Jak se začíná povídka? Netuším… Vlastně ani nevím jak začíná seznámení, ale aspoň vím jak začíná léto.
Dřív jsem hledala milence, chlapa co ví, že předehra nezačíná v posteli. Později jsem tu už nehledala nic. Najít tu někoho a něco uspokojujícího je jako hledat v poušti vodu. Někde tam je, ale je sakra složité ji najít a kolikrát si myslíte, že se konečně napijete a ta žízeň bude pryč, ale zase to byla jenom už vyschlá oáza.
Psal mi od doby co jsem tu lognutá. Dával mi prostor, nijak na mě netlačil. Podle fotek i vyjadřování byl překvapivě normální mužský.
Po pár omylech jsem se tu už nechtěla setkávat osobně, ale na něm bylo něco fajn, něco co jsem chtěla.
Ani nevím jak vzniklo to, asi že máme oba čas ve stejnou chvíli. Oba totiž nemáme moc volného času. Vesmír takhle občas zafunguje. Že se teda poznáme. Potkáme osobně. Jen tak. Oba máme zájem.
Byla jsem příjemně nejistá. Nelekne se mě? Voním hezky? Nebude mu vadit, že jsem dost výrazná? Snad vypadá jako na fotce… a já mu fotku neposlala. Zažertovala jsem mu “se zklameš osobně”, jenomže co když bude zklamaný?
Byl to nádherný slunečný a teplý den, byla by škoda ho trávit uvnitř. Na procházku městem to nebylo. Přijde mi divné se promenádovat po městě s někým, s kým se neznáte. “Co procházka za městem?” navrhnul to. To byl dobrý nápad. Máme tady fajn vyhlídku, na okraji města. Já a moje vysoký botičky určitě uvítají procházku v nějaký divočině. Já nejsem žádná princeznička, ale musím na to mít outfit.
Každopádně jsem souhlasila. Už v jeho autě byla fajn konverzace. O tom proč tu jsme. Proč je sám? Proč nebyl sám? Jaká byla ta minulá? Proč zrovna Am? A co jinak? Taková fajn konverzace, takovej cute daddy. Vyšší, postava chlapa co maká rukama, oblíknutej pohodově, chrup premium.
Jsem v tomhle lehce zvláštní a mám ráda hezké vůně, ráda si pamatuju jak kdo voní. Aby to klapalo, tak si dva musí vonět - máte týpka co i spocenej voní jako cukrkandl a hned vedle toho samého a zvedne se Vám kufr. Tohle není o vzhledu.
V tu chvíli auto zastavilo. Venku začalo bouřit. Ach, to rozmarný léto. Před chvílí nikde ani mráček.
“To asi zůstaneme v autě. Ono to bude i lepší, když máš takový boty” Byla jsem za tenhle návrh ráda. Nechtěla jsem si zničit botičky. Konverzace pokračovala. Ráda bych Vám tu konverzaci popsala, ale nepamatuju se. Můj nosík zacítil jak voní. Vonělo to okolo jako předbouřkový vzduch, jako louka, jako LittleJoe, jako můj parfém, jako cigarety a on mi voněl jako… jako… sex.
Už dopředu bylo domluveno, že nic sexuálního neproběhne. Vší silou mysli jsem se snažila nemyslet na něj, na to co má asi v kalhotách. A co by s tím udělal? Co bych s tím udělala já..? Bylo pozdě, jistá část mojí dobrý duše nemohla přestat.
Opakovala jsem si, že oba nic nechceme, nic neproběhne. Byl naprosto klidný. Bože to je tak super, když je někdo takhle zenový. Jak já zbožňuju lidi co jsou v klidu. Takový můj opak.
Nekontrolovatelně jsem z něj zvlhla. Kalhotky? Cítila jsem že budou brzo mokrý. Normálně bych měla být nervózní, mít problém být takhle mokrá, ale začala jsem roztávat. Nešlo to nijak zastavit.
Říkala jsem si, že třeba nemá ani zájem, vždyť ani nic tímto směrem nenaznačil, neřekl. Žádný jestli mu jsem sympatická…
Náš rozhovor se nasměroval na sex. Na to co máme rádi. Prej, že je drsnější, že ne každá ženská to snese. Pozorně jsem ho poslouchala, jako děcko co poslouchá ve škole učitele. Ono je těžký být drsný s někým jako jsem já. Nejsem submisivní. Jenom si na to někdy ráda hraju. Jsem spíš zdravě hravá, zvídavá.
Měla jsem na sobě letní šaty, takový elegantní, bez rukávů, bez podprsenky. Takový světle do fialova.
Říkal, že se mu i líbí větší prsa, hezký zadky. A já si myslela, že asi teda nebudu jeho typ. A já si myslela, že asi teda se už nikdy neuvidíme.
