány. Zastavil jsem abych ji pustil projet bránou a stáhl okénko. Ona přijela blíž a stáhla jej taky. „Ahoj zítřek platí? Kde a v kolik tě můžu vyzvednout? Ubytovat se můžeme od druhé hodiny. “ S krásným a trochu šibalským úsměvem mi odpověděla. „ Jasně že platí, moc se těším. Sice nevím kam pojedeme ale mám nahlášeny půlden dovolené, takže třeba kolem jedné? Pošlu ti polohu, kde mě vyzvednout. “ Všiml jsem si že začínáme trochu blokovat průjezd. „ Může být, budu tam v čas a taky se moc těším. Tak ahoj zítra.” Rozjeli jsme se každý svou cestou.
Ráno jsem se pěkně oblékl, sbalil vše důležité. Při odchodu oznámil, že jedu na tu služebku a vrátím se v pátek, někdy odpoledne a pln očekávání vyrazil ještě na nějaké pracovní schůzky. Chvíli před polednem jí píšu zprávu : Jak jsi na tom s obědem? Kdyžtak něco po cestě koupím pokud bys měla chuť ? Za chvíli přišla odpověď : Zrovna obědvám, ale chuť mám teda úplně na něco jiného ;). To já taky. Šílenou. Za chvíli jsem u tebe. Odepsal jsem.
Cestou pro ni jsem se zastavil ještě nakoupit něco dobrého k pití a k zakousnuti. Na smluvené místo jsem dorazil s mírným předstihem. Po pár minutách jsem zahlédl jak parkuje. Když přicházela k autu vystoupil jsem a pomohl ji s kufrem a kabátem do auta. Můžeme vyrazit…
Po pár minutách jízdy mi přišla zpráva z ubytování že je pro nás již připraveno a můžeme se ubytovat. Cesta utekla rychle. Provokativní narážky a pohledy. Hlazení po stehně … parkuju.
Zabydleli jsme se celkem rychle. Krásný apartmán v podkroví. Obývací pokoj s kuchyňským koutkem a velkou pohovkou. Krásná ložnice s obrovskou posteli a naproti ní vstup do koupelny. Chybějící dveře do koupelny nás malinko zarazily. Její pohled na samostatně stojící a dostatečně velkou vanu uprostřed koupelny byl však uspokojující.
Nemohl jsem se na ni vynadívat. „Opravdu moc ti to dnes sluší Marie” Usmála se a poděkovala. Až mi přišlo že se trochu začervenala. Byla opravdu krásně oblečená. Nachystal jsem nějaké pohoštění a otevřel lahev vína. Chvíli jsme seděli, povídali si, popíjeli víno. Čas příjemně plynul. Ona občas nenápadně vyhrnula sukni kousek víc než bylo potřeba. Moc dobře věděla že me to dost dráždí. „ Musím si odskočit. Mohl bys zatím pustit nějakou hudbu co ty na to.” „ Jasně, moc rad”. Zatím co byla pryč zatáhl jsem centrálně všechny venkovní rolety a pustil nějakou tu hudbu. Po příchodu z toalety šla rovnou ke mě. Sehnula se, rukou mi začala hladit stehno od kolene až k tříslu, políbila mě na krku a polohlasem povídá. „Dala jsem napouštět vanu. Co kdyby jsi ji šel pohlídat a až bude napuštěna, vlez si do ni a počkal. Ja za chvilku přijdu.” Oplatil jsem ji polibek pohladil po zadečku a poslušně odešel. Vana byla už skoro plná. Odkládám oblečení a plním její pokyny. Čekám…