Jako zahřmění mnou proletěla jeho náhlá otázka - jestli to není blbý, ale jestli bych mu ta prsa někdy ukázala. Řekl to hravě. Řekl to do budoucna, kdyby byla další schůzka. “Však se podívej, jestli chceš.” řekla jsem mu a dala jsem mu prostor, aby kdyby byl fakt takovej odvážnej drsnej chlap, to prozkoumal sám. Bylo to ve vzduchu, od začátku. Bylo tam takový to jiskření, co Vám řekne, že tohle bude stát za to. Jakoby ty malinkatý jiskřičky rozhodly, že tohle bude výbuch. Ta situace kdy “Ví Bůh” jak to dopadne.
Pomalu mi ramínko šatů klouzalo po rameni dolů. Má drsný ruce. Drsný prsty. Božsky příjemný. Jestli jsem ty kalhotky neměla úplně mokrý, tak teď už ano. Cítila jsem to vlhko i na stehnech. Lehce mi pohladil prso. S lehkostí mi vysvobodil obě prsa ze šatů. Jemně se dotkl bradavky. Jemňounce si poválel mezi prsty. Přece jen to není až takovej drsňák.
Moje zvědavý oči to zaujalo. Měl péro v pozoru. Nechci pokazit naši “prozatím bez sexu úmluvu”, tak jsem se snažila mít klidnou mysl. Podíval se mi do očí. Barvu jeho očí si nepamatuju, vůbec. Až se stydim. Snad hnědý? Snad lehce do zelena? Jak moc mi to přišlo nepodstatný. Když ne teď, tak kdy. Natáhla jsem se k němu. Přiblížil se ke mě. Vzájemný pocit, že ani jednomu nebude malá líbačka vadit. Pocit, že pro nás oba ten slib o tom, že nic nebude padnul v zapomění.
Líbal hezky. Líbal a u toho si hrál s prsama. Začala jsem mu nejistě rukou klouzat z jeho hrudníku níž. Co když… nechci být z nás dvou ta co si něco začne na první schůzce. Tu myšlenku jsem zapudila bleskovou rychlostí. Se stejnou rychlostí mi klouzala ruka přes jeho břicho k podbříšku. S co největší opatrností a lehkostí jsem bříšky prstů přejela po jeho stehnu. V tu chvíli mi došlo, že to čeho jsem se dotkla není stehno. Prsty jsem projela po jeho tvrdým a nadrženým péru. Bylo obrovský. Nikdy jsem takhle i skrze oblečení necítila žíly a žalud. Tady to bylo jako kdyby na sobě nic neměl. Moje mysl se nesmírně těšila až na sobě nic mít nebude. Ve vší slušnosti klidně ať si nechá triko… Pořád seděl u řidiče, pořád jsem byla spolujezdkyně.
Nebylo potřeba nic říkat, ale byla jsem ráda, že nemlčel. “Zůstaň sedět.” zavelel při otevírání dveří. Zahřmělo. Blízko. Ve vzduchu byla cítit voda.
Došlo mi, že vlhko co je ve vzduchu není jediný co brzo bude cítit i on. Bylo mi trapně. Došlo mi, že na kalhotkách uvidí všechno. Jsou bílé, uvidí co se mnou dělá. Otevřel dveře u spolujezdce. Rukou mi jel od botiček až na stehna. Měla jsem příjemnou husinu. Najednou mi nebylo trapně. Všechno ve mě chtělo vidět jeho obličej mokrej. Drsňáček bude mokrej ještě předtím než začne pršet. Znovu zahřmělo a zvedal se vítr.
Zvedl mi sukýnku šatů, roztáhl stehna a do široka se usmál. Byl to úsměv spokojenosti. Líbilo se mu co vidí. Užíval si chvilku ten pohled, zastavil si sám pro sebe čas. Zastavil čas jenom proto aby ho pustil ve chvíli, kdy se dotknul kalhotek. Z hluboka jsem se nadechla a chystala jsem se mu asi i omluvit, protože já jsem někdy hodně mokrá a nesetkala jsem se s pozitivní reakcí. On byl jinej. Byl happy. Vzrušenej. Neptal se, jakoby vycítil co chci a zkoušel co mu dovolím. Jeho prsty mi šouply kalhotky na stranu. Jedním prstem mi přejel po kundičce. Hezky od vršku až k análku. Tak akorát silně. Měl prstík mokrý. Nemusela jsem dělat nic, ale taková nejsem. Ve chvíli kdy koukal na svůj mokrý prst jsem ho vzala za ruku, držejíce mu prst nahoře. Poslušně jsem mu vystrčila jazýček a ve chvíli kdy to vypadalo jako kdyby mi pan učitel chtěl pohrozit jsem mu ho olízla. Vypadal překvapeně, šťastně.
Prstík s úsměvem vracel a udělal tohle gesto ještě několikrát, ale už se nedíval ani ruku nezvedal. Zajel pod pysky, kroužil okolo. Zase úplně zenovej. Měla jsem chuť na něj zakřičet, že chci aby do mě narval to péro. Jenomže je tvrďák, to by se mu líbilo až moc a to nechci. Alespoň ne hned.
Udělal dalších pár koleček a pak je zmenšoval a zmenšoval, dokud párkrát neprojel po a pak nezajel prstíkem dovnitř. Z tohohle se mi rozklepala kolena. Dokonalý. Skoro orgasmický. Skoro…
“Zůstaň v autě, otoč se, klekni si na sedačku, vystrč na me prdelku” zavelel. Cute drsnáček. Měla jsem pocit, že si rozepne kalhoty a narve ho do mě a vyšuká mi dušičku z těla. Špatný pocit, nestalo se to. Pohladil mi zadek, sundal mi kalhotky ke kolenům. Projel mi rukou po kundičce a zavelel ať si kleknu. Což o to, ale řekla jsem mu že klečet ne. Opatrně jsem si dřepla - přece si tady nezasviním botičky… tuhle část mám ráda. Pokaždý a doufám navždy. Nebezpečně blízko, koukající mu hezky ze spodu do očí. Jela jsem mu rukama od kolen nahoru, pomalu stahovala ty kraťasy. Ty jeho výrazy, to rozhlížení jestli někdo nejde. To jak mi upřeně koukal do očí a já věděla, že mu to takhle zůstane navždy vypálený v mozku. Protože mě jo. Jestli nic, tak tohle si budu pamatovat. Pokaždý a navždy.
Stáhla jsem mu ty kraťasy až ke kolenům, než jsem se ho vůbec stihla dotknout, tak se stalo něco nečekaného.
Chytil mi hlavu. Držel mě za vlasy jednou rukou, asi abych mu neutekla a druhou z hlavu, asi aby mě podržel, až to bude těžký. Kdyby šla popsat ta euforie, jako bych bouchla šáňo po těžký zkoušce. Konečně bude snad někdo kdo má rád deepthroat. Otevřela jsem pusinku jak nejvíc mi to šlo. Jak se mi jeho péro blížilo ke rtům, tak jsem si je obalila okolo zoubků. Tohle mi jen tak nepůjde. Bude to těsný. Cítila jsem ten pomalý dotek na rty, na jazýček a pořád dál až do krku. Byla jsem překvapená, že jsem ani po pár opakováních ani jednou neprojevila pocit dávení se. Zrychloval a šel hlouběji. Zalapala jsem po dechu, nepřestával. Tak moc mě to vzrušovalo. Po chvíli jsem se začala dusit a dávit. Přestal. Mohla jsem mlčet a v klidu se nadechnout a pokračovat. To není co jsem chtěla. Najednou jsem sama sebe uslyšela říkat:”Takhle to vypadá, když jsi drsnej? Pfff moc nic, dej mi víc.”
Překvapila jsem sama sebe i jeho. Překvapila jsem hřmící nebe.
Pustil mi vlasy. Neskutečně rychle mě jednou rukou chytl za tváře. Bolestivě a příjemně. Pořád jsem měla otevřenou pusinu a on do ní plivnul a hned pak mi dal facku. Mini facku, takovou aby se neřeklo. Takovou, ke které jsem neměla výtky, protože být to víc, tak si balím prsa a jdu.
Opakovalo se to znovu, hluboko, hlouběji.
“Zase se otoč” poručil. Fakt jako dělám co chce? Dělám a líbí se mi to. Užívá si to, já si to užívám. To chci. Chci si hrát.
Otočila jsem se. Kdyby mi ho v té chvíli nevrazil hluboko dovnitř, udělala bych to sama. Takhle mi odpírat :( takovou dobu…
Zabolelo to. Až jsem vyjekla tou bolestí. Trvalo to chvilku než bolest přešla. Nikdy předtím jsem se necítila takhle plná. Myslela jsem, že mi kundička praskne.
Přirážel tvrdě, rychle. Tekla jsem si na vlastní stehna. Čas od času mě drze plesknul po prdelce.
Začalo se blýskat a bouřka byla nad náma.
Na zadeček mi spadla první dešťová kapka. Studená kapička v tom předbouřkovým letním vedru.
Orgasmický.
V tom nastala otázka jako od Nerudy. Kam s ním?
Na zadek. Mohla jsem očekávat, že to nebude jenom na zadek.
Přitáhl si mě za vlasy. Zatáhl mě silně, tak jsem se pro něj co nejvíc prohla. Po pár tvrdých zásunech mi rychle vyndal pero z kundičky. Bylo vidět, že zatím po něm teču jenom já. Pustil mi vlasy a roztáhl mi půlky od sebe. Věděl, že má anál zakázaný, ale v tu chvíli jsem se upřímně lekla.
Análek mi, naštěstí zvenku, zalilo teplo, pak zadeček a pak na záda. Byla jsem postříkaná od análku až po lopatky. Slušná dávka.
Spokojená. Unavená.
Drsňáček mi až láskyplně všechno setřel. Začal na zádech a pokračoval dolů. Ve tváři vypadal jako by si pyšně prohlížel svůj výtvor. Dokonce mi i natáhl zpátky kalhotky. Lišácky se usmíval, když jsem si rychle upravovala šaty.
Začalo pršet. Přišla bouřka.
Řidič byl zase řidič a spolujezdkyně zase spolujezdkyně.
Na poušti se našla voda a mě bylo jasné, že se uvidíme znovu.
*berte to jako povídku čistě náhodně se podobající pravdě
